Na odborné konferenci nazvané „Je čas začít spolupracovat“, která měla na půdě poslanecké sněmovny otevřít problematiku potřeby „nastolit spolupráci mezi lékařskou veřejností a praktikujícími jiných oborů“, byly mimo jiné představeny výsledky využití homeopatie nejen při léčení pacientů, ale překvapivě také při kultivování zemědělské půdy...
Evropský parlament právě projednává novelu takzvaného „osivového zákona“, která se může dotknout spolků, které podporují uchovávání a výměnu semínek mezi lidmi a zemědělci, aby zachovali a zvětšovali rozmanitost odrůd pěstovaných plodin...
Již od vzniku Národního parku Šumava byla snaha vrátit přírodě to, co ji člověk vzal, či neznalostí způsobil a následně ponechat přírodním procesům. V případě v minulosti předky odvodněných rašelinišť, snahu a dobré výsledky, popisuje botanička Iva Bufková, která má velké zásluhy...
K objevení ráje přirovnává Daniel Sterzik, alias Vidlák, svůj přerod z havíře na záhumenkáře. A tváří v tvář rostoucím cenám základních potravin v supermarketech je z něj dnes svého druhu misionář, který ukazuje, že i při normálním zaměstnání se může člověk stát soběstačným a nezávislým zemědělcem...
Pokud si budeme pečlivě vybírat a nakupovat od výrobců, kteří pěstují potraviny šetrně, bez používání pesticidů nebo chovají zvířata ve volném výběhu a nekrmí je GMO krmivem, ale rovněž ekologicky vypěstovanou potravou, můžeme akždý den aktivně podporovat vzestup ekologického a bio zemědělství...
V čem jsou konkrétně chytré krajiny jiné? Chytrá krajina je v našem pojetí ta, která úspěšně odolá dopadům klimatické změny po roce 2030, umí zadržet vodu co nejblíže místu, kde spadne a efektivně s ní hospodařit. To znamená, že voda z větších přívalových srážek neodteče bez užitku, jak je tomu nyní standardem. Kromě toho je ale schopná vodu akumulovat a v případě potřeby, tedy v sušších obdobích, ji uvolňovat. Chytrá krajina je tedy připravená na období, které se již pomalu stává skutečností, a to že ubývá srážek a pokud jsou, tak přichází rychle v podobě přívalových dešťů...
„Máte volný pozemek a chcete se stát naším spolupracovníkem? Začnete sbírat semena stromů a keřů v nejbližším okolí. Založte školku. Sázejte stromy a naše organizace vám poskytne konzultace a můžeme vás osobně navštívit na vašem pozemku,“ nabízí zástupci spolku Pago Pago. Výsadbou ovocných a lesních dřevin v oblastech ohrožených erozí, suchem, povodněmi, ztrátou biodiverzity nebo krátkozrakými zásahy člověka se projekt ekologickou cestou snaží o stabilizaci, ochranu a zlepšování stavu půdy...
Co jíme a proč? Které potraviny jsou zdravé, které jsou bio a které škodí? A proč většinu jídla vyhazujeme do koše? Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Moc jídla. Pozvání přijali chemik Petr Klusoň, odbornice na bezpečnost potravin Jana Hajšlová, lékař Jan Vojáček, ekologický zemědělec Martin Hutař, odborník na potravinový odpad Adam Podhola a šéfkuchařka Jana Bilíková. Přímý přenos ze statku Vodňanský, Blíževedly...
Paběrkování je jedním ze způsobů, jak snížit množství vyhozeného jídla. Pod tímto slovem se skrývá dříve běžná, ale dnes už téměř zapomenutá tradice. Jde o sbírání plodin, které by zůstaly po sklizni na poli či v sadu...
Rodinný statek vybudoval v Českém středohoří na zanedbaných pozemcích, které nikdo nechtěl. Rozkládají se sice v přirozeně sušší oblasti, ale díky jeho hospodaření zdejší půda dnes dokáže zadržovat vodu lépe než v nížinách, které problémy s nedostatkem vody donedávna nemívaly. Posměváčci, kteří ho kvůli jeho tůňkám považovali za podivína, začínají uznávat, že měl pravdu. Zvlášť když na Česko udeřila v poslední době sucha, která měla přijít až někdy v roce 2050...