Na odborné konferenci nazvané „Je čas začít spolupracovat“, která měla na půdě poslanecké sněmovny otevřít problematiku potřeby „nastolit spolupráci mezi lékařskou veřejností a praktikujícími jiných oborů“, byly mimo jiné představeny výsledky využití homeopatie nejen při léčení pacientů, ale překvapivě také při kultivování zemědělské půdy...

Z uvedeného je zcela zřejmé, že Ministerstvo životního prostředí, jako zřizovatel a dozorující orgán nemá naprosto přehled o těchto skutečnostech a neplní tak svoji funkci v tomto směru. Paradoxně tak z hlediska politického, navrhuje zřízení dalšího národního parku, bez základních znalostí řízení a kontroly stávajících, zejména Šumavy...

Evropský parlament právě projednává novelu takzvaného „osivového zákona“, která se může dotknout spolků, které podporují uchovávání a výměnu semínek mezi lidmi a zemědělci, aby zachovali a zvětšovali rozmanitost odrůd pěstovaných plodin...

19. března má v Evropském parlamentu proběhnout „kritické hlasování“ o navrhovaných změnách nového zákona o osivech v Evropské unii. Alespoň tak o tom hovoří občanské spolky z devíti evropských zemí včetně dvou z České republiky. Společně spustily iniciativu apelující na členy Evropského parlamentu, aby „nepodléhali tlaku zemědělského průmyslu, ale aby chránili a podporovali rozmanitost plodin“.

Vondra a Polčák neodmítli používání kontroverzního glyfosátu. Byť návrh přes EP neprošel, Komise protlačila prodloužení. Glyfosát, který je klíčovou složkou slavného herbicidu Roundup, považují některé instituce za karcinogenní. V době, kdy se v USA množí žaloby na jeho výrobce, Evropská komise protlačila prodloužení jeho používání i přes stopku v Evropském parlamentu...

Opět zjevně ožily snahy určitých kruhů v EU a Evropské komisi, které byly aktivní v letech 2009-2012 ohledně prosazování geneticky modifikovaných plodin (GMO) a regulace pěstování přírodních semen. Respektive snahy o zpřísnění kontroly nad klasickými semeny. Zároveň s tím, se ale objevují snahy o změkčení regulace pěstování GMO...

Sporným bodem je tedy současné rozmístění teplotních stanic po celém světě. Mnoho z nich se nyní nachází v urbanizovaných oblastech, a proto vykazují umělé, lokální oteplování. Několik málo stanic ve venkovských oblastech naopak zaznamenává mnohem menší oteplování nebo nezaznamenává vůbec žádné oteplování...

Již od vzniku Národního parku Šumava byla snaha vrátit přírodě to, co ji člověk vzal, či neznalostí způsobil a následně ponechat přírodním procesům. V případě v minulosti předky odvodněných rašelinišť, snahu a dobré výsledky, popisuje botanička Iva Bufková, která má velké zásluhy...