Připravovaný nový Civilní řád soudní (CŘS): Rafinovaný nástroj totality anebo důkaz nesvéprávnosti českého občana?
25.01.2018 - Jiří Král
počet přečtení: 3206
vytvořeno 25.01.2018, upraveno 25.01.2018
|
Budova Ministerstva spravedlnosti ČR, Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2. (ministerstvospravedlnosti) |
Ministerstvo spravedlnosti ČR presentuje od listopadu 2017 na internetových stránkách rezortu věcný záměr nového civilního řádu soudního (CŘS), který by v budoucnu měl nahradit v současné době známý a prý zastaralý Občanský soudní řád (o.s.ř.).
Základním problémem věcného záměru nového civilního řádu soudního jsou již jeho východiska. Vychází totiž zejména z německých, rakouských a švýcarských procesních předpisů, tj. ze zemí, které až na období druhé světové války nemají zásadním způsobem narušenou demokratickou tradici, občanskou společnost a chápání spravedlnosti.
To se ale o České republice a české společnosti říci nedá.
Předkladatel zákona tedy chce zavést a postavit nový civilní procesní předpis, který má upravovat chování soudů a účastníků řízení, na pokřivené a zavirované půdě justice, na pokřiveném chápání občanské společnosti, jednotlivce a spravedlnosti, aniž by předtím prostředí vyčistil od klientelistických vztahů, osob, které chápou právo a spravedlnost pro svůj užitek, aniž by provedl debolševizaci a deklientelizaci justice a osob s justicí spjatých, včetně členů advokátní komory (advokátů).
Navíc autoři věcného záměru poněkud opomněli zdůraznit, že soudy a další činné subjekty mají sloužit v prvé řadě na ochranu základních lidských práv a svobod účastníků, ke kterým patří i přístup k soudu. Neuvedli ani odkaz na příslušné mezinárodní smlouvy o ochraně lidských práv a svobod, které ČR ratifikovala a kterými je vázána.
A tak se stalo, že podle tohoto návrhu CŘS chtějí zavést advokátský proces, což v praxi znamená, že občan či firma nebude mít přístup k soudu, pokud nebude povinně zastoupen advokátem (viz zde), což ale koliduje s normami vyšší právní síly.
Jenomže:
Advokát je členem advokátní komory, která je kontrolována státem.
Řada občanů advokáta nechce a to z různých důvodů (nespolehlivost, neschopnost, nedostupnost, jiné).
Je věcí každého svéprávného občana, zda před soudem chce vystupovat sám, nebo se nechat zastupovat někým, komu důvěřuje.
Podle zákona o advokacii je advokát vázán pokyny klienta, sám neví co má dělat. Je „tlumočníkem“ vůle svého klienta.
Navrhovaný předpis omezuje či přímo zamezuje přístup občana k soudu.
Z toho plynou další níže uvedené otázky a to:
Navrhovaný předpis je pro elity, advokáty nebo pro občany?
Soudní proces má sloužit elitám, advokátům nebo občanům?
V praxi již dnes dochází k situacím, kdy občan je nucen stát u soudu při ochraně svých oprávněných zájmů proti státu či různým oligarchistickým či elitním skupinám. Právo musí býti napsáno a vykládáno logicky, jednoduše a srozumitelně, bez diskriminace a pro všechny stejně.
Jsou státy, které nemají ani psanou ústavu (Velká Británie) a přesto právo a spravedlnost zde fungují. O České republice s to samé říci nedá.
Ministerstvo spravedlnosti ČR má své občany zřejmě za nesvéprávné či duševně zaostalé.
ZDE naleznete Analýzu věcného záměru nového civilního řádu soudního (CŘS).
Zpracovalo analytické oddělení HABEAS CORPUS.