Justiční vražda doktorky Horákové - výročí, které varuje i před dnešními totalitními režimy

Milada Horáková během soudního procesu v roce 1950. (CC BY-SA 3.0)

Doktorka Milada Horáková, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století. Zemřela kvůli vykonstruovanému obvinění ze spiknutí a velezrady.

Ve vězení byla fyzicky mučena a nucena naučit se předem předepsanou výpověď. Kvůli své neústupnosti během soudního procesu se stala symbolem odporu proti totalitní moci tehdy vládnoucí komunistické strany. Jednalo se o skandální proces, který podnítilo a řídilo vedení Sovětského svazu v Moskvě. Její vražda byla odsouzena řadou tehdejších světových osobností.

Za zastavení její popravy apelovali také německý teoretický fyzik a vědec Albert Einstein, premiér Velké Británie Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, americká diplomatka a aktivistka.

Milada Horáková odsouzená k trestu smrti oběšením údajně umírala na oprátce 15 minut. Dodnes se jedná o jednu z nejbrutálnějších justičních vražd v bývalém Československu.

Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy, řízený JUDr. Karlem Trudákem, probíhal od 31. května do 8. června 1950 a byl zinscenován jako veřejný „politický proces“ po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech na přímý příkaz prezidenta Klementa Gottwalda. Osm dní trvající proces měl svůj vynucený „scénář“, podle kterého se měli a byli donuceni obžalovaní chovat, ale v některých momentech přesto jednali proti režii.

Obzvláště doktorka Horáková, která byla vyslechnuta 1. den, se nepoddala a přes vynucenou režii se jí místy podařilo bránit sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje.

V závěrečné řeči doktorka Horáková apelovala na spravedlnost a čestné chování soudu.

Proč je soudní proces i dnes aktuální

I dnes ještě přežívají ve světě komunistické režimy, kterým bezesporu vévodí Čína a její Komunistická strana Číny, která během historie nashromáždila mnohé zločiny, a své léty tříbené totalitní praktiky přenesla do nového věku.

V Číně vznikl největší cenzorní systém na světě, který "upravuje informace" pro více než 1,3 miliardy obyvatel. Čínský internet byl vybudován jako uzavřená síť, odříznutá od zbytku světa. Telefonní společnosti, datové servery, diskusní fóra a internet jsou nepřetržitě monitorovány. Moderní technologie a zaměřování pomocí JPS a IP adresy pomáhají přesně sledovat každého občana.

Víra v to, že situaci v Číně vyřeší peníze byla však zcela mylná. Ve výsledku tak příliv kapitálu pouze utužil moc komunistické strany v Číně a způsobil, že své praktiky, politiky a světonázory, začala vyvážet za hranice a vnucovat celému světu.

Ve stejné době v Číně neexistuje rozdělení moci. Zákonodárnou, soudní i výkonnou moc drží v rukou jediná politická strana, která vytváří zákony, pronásleduje a zatýká vybrané skupiny obyvatel i jednotlivce, soudí a posílá do vězení mnohdy ve vykonstruovaných soudních procesech, kdy je o rozsudku již předem rozhodnuto a obhájce nemá žádnou možnost obhajoby.

Je nezbytné také dodat, že k vzestupu čínského režimu do dnešního dne napomohli mnohé západní společnosti a investoři. Mnohdy s myšlenkou, že příliv financí pomůže demokratizovat čínskou společnost. Víra v to, že situaci v Číně vyřeší peníze byla však zcela mylná. Pokud finance neovládá člověk nebo lidé s vysokými morálními hodnotami, potom nebude finance používat na dobré věci. Ve výsledku tak příliv kapitálu pouze utužil moc komunistické strany v Číně a způsobil, že své praktiky, politiky a světonázory, začala vyvážet za hranice a vnucovat celému světu.

Ve skutečnosti v Číně zemřelo mnoho lidí smrtí podobnou Miladě Horákové a mnozí prošli podobně vykonstruovanými soudními procesy.