Soud projednával žalobu na ministerstvo zemědělství za „způsobenou škodu a maření podnikání“

 

PRAHA: Minulý týden pokračovalo soudní projednávání žaloby podané na ministerstvo zemědělství kvůli zákazu prodeje léčivé houby outkovky pestré. K soudu se dostavily tři organizace, které se připojily k české společnosti Pragon, žalující ministerstvo za „způsobenou škodu a maření podnikání“.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce zakázala prodej doplňků stravy z houby outkovky pestré (Coriolus versicolor), přirozeně se vyskytující v České republice, v roce 2013. Houba je v Evropě po staletí využívána pro své antitibakteriální, antitivirové a protinádorové účinky. [1]

Šest let dlouhé spory o možnost poskytovat léčivou houbu na trhu v České republice nakonec „vyhrála“ společnost Pragon. Soud v červnu 2017 zákaz prodeje zrušil jako „nezákonný“. Ministerstva zdravotnictví a zemědělství se při zákazu opírala o takzvaný seznam „potravin nového typu“, kam outkovku zapsala poradní skupina Evropské komise pojmenovaná CAFAB. Více…

Podle soudu zmiňovaný seznam potravin „není právně závazný“, „není pramenem práva“ a není možné na základě zápisu outkovky do seznamu několika úředníky rušit povolení k prodeji, které Pragonu vydalo ministerstvo zdravotnictví v roce 2006. Povolení bylo vydáno na základě odborného posudku o nezávadnosti doplňku stravy Coriolus, který vypracoval Státní zdravotní ústav. (zdroj)

Outkovka pestrá se již řadu let v ČR prodává jako doplněk stravy a z řady zdrojů zaznívají zkušenosti s jejím vynikajícím vlivem na podporu homeostázy, [2] tedy stavu celkové vnitřní rovnováhy tělesného organismu.

Společnost Pragon zhodnotila dosavadní škodu na více než 57 milionů korun a škoda podle ní „stále narůstá“. Coriolus byl podle právního zástupce Pragonu „třetím nejdůležitějším produktem, které firma prodávala“ v době, když jeho prodej Státní zdravotní a potravinářské inspekce zakázala.

Soudního jednání se na straně obžaloby účastnil také výkonný ředitel společnosti Micology Research Laboratory pan William Ahern, nevládní organizace Habeas Corpus a zástupce Unie příznivců tradiční čínské medicíny.

Na straně obžalovaných usedli zástupci ministerstva zemědělství (MZe) a Státní zdravotní a potravinářské inspekce (SZPI).

Případ projednával Obvodní soud pro Prahu 1, který vedla soudkyně Mgr. Ing. Jana Špotová.

Pragon + 3 vs Ministerstvo zemědělství

Soud zrušil nařízení SZPI, respektive zákaz prodávat Coriolus, v červnu 2017, obžaloba namítá, že ministerstvo „neopodstatněně“ prodlužovalo zákaz prodeje ještě dva roky po rozhodnutí soudu. Úředníci ministerstva podle obžaloby neinformovali ostatní země unie o existenci soudního procesu ani o jeho výsledku, tedy o soudním zrušení zákazu prodeje Coriolu. Tím podle čtyř žalobců uvedla zástupce dalších zemí EU v omyl.

Další výhradou k jednání úředníků ministerstva je skutečnost, že 6. ledna 2014 zapsali Coriolus (pdf) do takzvaného mezinárodního Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF).[3] To mohlo mít podle jedné ze stran obžaloby negativní důsledky na situaci prodeje Coriolu v dalších zemích unie.

Právní zástupce ministerstva zemědělství Mgr. Zdeněk Tesner u soudu prohlásil, že se ministerstvo „nebrání smírnému řešení“, ovšem jako smírné řešení si představuje, aby „obžaloba upustila od požadavku na náhradu škody“.

Zástupce nevládní organizace Habeas Corpus soudu sdělil, že čeští úředníci „neinformovali ostatní členské země o probíhajícím soudním řízení a jeho výsledcích“ s odkazem na soudní proces za zrušení zákazu SZPI. Jednání Mzd považuje za „bezprecedentní pokus o narušení právního státu v ČR ale i v EU“, uvedl pan Ing. Jiří Plicka.

Podle zástupce společnosti Pragon pana Karla Šimonovského „probíhaly zákazy SZPI s odvoláním na katalog CAFAB, který není pramenem práva, průběžně se mění, je netransparentní a je pod vlivem různých zájmových skupin“.

S dovoláním na soudní rozhodnutí z roku 2017 Pragon dodává, že inkriminovaný seznam „nelze použít jako pramen práva a nemůže být použit pro zákazová rozhodnutí“, což je podle něho důkazem o protiprávním jednání úředníků ministerstva zemědělství a důvodem, proč se společnost Pragon domáhá odškodnění „důvodně“.

Podle zástupkyně SZPI „nárok na odškodnění nevznikl,“ uvedla JUDr. Stará a zástupce MZd dokonce před soudem prohlásil, že „ani nyní není možné Coriolus prodávat a je zakázán“, protože podle něho soud zrušil „jenom jedno nařízení“, uvedl Mgr. Zdeněk Tesner.

Podle obžaloby Tesner „zcela ignoruje rozhodnutí soudu“ o tom, že inkriminovaný seznam nových potravin nemůže sloužit jako právní podklad k vydání nařízení, tím spíše, když byl jeho prodej ministerstvem zdravotnictví schválen a povolen a Coriolus byl shledán jako zdravotně nezávadný. (zdroj)

Tesner dále oponoval tím, že Pragon podle něho „prodával Coriolus dále, jen jej označoval jako doplněk stravy pro drobná domácí zvířata“. Tím naznačil, že kvůli tomu nemůže Pragon „opodstatnit“ svůj požadavek na „odškodnění“.

Jaký měla činnost úřadů přínos pro občany?

Zástupkyně Unie příznivců tradiční čínské medicíny JUDr. Erika Hájková před soudem uvedla, že se k žalobě připojila, aby promluvila za „část veřejnosti, která sleduje žalobu z pohledu poškození práv ze strany osob, kteří houbu využívali na základě tisíciletí zkušeností“.

Skutečnost, že se Coriolus nesměl několik let prodávat, vytvořila podle Hájkové také škodu lidem, kteří Coriolus využívají jako doplněk stravy. „Týká se jejich zdraví, ale i jejich práv na vedení životního stylu a přesvědčení. Škoda, která tím vznikla též uživatelům tradiční čínské medicíny, je značná,“ sdělila Hájková soudkyni Špotové. Pokud je deníku Epoch Times známo, nebyla soudu poskytnuta žádná studie, která prokazuje škodu uživatelům a jedná se pouze o racionální předpoklad příčiny a následku.

Zástupkyně britské společnosti Micology research laboratory (MRL) před soudem uvedla, že „jako výrobce se domníváme, že v této věci již bylo rozhodnuto soudem, že se ministerstvo zemědělství se snaží měnit svým rozhodnutím rozhodnutí soudu,“ uvedla Mgr. Jana Gutová PhD. z advokátní kanceláře Moreno Vlk & Asociados.

Ohledně Coriolu se podle Gutové „nemůže jednat o potravinu nového typu“, čímž zpochybňuje samotné zapsání Coriolu na takzvaný seznam „potravin nového typu“, na základě čehož začala česká ministerstva jednat v neprospěch jeho prodeje.

Paradoxní na celém případu je skutečnost, že samotné ministerstvo zdravotnictví v ČR v roce 2006 prodej Coriolu povolilo a podle Gutové má jednání českých úřadů, které jsou součástí EU a systému RASFF „dalekosáhlé dopady na výrobce a na společnost MRL“, kterou právně zastupuje.

Základní otázkou, která vznikla během několik let dlouhé diskuse nad postupem úřadů Evropské komise a českých ministerstev, je, „jaký prospěch měli občané ČR a EU z kroků těchto úřadů? Jak občanům úřady prospěly, před čím je ochránily, jakou přidanou hodnotu pro životy občanů přinesly?“

Šest let nemohl nikdo v ČR Coriolus legálně prodávat a občané nemohli užívat doplňky stravy připravené z této léčivé houby. „Všichni prodejci byli zákazem zastrašeni a přestali Coriolus prodávat, škoda byla větší než pouze škoda Pragonu,“ dodává JUDr. Hájková.

Obžaloba též vznesla teoretickou otázku: „Kdo měl z jednání úřadů prospěch?“ Mimo soudní budovu jsou vznášeny narážky na „farmaceutické lobby“ v pozadí zákazu Coriolu, které se snaží „vytlačit z trhu levné přírodní medikamenty, aby namísto nich mohly nabízet vlastní dražší léčiva“.

Zástupce českého ministerstva zemědělství se proti podobným nařčením ohradil přímo v soudní síni. „Ohrazujeme se proti tvrzení, že ministerstvo jedná na zakázku. Pro takové nařčení by musely být předloženy tvrdé důkazy,“ řekl Mgr. Zdeněk Tesner.

Soud v Německu, pokuta pro úřady

Mezitím probíhaly podobné spory úřadů s prodejci Coriolu v Německu, konkrétně u Krajského soudu v Mnichově. Německé soudy však byly mnohem rychlejší a podle českých žalobců rozhodly do půl roku, zatímco v ČR trval proces šest let. Německý soud navíc zcela jasně „zrušil“ příkaz kontrolního státního úřadu k „okamžitému zákazu prodeje Coriolu“ a dal za pravdu prodejci (zdroj).

Navíc vyměřil úřadům pokutu ve výši 200 tisíc eur, jako náhradu škody, kterou svým konáním způsobily prodejcům. V Německu Coriolus versicolor prodává jako doplněk stravy společnost FNMD.

Německý soud uvedl, že nařízení státního orgánu bylo „nedostatečně odůvodněno“ a „bylo rovněž věcně nezákonné“. Německý správní orgán podle soudu nařídil zákaz, „přestože měl k dispozici dokumenty potvrzující bezpečnost konzumace Coriolu“.

Prodejce údajně německému soudu předložil dokumenty, ukazující, že Coriolus byl v Evropě ve značné míře konzumován před 15. květnem 1997. Toto datum je z neznámých důvodů důležité pro Evropskou komisi, jako časový mezní bod pro povolení prodeje potravin. Rozumějme, pokud nikdo nepředloží důkazy o tom, že byla potravina v zemích EU prodávána před 15. květnem 1997, potom úředníci připíšou potravinu na „seznam potravin nového typu“.

A jak již bylo uvedeno, právě na základě tohoto zápisu do seznamu české úřady vydaly zákaz prodeje Coriolu. Údajně nikdo nebyl schopen doložit, že se Coriolus v Evropě prodával před 15. květnem 1997, proto byl na seznam napsán a „zakázán“. Více…

Prodejci například namítají, že „skartační lhůta pro úřady Evropské komise je deset let“, a tedy úřady „mohly dokumenty mít, ale skartovaly je“.

Dalším argumentem jsou data, která úřadům poskytl výrobce doplňků stravy z outkovky pestré pan William Ahern. „Coriolus versicolor je na evropském trhu nepřetržitě již více než čtyři desetiletí, přinejmenším od konce 70. let,“ sdělil deníku Epoch Times výkonný ředitel společnosti Mycology research laboratory (MRL) pan William Ahern.

„Podle mých nejlepších znalostí prodávaly Coriolus versicolor v různých zemích EU před květnem 1997 nejméně čtyři společnosti,“ dodává Ahern. Více…

Poznámky:

[1] Outkovka pestrá neboli Coriolus versicolor je chorošovitá houba z čeledi Polyporaceae, běžně se vyskytující v ČR: Na stránkách: Adaptogeny.cz / superionherbs.cz / mycomedica.cz / cinskyherbar.cz / vitalita.cz / Houbareni.cz.

Pro označení outkovka pestrá se používá několik rozdílných vědeckých názvů: Trametes versicolor, Coriolus versicolor nebo Polystictus versicolor. zdroj

[2] Homeostáza – stálost vnitřního prostředí organismu a stálost tělesných pochodů, vč. různých mechanismů, které tuto stálost zajišťují. Přesto, že na organismus působí neustálé změny, jeho vnitřní parametry jsou udržovány v relativně stálých rozmezích. Regulace probíhají na zpětnovazebním principu. Myšlenku o stálosti vnitřního prostředí organismu poprvé vyslovil roku 1857 Claude Bernard, autorem pojmu homeostáza je Walter B. Cannon (1. pol. 20. stol.). zdroj

[3] Co je Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF)? Jednoduše každý členský stát Evropské unie (EU) je do systému zapojen. Každý stát vybral jeden státní úřad, který je do systému zapojený. Více…

Aktuální hlášení v RASFF k potravině Coriolus versicolor k 31. 7. 2023 naleznete zde. POZOR: Systém RASFF omezuje z neznámého důvodu přístup veřejnosti a firmám k celé historii zápisů. Občanům je systémově omezeno časové období, ve kterém mohou hlášení prohledávat. Systém ukazuje notifikace pouze 2 roky zpětně.