Co na to Vatikán? Nepokradeš

Ilustrační foto. (MART PRODUCTION | Pexels)

Z článku zveřejněném na stránkách kverulant.org jsme se dozvěděli zajímavé informace, na které je potřeba zaměřit pozornost, neboť dávají důvodné podezření k dalšímu a pokračujícímu rozkrádání majetků českých občanů, v tomto případě zejména farníků. 

Určitě by bylo vhodné znát názor Vatikánu na tuto situaci, neboť církev a její farníci dotyčnými převody přicházejí zřejmě nenávratně o obrovské majetky. Zvláště za situace, kdy převážná část českých domácností má velké potíže s placením účtů za elektřinu, potraviny a za další základní životní potřeby. 

Přetiskujeme proto k úvaze občanů níže uvedený článek, převzatý z kverulant.org, v původním znění.

Dodáváme také, že v tomto článku se nařčení kardinál Duka bránil v roce 2022. Upozorňujeme, že naše redakce nebyla schopna ověřit, zda se zmiňované finanční (majetkové) přesuny skutečně odehrály. 

Tato akuza je částí rozsáhlejší pře, kterou vede spolek Kverulant a jeho šéf, bývalý předseda odborové organizace zaměstnanců církví Vojtěch Razima, s kardinálem Dominikem Dukou.

Obecně prospěšná společnost Kverulant se charakterizuje jako organizace, která brání veřejnost, když s ní mocní nehrají fér, a využívá k tomu všechny zákonné možnosti.

Tunelování církevního majetku pokračuje převodem lesů za tři čtvrtě miliardy na soukromou nadaci

Hospodaření katolické církve v Česku skončilo v roce 2022 v zisku 1,044 miliardy korun. Majetek církve je však ještě mnohem větší. Po staletí jsou správci tohoto majetku ve velkém pokušení získat z něj něco pro sebe. Proto v církvi už po staletí platí kánonické právo, které stanoví pravidla a omezuje možnost prelátů nakládat s církevním majetkem libovolně. Zejména je zakázáno vyvádět majetek mimo církev. Právě to se však děje v pražské arcidiecézi.

Na sklonku roku 2020 kardinál Duka převedl v rozporu s církevním právem na soukromou nadaci, kterou založil, majetek církve v hodnotě nejméně čtvrt miliardy korun. V srpnu 2021 pak byly takto zcizeny další církevní pozemky v hodnotě nejméně 170 milionů korun. Mimo to byla za Duky vybudována rozsáhlá neprůhledná vlastnická struktura firem, kam byl vyveden další majetek církve. V květnu 2022 byl Duka z funkce primase českého konečně odvolán, ale tunelování pokračuje dál. Nejnověji jsou z majetku farností vyváděny do soukromé nadace Arietinum lesy jednotlivých farností, které jsou podřízeny Arcibiskupství pražskému.

Lesy za 715 milionů korun

Zákon o restitucích vstoupil v účinnost roku 2013. Církvím byl navrácen majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Byla to právě římskokatolická církev, které se vrátila drtivá část tohoto majetku. K takto restituovaným majetkům patřily také lesy. Ty byly vráceny jednotlivým farnostem, kterým před vyvlastněním po druhé světové válce patřily.

Konkrétní lesy, o kterých píšeme zde, mají rozlohu přibližně 1100 hektarů a nacházejí se nejčastěji ve Středočeském kraji. Obvyklé prodejní ceny lesa se pohybují v poměrně širokém pásmu od 30 do 100 korun za m². Zprůměrujeme-li tuto částku, je výsledkem cena 65 korun za m². Při této ceně nám vychází, že 1100 ha lesa, tedy 11 milionů metrů čtverečních má hodnotu 715 milionů korun.

Arcibiskup: „Darujte lesy, nebo…“

V létě 2023 pražský arcibiskup Jan Graubner vyzval dopisem jednotlivé farnosti, aby tyto svoje lesy bezplatně převedly do Nadace Arietinum. A zde je první háček. Nadace Arietinum totiž nepatří církvi. Darováním lesů této nadaci farnosti vyvádějí majetek mimo církev. Podle církevního práva si v takovém případě měly farnosti před převedením církevního majetku vyžádat souhlas Vatikánu, jestliže hodnota majetku převyšovala 40 milionů korun. Pokud tak neučinily, měl být tento převod neplatný. O tomto úskalí však primas český Jan Graubner nepíše ani slovo.

Arcibiskup Graubner ve svém dopise farnostem uvádí, že sloučení farních pozemků přinese daleko větší zisk a tvrdí: „Z tohoto důvodu se jeví vklad farních lesních pozemků do Nadace Arietinum jako výhodný, ekonomicky efektivní, a tedy pro místní církev prospěšný.“  Jak by mohlo být pro farnosti výhodné zbavit se bez náhrady svého cenného majetku, už Graubner nevysvětluje. A těm, kteří by přesto váhali, vyhrožuje, že pokud lesy do nadace nedarují, tak jim arcibiskupství s jejich správou nijak nepomůže.

Nadace Arietinum
Nadace Arietinum byla založena Dominikem Dukou 19. prosince 2020. Duka nadaci založil jako fyzická osoba a jmenoval se předsedou správní rady. Spolu s ním ve správní radě nejprve zasedl, mimo jiné, bývalý politik Antonín Juriga a jeho bývalá sekretářka Linda Dolečková. Oba posledně jmenovaní v té době působili ve vysokých funkcích na pražském arcibiskupství jako Dukovi chráněnci. Nadace také přímo v zakladatelské listině deklaruje zřízení výkonného výboru, jehož členové budou placeni z majetku nadace.

V zakladatelské listině nadace Arietinum se uvádí, že první členy správní rady lze vyměnit až po pěti letech. Tedy až v roce 2025. Nicméně Kverulantova široká medializace skutečnosti, že Duka a jeho chráněnci už na tuto nadaci převedli pozemky v hodnotě stovek milionů, vedla k tomu, že ti nejkontroverznější lidé, politik Juriga i jeho bývalá sekretářka Dolečková, byli vyměněni už v září 2022. 
 
Nadace Arietinum v zápisu do nadačního rejstříku deklaruje rozsáhlé pole působnosti: „podpora náboženské, duchovenské, pastorační, charitativní, sociální, humanitární, kulturní, vzdělávací, školské a jiné veřejně prospěšné činnosti související s posláním římskokatolické církve (…)“. Toto pole je definováno tak široce a vágně, že se do něj dá schovat prakticky cokoliv. Nelze také přehlédnout tři podstatné skutečnosti, které se k této nadaci vážou. Za prvé, o použití peněz nebude rozhodovat církev, ale představitelé nadace. Za druhé, tato nadace není nijak vázána církevním, tedy kanonickým právem, které chrání církevní majetek před jeho nehodnými správci. A konečně za třetí, přestože v zakladatelské listině nadace Arietinum se uvádí, že první členy správní rady lze vyměnit až po pěti letech, byli vyměněni podstatně dříve. V tomto světle je možné posuzovat i platnost závazku pomáhat církvi, deklarovaného v zakládací listině nadace.  

V červnu 2021 začal v České republice platit nový zákon o evidenci skutečných majitelů. V souladu s tímto zákonem tak byl Dominik Duka společně s dalšími lidmi do rejstříku skutečných majitelů zapsán jako majitel Nadace Arietinum. Arcibiskupství pražské mezi majiteli nadace uvedeno není. Důvod je jednoduchý, Nadace Arietinum mu nepatří.

Trestní odpovědnost

Jednotlivé farnosti, ač jsou z církevního hlediska podřízené arcibiskupství, představují z pohledu českého právního řádu naprosto samostatné právnické osoby. Kněží, jako správci těchto farností, tak mají ze zákona uloženou povinnost se o jim svěřený majetek starat s péčí řádného hospodáře. Mnozí si to uvědomují, lesy na privátní nadaci nepřevedli a nátlaku arcibiskupa vzdorují.

Kněží, kteří už farní lesy bez náhrady věnovali do majetku Nadace Arietinum, se tak vystavují možnému trestnímu postihu. V úvahu připadá spáchání trestného činu dle § 220, porušení povinnosti při správě cizího majetku. Tam se praví, že ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu, bude v krajním případě potrestán odnětím svobody až na osm let. 

Podle Kverulantových informací takto byla na nadaci převedena již asi polovina lesů. Je snadné Někteří kněží si svojí trestní odpovědnost uvědomují do té míry, že si od arcibiskupa Graubnera vyžádali písemný příkaz k převodu lesů na soukromou nadaci. Graubner jim tento příkaz zaslal. Jestli to faráře vyvinuje je otázkou, ale Kverulantův názor je, že nim to může i přitížit. Vyžádáním dopisu od arcibiskupa vlastně přiznávají, že dobře vědí, že převod lesů není v pořádku.

Podle Kverulantových informací takto byla na nadaci převedena již asi polovina lesů. Je snadné odsoudit kněze, který ignorovali jak církevní, tak světské právo a zradili své farníky, z nichž někteří jsou jistě potomky těch, kdo v minulých staletích lesy farnostem věnovali. Na druhou stranu dle církevního práva jsou kněží svému biskupovi, tedy arcibiskupovi Graubnerovi povinováni poslušností. Graubner tak má nad jejich životy velkou moc, jakou si většina lajků dokáže jen těžko představit.

Kverulant napsal do Vatikánu a nunciovi

Kverulant se s tunelováním majetku, který má sloužit široké veřejnosti, odmítá smířit, a proto se znovu obrátil na Svatý stolec a na apoštolského nuncia v Praze. Znovu je informoval o vyvádění majetku v hodnotě stovek milionů korun mimo církev a v rozporu s kanonickým právem.

Dukovy žaloby

Kverulant se mapování tunelování církevního majetku věnuje dlouhodobě. Církevní představitelé a zejména Dominik Duka nesou zveřejnění daných zjištění velmi nelibě a s Kverulantem se opakovaně soudí. V jednom ze soudních sporů, který Duka vyvolal a který stále běží, chce Duka od Kverulanta 3 miliony korun a omluvu.