Rektor ČZÚ Petr Sklenička: Chytrá krajina je záchranou nejen pro českou přírodu (Denik.cz)

Článek je převzat z Kladenského Deníku.cz

Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička uvedl, že Rakovnicko bylo k vytvoření chytré krajiny vybráno hned z několika důvodů. Více se dočtete v následujícím rozhovoru.

Proč jste si vybrali zrovna lokalitu Amálie na Rakovnicku?

Lokalitu jsme vybrali zejména ze dvou důvodů. Jedním je ten fakt, že Rakovnicko patří k nejsušším oblastem republiky. Navíc i kvůli srážkovému stínu tam už dnes jsou podmínky, jakým budeme čelit ve zbytku státu v období 2030+. Kdybychom se zaměřili na množství srážek, tak nám tu v současné době schází téměř celý roční úhrn. Ročně tu spadne pouhých 350 mm. Navíc pozemky na Amálii jsou v majetku České zemědělské univerzity, jsou tu tak jednoznačné majetkové vztahy a nic nám nebrání projektovat a realizovat příslušná opatření velmi rychle bez složitých jednání k vlastnickému vypořádání. 
 
Vznikají podobné projekty i jinde ve Středočeském kraji potažmo jinde v republice?

Kromě Amálie plánujeme také chytrou lesní krajinu, ta by mohla vzniknout buď na našem Školním lesním podniku v Kostelci nad Černými lesy, nebo ve spolupráci s Lesy České republiky právě poblíž Amálie. Co je ale již v procesu, je Chytrá krajina III - urbanizovaná. Tou je částečně náš kampus v Praze Suchdole a dílem další dílčí lokality v Praze a ve Středočeském kraji. Máme plně funkční mokřad, využíváme dešťové vody, nové budovy mají zelené střechy, využíváme fotovoltaické panely, chystáme úsporné závlahy a podobně. Navíc na tyto technologie myslíme i při stavbě budov nových, momentálně v kampusu vzniká nový Pavilon tropického zemědělství, kde byla využita například technologie tzv. energopilotů.

V čem jsou konkrétně chytré krajiny jiné?

Chytrá krajina je v našem pojetí ta, která úspěšně odolá dopadům klimatické změny po roce 2030, umí zadržet vodu co nejblíže místu, kde spadne a efektivně s ní hospodařit. To znamená, že voda z větších přívalových srážek neodteče bez užitku, jak je tomu nyní standardem. Kromě toho je ale schopná vodu akumulovat a v případě potřeby, tedy v sušších obdobích, ji uvolňovat. Chytrá krajina je tedy připravená na období, které se již pomalu stává skutečností, a to že ubývá srážek a pokud jsou, tak přichází rychle v podobě  přívalových dešťů.
 
Budou se moci projekty aplikovat celoplošně, nebo vše bude muset být řešeno lokálně?

Vždy je třeba jednotlivá opatření přizpůsobit konkrétním podmínkám lokality. Nicméně v principu můžeme chytrou krajinu vytvořit všude. Naším cílem je na základě několika podobných pilotních projektů zobecnit principy tvorby takových krajin v různých přírodních podmínkách...

Celý článek...