Amazonský prales: Jak se podařilo zamezit dalšímu vytěžování? Události a retrospektiva

Amazonský prales. (Richard Lisboa / worldwildlife.org)

 

24. srpna přinesl zpravodajský server BBC informace o tom, že brazilská vláda zrušila v Amazonii rezervaci a oblast o rozloze asi 46 000 kilometrů čtverečních, bohatou na zlato a další suroviny, otevřela těžbě. Brazilská vláda se pokusila uklidnit ekologické aktivisty slibem, že devět chráněných, domorodých oblastí zůstane nedotčených.

Chráněnou oblast známou jako Renca (National Reserve of Copper and Associates) zrušil dekretem prezident Michel Temer, čímž těžařům zpřístupnil cca 30% procent tamního území, podle jeho slov tak, aby se těžba vyhnula chráněným lesům a domorodým rezervacím. Zdroj

Účinné zastavení vládního nařízení

26. září 2017 zrušila brazilská vláda kontroverzní dekret prezidenta Michela Temera, který umožnil těžbu soukromým firmám v rozlehlé přírodní rezervaci v Amazonii. Platnost výnosu po podaných žalobách pozastavil soud. Temer se nejprve rozhodl vydat upravené znění dekretu, které ale podle ekologů neměnilo podstatu problému a umožňovalo „devastující“ těžbu. Jeho vláda nakonec výnos zcela zrušila.

Brazilská ústava má podle soudce stanovovat, že zrušení chráněné rezervace může učinit pouze parlament, který jako jediný může přijímat změny týkající se využívání přírodních zdrojů v Amazonii. Zdroj

 

Jak se to podařilo?

Zaměstnanci společnosti Avaaz, místní představitelé a nevládní organizace při kampaňi pro hlavní média. (zdroj: Avaaz)

Proti dekretu se na začátku postavili brazilští aktivisté. Sdružení Avaaz má v Brazílii 500 tisíc členů, kteří byli mezi prvními, kdo rozpoutal petiční akci za zastavení dekretu a použili sociální média, aby o situaci masivně informovali. Do akce se následně vložili významní hudebníci, herci, youtubeři nebo supermodelka Gisele Bündchenová pod heslem „Ruce pryč od Amazonie“. Vzrůstající aktivismus podpořilo silné zpravodajství hlavních médií.

Základem úspěšné akce bylo, co nejdříve rozšířit pravdivé a přesné informace o událostech, sledovat jejich vývoj a informovat o něm. Média, ať už profesionální nebo média či stránky neziskových organizací a zájmových skupin by měla dokázat rychle reagovat na vzniklou situaci. Což se v případě plánu na povolení proražení limitů těžby Amazonského pralesa podařilo.

Ať se podíváme na případ Amazonského pralesa v roce 2017 nebo na jiné případy, ti co se chystají udělat nějakou nekalost nebo ti, kteří již něco spáchali vědí, že pokud se o jejich činnosti veřejnost dozví, bude to na ně mít nepříznivý dopad, a tak se snaží věci, co nejdéle utajovat.

Stalo se již známým faktem, že když přijíždí čínská delegace do ČR nedává již od roku 2014 k dispozici seznam delegátů a to ani na vyžádání poslanců. Proč? Protože v roce 2014 na základě seznamu účastníků investičního fóra deník Epoch Times ve spolupráci s několika neziskovými organizacemi shromáždil informace o pěti delegátech, včetně čínského vicepremiéra, který delegaci vedl. Dotyční úředníci jsou důvodně podezřelí ze zapojení do genocidy duchovního hnutí Falun Gong, což se podařilo jednoznačně doložit a zveřejnit ještě v době návštěvy delegace v ČR. Informace o identitě a počtech lidí, kteří zemřeli v jejich oblasti v důsledku jejich příkazů a během jejich funkčního období se dostaly do médií i do vnitřní mailingové sítě účastníků Česko-čínského investičního fóra 2014 a měli na účastníky i veřejnost značný dopad. Více v DVTV

V případě Amazonského pralesa ke změně situace přispělo několik zájmových skupin a nevládních organizací, které mají silnou členskou základnu. Ať už to bylo sdružení Avaaz či mezinárodní organizace pro ochranu přírody Světový fond na ochranu přírody (WWF), Green Peace a další organizace v různých zemích, všichni se o případu včas dozvěděli a využili svoje již osvědčené a vybudované metody k vyvíjení nátlaku či šíření informací za účelem zastavení poškozování přírodního bohatství.

Je známo, že k účinnému odporu přispívá mezinárodní forma nátlaku, kterou využívá například lidskoprávní organizace Amnesty International, která je schopna mezinárodní intervence například u konkrétního nespravedlivě vězněného člověka, který je v nebezpečí mučení nebo smrti ve vězení. Výsledkem často bývá, že věznice může obdržet dopisy, faxy nebo telefony z desítek různých zemí a dostat se pod mezinárodní tlak, což z praxe reálně pomáhá zlepšit situaci vězněného.

Sdružení Avaaz sesbíralo pod petici za zastavení dekretu prezidenta Michela Temera k 2. 10. 2017 na 1 904 912 podpisů od lidí z celého světa a podpisů stále přibývá i po jeho účinném zablokování. Brazilské vládě byla před zablokováním dekretu předána petice v té době podepsaná 1,5 milionem lidí, kterou předali společně Avaaz a Green Peace.

 

Prales nazývaný jako „zelené plíce planety“ je volně rostoucí les, neovlivněný a neupravovaný člověkem. Nejstarší ekosystém dožívající se až sta miliónů let. Prales, v němž se vyskytují bujné a husté lesy, tvoří 1/3 všech světových lesů. 

Brazilské celebrity, které se připojily k Avaazu a nevládním organizacím, předávají petici předsedovi sněmovny v obležení médií. (Zdroj: Cristiano Costa / Green Peace)

 

Předseda brazilského parlamentu byl nucen přistoupit k veřejnému setkání s aktivisty obklopený médii. Zprávy o mezinárodní kampani za zastavení těžby několik dní zaujímali titulní strany brazilských médií.

Brazilští, američtí a další aktivisté dorazili na místo setkání brazilského prezidenta s Donaldem Trumpem, aby zde uspořádali demonstraci, kterou přinášeli televizní kamery do Brazílie a do celého světa. Akce pomohla v krátké chvíli zdvojnásobit počet podpisů petice sdružení Avaaz, který z 900 tisíc vzrostl na téměř dva miliony.

Klíčem k úspěchu v případu zastavení plánovaného kácení Amazonských pralesů byla samozřejmě nejenom mezinárodní spolupráce lidí odhodlaných chránit přírodní bohatství, ale i pozitivní činnost uvnitř brazilské vlády a konkrétních poslanců, kteří proti dekretu odzačátku vystupovali.

K úspěchu přispěla předchozí dlouhodobá činnost, vytváření určité základny a postupů jak věci správně dělat. U aktivistů často platí, že co se nepovede dnes, pokud se o změnu pokouší podruhé nebo potřetí, budou se postupně učit a stále zlepšovat a přibližovat k lepším výsledkům.

Ochota lidí se zasazovat za pozitivní změny a něco pro ně udělat je základní a důležitý předpoklad jakékoliv úspěšné akce.

 

Our World's Largest Rainforest: The Amazon

 

Jak prohlubovat ochotu lidí bránit přírodní bohatství?

To je samozřejmě dlouhodobá záležitost ať už se to týká ochrany přírody, lidských práv nebo morálních hodnot. Základem je bezpochyby proces vzdělávání dětí, které si mohou hodnoty vštípit již na začátku života a poté podle nich také v budoucnosti žít. Pokud takovou funkci neplní školství přijdou na řadu nevládní organizace a samozřejmě takříkajíc v první linii stojí rodiče, kteří mohou dítěti znalosti, informace a způsoby myšlení předávat.

Tedy jak říká zlaté pravidlo: „Každý může začít sám u sebe“ a ovlivnit svým chováním ostatní.

Důvod prolomení rezervačního pásma?

Podle ministerstva pro důlní rozvoj je „cílem tohoto kroku přilákat nové investice, získat pro zemi nové bohatství, příjmy a pracovní místa“. Zdroj

WWF upozornil, že nejvíce investory zajímají zdroje zlata a mědi v jedné z chráněných oblastí, biologické rezervaci Maicuru. Zdroj

Za hledáním cest jak vydělat více peněz těžbou možná stojí i letošní snížení příspěvků Norska, které v červnu 2017 oznámilo snížení dotací na ochranu pralesa o polovinu, což částku sníží na 50 milionů dolarů (v přepočtu 1,2 miliardy Kč). Norská premiérka Erna Solbergová prohlásila, že důvodem snížení dotací je zvýšené tempo odlesňování. Norsko je největším zahraničním dárcem, který přispívá na ochranu tropických pralesů od Brazílie po Indonésii. Zdroj

 

Podle ochránců přírody odlesňování způsobuje především rostoucí životní úroveň a prudký nárůst populace v Brazílii a související hlad po zemědělské půdě. Lesní porost však zabraňuje erozi a sesuvům půdy, stejně jako tvoří přirozenou zásobárnu vody. Nově vykácená území tak ohrožuje eroze a plodiny vysázené na zemědělské půdě trpí nízkou hladinou podzemní vody. Schopnost pralesa zadržovat srážky se kácením snižuje a tak při deštích voda odtéká a odplavuje zemědělskou půdu. Neschopnost pralesa zadržovat srážky způsobuje v době mezi dešti sucho. Tyto problémy zvyšují zranitelnost celého ekosystému.

 

Hrozby

Maurício Voivodic z brazilské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) varoval, že těžba povede k „demografické explozi, úbytku lesů, ničení vodních zdrojů, ztrátám na biologické rozmanitosti a ke sporům o půdu“. Zdroj

Mnohem širší plán prolomení rezervací

Brazilská vláda předložila návrh, podle něhož by měla být o 350 000 hektarů zmenšena chráněná oblast amazonského pralesa v polovině července 2017. Na tomto území by mělo být umožněno udržitelné využívání pralesa, což podle aktivistů může zahrnovat kácení stromů, důlní těžbu či různé zemědělské aktivity. Zdroj

Dosavadní poškození

V letech 2011 až 2015 se podařilo odlesňování zpomalit. V roce 2016 zničená plocha pralesa dosáhla 8000 kilometrů čtverečních, zatímco o rok dříve to bylo 6200 čtverečních kilometrů. V roce 2005 bylo podle satelitních záběrů zasaženo odlesňováním 19 000 kilometrů čtverečních Amazonského pralesa. Zdroj

AUTOR: Milan Kajínek