Stanovisko Spolku Šalamoun k novele Trestního řádu – obnova řízení v trestních věcech

Stanovisko k novele Trestního řádu a obnově řízení v trestních věcech. (EKATERINA BOLOVTSOVA / Pexels)

 

… Pokud rozhodne jiný senát Krajského soudu v Ostravě, že jsou dány důvody obnovy řízení, obnovu povolí a následovat tak bude postup dle § 288 TrŘ a věc bude pokračovat hlavním líčení, jenže u původního senátu 50 T, takže hlavní líčení povede opět a znovu předsedkyně Gilová a senát 50 T. Je zásadní otázkou co má spravedlnost a právo na spravedlivý proces společného s ekonomikou řízení v demokratickém právním státě ( čl I. Ústavy)…

 

***

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal novelu Trestního řádu, aneb případ naprosto neuvěřitelného excesu. K dokončení celého legislativního procesu, platnosti novely Trestního řádu (dále jen TrŘ), chybí již jen formální promulgace.

 

Historie:

Spolek Šalamoun historicky upozorňuje na problematiku tzv. obnovy řízení v trestních věcech. Od roku 2015 (změna TrŘ na Slovensku), plédujeme, že jsme poslední země v Evropě, kde o obnově řízení rozhoduje soudce-přísedící, který věc posuzoval v původním řízení. (sic!)

 

Statistika pro přehlednost:

 

V roce 2019 (1.1.2019-31.12.2019) u Krajských soudů v celé ČR napadlo celkem 83 návrhů na obnovu řízení v trestní věci.

 

V roce 2020 (1.1.2020-31.12.2020) u Krajských soudů v celé ČR napadlo celkem 85 návrhů na obnovu řízení v trestní věci.

 

Z těchto 168 návrhů na obnovu řízení, skončilo rozhodnutím o obnově řízení celkem 0 (slovy ani jedna).

 

Dílčí novela Trestního řádu v roce 2021

 

prof. Helena Válková připravila v souvislosti s dílčí novelou TrŘ návrhy na změny stávajícího stavu, kdy v původním návrhu bylo znění takto: „ z rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení je vyloučen soud, soudce a přísedící, který věc posuzoval v původním řízení.

 

Bohužel negativním stanoviskem ministryně Marie Benešové s odkazem na ekonomiku řízení, neprošla verze, že je vyloučen i soud, který věc posuzoval v původním řízení, takže schválená verze, která nabývá platnosti od 1.1.2022 zní:

 

„z rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení je vyloučen soudce a přísedící, který věc posuzoval v původním řízení.“ § 30 odst. 4 TrŘ.

 

Příklad z praxe:

 

Petr Kramný si podal dne 30.7.2018 návrh na obnovu řízení a skoro již 3 roky se snaží vyloučit soudkyni Gilovou a celý senát 50 T, který věc posuzoval v původním řízení. Nikdy!  nebyl a nebude úspěšný a tak s ohledem na tuto dílčí novelu TrŘ, vzal svůj návrh na obnovu řízení zpět.

 

Je to logický krok, protože schválenou novelou TrŘ bude od 1.1.2022 ze ZÁKONA bude soudkyně Gilová a senát 50T,  vyloučen k projednání jeho návrh na obnovu řízení. Návrh bude posuzovat zcela jiný senát, bohužel opět Krajského soudu v Ostravě.

 

Radujme se, veselme se... tím totiž veškeré dobrý zprávy končí.

 

Bohužel platná právní úprava je v obnově řízení nastavena tak, že zná 2 fáze, a to řízení o návrhu na povolení obnovy řízení a následném řízení v obnoveném řízení § 288 TrŘ.

 

Bohužel negativním stanoviskem opět ministryně Marie Benešové neprošel návrh, aby i v obnoveném řízení byl vyloučen soudce a senát, který věc posuzoval v původním řízení a to opět s odkazem na ekonomiku řízení.

 

Poslanci a senátoři, zjevně odtržení od praxe obnov řízení v trestní věcech, tuto argumentaci ministryně spravedlnosti přijali a vznikl tak naprostý paskvil, který vám učebnicově vysvětlím, opět na příkladu Petra Kramného a který analogicky platí pro všechny další odsouzené.

 

Pokud si Petr Kramný podá návrh na obnovu řízení po 1.1.2022 ze zákona je z projednání návrhu na obnovu řízení vyloučena soudkyně Gilová a senát 50 T.

 

Pokud rozhodne jiný senát Krajského soudu v Ostravě, že jsou dány důvody obnovy řízení, obnovu povolí a následovat tak bude postup dle § 288 TrŘ a věc bude pokračovat hlavním líčení, jenže u původního senátu 50 T, takže hlavní líčení povede opět a znovu předsedkyně Gilová a senát 50 T.

Chci zdůraznit, že veškeré dokazování tj. výslech svědků, znalců, hodnocení důkazů a vynesení rozsudku probíhá v obnoveném hlavním líčení, tedy v senátu 50 T pod předsednictvím soudkyně Gilové.

Pokud jiný senát Krajského soudu v Ostravě rozhodne, že jsou dány důvody obnovy řízení, stačí určitá míra pravděpodobnosti, není to názor pro senát JUDr. Gilové nikterak závazný, protože až v hlavním líčení probíhá dokazování a ač to nerad předjímám nepochybně se dočteme v obnoveném hlavním líčení s Petrem Kramným, že senát předsedkyně Gilové po provedeném dokazování a volném hodnocení důkazů nabyl přesvědčení...

 

Tedy zcela analogicky i u všech dalších odsouzených hlavní líčení v obnoveném řízení, povede soudce-přísedící, kteří věc posuzovali v původním řízení. (sic!)

 

Jsme zděšeni argumentací ministryně spravedlnosti Marie Benešové a laxností členů zákonodárného sboru.

Je zásadní otázkou co má spravedlnost a právo na spravedlivý proces společného s ekonomikou řízení v demokratickém právním státě ( čl I. Ústavy)

 

Ministryně Marie Benešová, jako dlouholetá advokátka věděla, ví a musí vědět, že, a je to zcela zřejmě z výstupů ministerstva spravedlnosti, že obnova řízení pro odsouzené je zcela nedosažitelná, viz právě výstup z aplikace Infodata Ministerstva spravedlnosti, kde je zcela zřejmé, že v letech 2019-2020 z nápadu obnov řízení v trestních věcech u všech Krajských soudů, nebyla povolena ani jedna!

Argumentace ministryně Benešové je úskok, který má za následek tento exces, protože jak je shora uvedeno, návrh na obnovu řízení bude po 1.1.2022 posuzovat, vždy jiný senát. Tento senát, aby mohl posoudit, zda argumenty v návrhu na obnovu řízení jsou nové, soudu dříve neznáme etc. si nepochybně musí nastudovat původní celý spisový materiál a je zcela nepochopitelné proč tento senát nemůže pokračovat v celé věci i po povolení obnovy řízení. Tento argument nemá s ekonomikou řízení nic společného a ba právě naopak.

 

Česká republika jako demokratický právní stát, novelou TrŘ udělala jeden krok dopředu a 3 kroky zpět.

 

S hlubokým zklamáním konstatujeme, že sice o návrhu na obnovu řízení podanou po 1.1.2022 bude rozhodovat jiný soudce a přísedící, než v původním řízení, ale vlastní hlavní líčení a dokazování a rozhodnutí bude činit soudce-přísedící, který věc posuzoval v původním řízení.

 

Jedná se bohužel o učebnicový příklad rčení: „Vlk se nažral, ale koza zůstala celá“

 

Vítejte v právním státě

 

Václav Peričevič

místopředseda Spolku Šalamoun

6.6.2021 (zdroj)