Osivový zákon EU: Kdo vyhrává – agrochemické korporace, nebo občanské spolky a „rozmanitost odrůd“?

 

19. března má v Evropském parlamentu proběhnout „kritické hlasování“ o navrhovaných změnách nového zákona o osivech v Evropské unii. Alespoň tak o tom hovoří občanské spolky z devíti evropských zemí včetně dvou z České republiky. Společně spustily iniciativu apelující na členy Evropského parlamentu, aby „nepodléhali tlaku zemědělského průmyslu, ale aby chránili a podporovali rozmanitost plodin“.

Rozruch mezi pěstiteli a spolky zprostředkujícími výměnu a uchovávání semínek vzbuzuje novela zákona (pdf) navržená Evropskou komisí o „produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii“.

Čeho se spolky obávají? „Stručně řečeno. Nová omezení, nové byrokratické překážky, menší rozmanitost,“ sdělil deníku Epoch Times Axel Grunt z rakouského občanského spolku Archa Noemova, který schraňuje semena a pěstuje řadu různých odrůd s cílem zachovat jejich rozmanitost.

Grunt upozorňuje na publikaci z roku 2004, kterou vydala Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), fungující při OSN, v níž uvádějí výsledky průzkumu: „Od roku 1900 došlo ke ztrátě přibližně 75 % genetické rozmanitosti rostlin, protože zemědělci na celém světě opustili své rozmanité místní odrůdy a krajové odrůdy ve prospěch geneticky uniformních, vysoce výnosných odrůd.“

A právě tento vývoj se snaží celá řada občanských iniciativ v zemích Evropy zvrátit. Obávají se však toho, že „agrochemické lobby“ velkých korporací se snaží využít unijní zákonodárce k tomu, aby „zničili všechny alternativy prostřednictvím nadměrných regulací“, které přinesou spolkům takovou administrativní zátěž, že je v podstatě ochromí.

„Bráno do důsledků by to znamenalo zánik existence semínkových knihoven, jelikož by se museli všichni účastníci registrovat a dopředu hlásit množství a druh přesouvaného osiva a dodržovat řadu dalších nařízení, což není vůbec reálné, vzhledem k tomu, jak Semínkovny fungují,“ uváděli provozovatelé takzvaných semínkových knihoven již listopadu 2023, kdy Evropská komise novelu připravovala.

„Pravidla určená k regulaci průmyslové produkce osiv nesmí být (zneužívána) k omezování prodeje rozmanitých místních odrůd a druhů řemeslnými výrobci,“ sdělil Epoch Times Axel Grunt. „Snahám agrochemické lobby o zničení všech alternativ prostřednictvím nadměrné regulace je třeba se bránit!“

Zájemci o problematiku mohou sledovat vývoj postupu schvalování zákona zde. 19. března se jím bude zabývat Výbor pro zemědělství.

Iniciativu apelující na europoslance podporují české projekty Semínkovna a Permakultura. Spuštěnou petici pro europoslance již podle organizátorů k dnešnímu dni podepsalo téměř 86 tisíc lidí ze zemí EU.

Organizátoři akce vyzývají, aby zaslali europoslancům speciálně připravenou obálku, do níž vsypou vzorek semen, které sami vypěstovali na své zahrádce.

Úbytek genetické rozmanitosti rostlin

Zpráva FAO z roku 2024
* místní rozmanité systémy produkce potravin jsou ohroženy, včetně místních znalostí a kultury a dovedností zemědělců a zemědělkyň. S tímto úpadkem mizí i agrobiodiverzita; rozsah ztrát je značný. S úbytkem sklízených druhů, odrůd a plemen mizí také široká škála nesklízených druhů.

* 75 % světových potravin se dnes vyrábí pouze z 12 rostlin.

* z 250 000 až 300 000 známých jedlých druhů rostlin jich člověk využívá pouze 150 až 200.

* pouze tři – rýže, kukuřice a pšenice – se podílejí na téměř 60 % kalorií a bílkovin, které člověk získává z rostlin. (zdroj)

Návrhy Evropské komise by měly reagovat na problémy se současnými pravidly EU pro produkci osiv a jejich uvádění na trh. Snahy EU o provádění reformy však podle spolků selhávají. „Nepřehledné předpisy, zatěžující postupy, drastický úbytek genetických zdrojů rostlin v posledních desetiletích,“ uvádějí iniciátoři petiční akce.

„V roce 2014 byl po celoevropské kampani zmařen pokus o další rozšíření průmyslového standardu pro osiva a drastické omezení přenosu osiv mezi zemědělci a od zemědělců k soukromým osobám,“ píše Archa Noemova.

Nyní, od července 2023, je na stole nový reformní návrh Evropské komise, ale podle kritiků se díky „dobře znějícímu balíčku pro udržitelné využívání přírodních zdrojů“ vše ještě více zkomplikuje. „Již tak velmi složitý zákon o osivech se stane ještě nepraktičtějším a byrokratičtějším a nové genetické inženýrství bude deregulováno, čímž bude ohrožena práce na ochraně přírody šetrná k rozmanitosti a bez GMO,“ míní zástupci Archy.

Čeho se spolky obávají

Novela zákona by podle spolků vedla k omezení přenosu rozmanitosti pěstovaných rostlin. Přestože je dosud možné volně přenášet rostlinné genetické zdroje (semena) v malých množstvích za účelem jejich zachování. „To umožňuje zemědělcům, zahrádkářům a semenářským organizacím předávat a prodávat“ semena a zvětšovat tak „ohroženou rozmanitost, aby bylo možné znovu pěstovat, množit a konzumovat“ více různých odrůd potravin.

Nová nařízení EU by však tuto svobodu podle spolků „zrušila“. „Místo toho budou zavedeny byrokratické a nepraktické požadavky pro přenos ohrožené rozmanitosti plodin, včetně nových požadavků na podávání zpráv. Zemědělci budou dokonce vyloučeni z přístupu k rozmanitosti uchovávané semenářskými organizacemi a genovými bankami,“ uvádí Archa Noemova.

Nový zákon o osivech podle kritiků „nerespektuje právo zemědělců na sklizeň, používání, výměnu a prodej vlastních osiv, které je zakotveno v mezinárodním právu“ a  „je nepřijatelný“.

„Vyzýváme Evropský parlament a ministry zemědělství, aby návrh zákona EU o osivech přepracovali a přijali právní předpisy, které umožní oběh rozmanitých osiv, posílí biologickou rozmanitost, budou respektovat práva zemědělců a položí základy udržitelného, odolného a rozmanitého potravinového systému,“ uvádějí autoři petiční akce.

Podle spolků mají zemědělci a zahrádkáři plné právo na „sklizeň, používání, výměnu a prodej vlastních semen“. Proto je podle nich třeba „usnadnit uvádění rozmanitých a místně přizpůsobených odrůd na trh regionálními výrobci osiv“, a nikoliv jim klást stále větší byrokratické překážky.

Předchozí předpisy, které byly zavedeny v 60. letech 20. století, podle spolků „podporují osiva vyvinutá pro průmyslové zemědělství“.

Osiva se prodávají společně s pesticidy a umělými hnojivy a jsou pěstována v monokulturách, což podle spolků snižuje genetickou rozmanitost. „Navzdory tomu všemu zemědělský průmysl tlačí na další zpřísnění stávajících zákonů a zákaz rozmanitosti. Tím se naše osiva i potravinový systém ještě více uniformují,“ upozorňují autoři petiční akce směřované na europoslance.

„Nepotřebujeme uniformitu, potřebujeme rozmanitost! Potřebujeme zákony o osivech, které chrání naše právo na zdravé, rozmanité a chuťově výrazné potraviny,“ volají spolky. „Zákony musí podporovat rozmanitost na polích a v zahradách! Musí podporovat místní odrůdy a respektovat práva zemědělců!“

Marketing osiv a rostlinného materiálu

Součástí návrhu zákona je marketing, který podle kritiků přináší novinku – nové nahlížení na marketing jako na „jakýkoliv přesun osiva (včetně bezplatné výměny)“. A tento marketing je v novele „velmi silně regulován“, což samozřejmě přináší nutnost registrace a dodržení řady předepsaných podmínek.

„Evropská Komise chce nově tímto stylem regulovat i sítě uchovatelů a semenní a genové banky včetně těch komunitních. Bráno do důsledků by to znamenalo zánik existence semínkových knihoven, jelikož by se museli všichni účastníci registrovat a dopředu hlásit množství a druh přesouvaného osiva a dodržovat řadu dalších nařízení, což není vůbec reálné, vzhledem k tomu, jak Semínkovny fungují,“ uvádějí provozovatelé semínkových knihoven.

Spolky upozorňují na dopady pro farmáře, kteří chtějí pracovat s vlastním osivem, „což je opět zatíženo výraznou administrativou nebo znemožněno“.

Co je Archa Noemova

V Rakousku již téměř třicet let působí iniciativa založená zahradníky, zemědělci a novináři, kterým leží na srdci budoucnost osiva a rozmanitost jeho odrůd. Projekt nazvaný Noemova archa, podle biblického příběhu o zachování druhů zvířat a rostlin tváří tvář blížící se katastrofě, vychází z výzkumů uvádějících, že za posledních 100 let se rozmanitost pěstovaných rostlin po celém světě dramaticky snížila. Skupina nadšenců se snaží tuto rozmanitost udržet, schraňují semena a pěstují řadu různých odrůd.

Dnes má Noemova archa mezinárodní rozměr a spojuje více než 13 000 členů. „Je to vize poskytovat přírodě úctyhodnou péči a starat se o ni jako o našeho poskytovatele číslo jedna,“ uvádějí stránky projektu.