Dobrý člověk ještě žije

Paní Jana Chaloupková (sedí na křesle v modrých šatech) na zahájení výstavy maleb opavské umělkyne Ireny Stanislavové v Casablance, 2019. Nalevo sedí paní Chenna, bojovnice za práva žen v Maroku. (Osobní archiv Jany Chaloupkové / se svolením majitelky fotografií)

Před nějakým časem byla v Praze udělena Krameriova cena za nezávislou žurnalistiku. Řečníci upozorňovali na aktuální dobu mamonu, kdy mnohé ovládá touha po penězích a kariéře a zapomíná se na tradiční hodnoty, které si nelze zakoupit. Klanění zlatému teleti, jak říká již Bible. Vše se opakuje a lidstvo se málokdy poučí. Přesto se najdou lidé, kteří svým čistým morálním kodexem inspirují ostatní, mají odvahu jít za pravdou a za spravedlnost mnohé obětovat. Těch, kteří postaví všeobecné dobro nad osobní zisk, i za cenu vlastní ztráty nebývá mnoho. Proto je třeba si jich vážit, ocenit je a následovat je.

Takovým příkladem je Ing. Jana Chaloupková Ph.D., pracovnice Ministerstva zahraničí České republiky. Svůj život zasvětila reprezentaci Česka, jeho dobrého jména, image vyspělého státu s potenciálem obchodních příležitostí, kulturou evropského ducha a stabilitou pro investice.

Jana Chaloupková s ministrem kultury na Mezinarodnim kniznim veletrhu Casablanca 2019. (Osobní archiv Jany Chaloupkové)

Studiem ekonomka, zájmově umělkyně-spisovatelka, je autorkou 11 knih a mnoha článků o cestování, ekonomických a sociálních tématech, postavení žen, lidských právech a péči o památky a naše dědictví. Za svůj život zorganizovala řadu expozic českého umění v zahraničí, koncertů, módních přehlídek, přednášek a jiných akcí veřejné diplomacie. Na některých jsem se mohl podílet i já coby fotograf, specialista na dílo Jože Plečnika a jeho práci na Pražském hradě a Zámku v Lánech. 

Za 27 let praxe působila paní Chaloupková na českých velvyslanectvích v Thajsku (možná si ji budete pamatovat z případu dvou českých hochů zadržených v Bangkoku pro pašování drog v pol.90.let, kteří dostali trest odnětí svobody 50 let a pí Chaloupková se o ně starala), Brazílii, Jižní Koreji, na Filipínách a v Maroku. To poslední se jí stalo osudným. Zatímco v Thajsku byla za vynikající práci konzula a asistenci při dalších závažných konzulárních případech povýšena, v Maroku byla za totéž po roce odvolána.

Do království jsem jezdil minulý rok velmi často, abych připravil výstavy nejen pro českou ambasádu, ale i skupinu Visegrád k českému předsednictví. Po bývalé Jugoslávii jsme zdědili v Rabatu majetek a Maročané projevili zájem, abychom v jejich zemi otevřeli diplomatické zastoupení. Pochopil jsem, že chtějí rozvíjet vztahy s bývalými socialistickými státy a získávat nove partnery na poli mezinárodní diplomacie (zajímá je především otázka Palestiny a Zapadní Sahary).

Paní Chaloupková byla záhy po svém příjezdu velmi populární mezi domácími i diplomaty. Snadno si získala jejich přízeň i obdiv díky širokému rozhledu, znalosti mnoha jazyků a všudypřítomnému úsměvu. Dokázala s lidskostí předat i zprávu o neudělení schengenského víza tak, ze odmítnutý žadatel (jindy zklamaný či naštvaný) pochopil své slabiny a přišel se podívat na expozici českých obrazů a začal sledovat dění v ČR a na ambasádě, na internetu a facebooku.

Paní Chaloupková otevírala výstavy v arabštině a francouzštině, bravurně bez papíru zpaměti pronášela kvalitní projevy. Veškeré aktivity veřejné diplomacie musela zařizovat sama, z velvyslanectví nikdo nepomohl, spíše naopak.

Jana Chaloupková s premiérem Andrejem Babišem během jeho návštěvy v Rabatu v prosinci 2018. (Osobní archiv Jany Chaloupkové)

V Rabatu jsem vždy bydlel na velvyslanectví, a tak mohu dosvědčit, že paní  Chaloupková pracovala mnohdy večery, noce a víkendy. I když jsme jeli na výlet fotit na pamětní knihu k 60.výročíi diplomatických vztahů ČR - Maroko, byla stále na telefonu a řešila konzulární případy. Prakticky nikdy neodpočívala.

Pomohla mnoha Čechům v nouzi nad rámec pracovních povinností, např. starší ženě, která zůstala dlouho v nemocnici a byla v ohrožení života. Zajistila její urychlený převoz do ČR, a to v podmínkách, kdy jí velvyslanec Viktor Lorenc kladl místo pomoci překážky.

V té době se již mstil za víza, která konzulka odmítla vystavit proti schengenským předpisům. Ta byla určena pro osoby, které na českou ambasádu doprovázel p. Ahmed Bahdou. Tito lidé chtěli zůstat ve Francii a dle sdělení velvyslance měl p. Bahdou inkasovat za každé vízum nemalou částku. Konzulka se odmítla na obchodu s vízy, potažmo lidmi podílet a velvyslanec Lorenc, který ji k nim nutil, proti ní zorganizoval nesmírnou šikanu. Ta postihla i mne, neboť jsme spolupracovali na kulturních projektech. Marocká strana se o napojení p. Lorence na různé mafiozní skupiny rozpovídala (např. skupinu Dar elBrihi) a také jsem náhodou některé podezřelé žadatele zahlédl na ulici před ambasádou. Stal jsem se také nežádoucím.

Velmi mne překvapila např. reakce velvyslance Lorence u konzulárního případu nemocné české občanky: "Když měla baba na dovolenou tady u moře, ať si vše zaplatí, včetně nemocnice. Nesouhlasím s vaším postupem, že ji chcete pomoci. Ještě mi ji hodíte na krk." Paní Chaloupková zařídila bezplatný převoz staré paní z dalekého města u hranic s Alžírskem do hlavního města Rabatu, a po zlepšení jejího stavu odlet do ČR v doprovodu lékaře, který se ujal této služby zdarma. Kdo by to vyřešil lépe?

Za nejsmutnější považuji, že ostatní pracovníci velvyslanectví se přidali na stranu porušování předpisů, místo aby ctili dobrý image ČR coby členského státu EU, demokratické země a především morálku, čest a respekt k bližnímu. Paní Chaloupková byla denně vystavena šikaně, o níž si povídali i Maročané. 

Jana Chaloupková na mezinárodním knizním veletrhu v Casablance v únoru 2019. Den cestovatele Zikmunda k jeho 100. výročí. (Osobní archiv Jany Chaloupkové)

Velvyslanec Lorenc pozval na ambasádu inspekci, aby hledala chyby v práci pí Chaloupkové. Před jejím příjezdem se dle marockých zdrojů celý ambasádní kolektiv scházel na rezidenci a plánoval, jak budou vypovídat a paní Janu pomlouvat. Když nezabrala inspekce, poslalo MZV na úřad psycholožku. Na základě vymyšlených věcí byla pí Chaloupková po její návštěvě odvolána a podvodníci na velvyslanectví pokračují dál.

Dva dny před plánovaným návratem do Prahy se paní Jana ocitla na ulici před ambasádou a neměla kde spát dvě noci. Nestačila ani dobalit své věci do krabic a již hospodářka Marcela Payard urgovala předání klíčů a telefonu ambasády. Nakonec se paní Jany na poslední dva dny ujali Maročané. Toto povazuji v dějinách diplomacie za unikátní případ. Především nechat ženu samotnou na ulici v arabské zemi bez jakékoliv pomoci.

Dehonestace a snaha, aby přišla paní Jana zcela o práci, pokračuje i nyní. Dle A. Bahdou si V.Lorenc vytknul již minuly rok za cíl, že má být "neposlušná" konzulka vyhozena z ministerstva.

Vízová agenda v severoafrických státech je velmi problematická, a to nejen s ohledem na snahy o migraci ekonomickou, ale i bezpečnostní rizika. Samo království investuje nemalé částky do svých bezpečnostních složek, aby zachytilo skupiny teroristických buněk Daesh na svém území. 

Způsob tvrdé šikany, který zvolil velvyslanec Lorenc proti paní Chaloupkové, napovídá, že v Rabatu nejde asi jen o víza, ale i další aktivity na hranici zákona. 

Damjan Prelovšek

Bývalý slovinsky velvyslanec v ČR

Nositel ceny Gratias agit ministra zahraničí ČR, ceny Artis Amicis Bohemiae ministra kultury ČR, čestného doktorátu UMPRUM

Člen Evropské akademie věd a umění

Související články:

OBCHODUJE ČESKÁ REPUBLIKA S VÍZY A NEBO CHRÁNÍ NAŠE SCHENGENSKÉ HRANICE A NAŠI BEZPEČNOST?