Česko bylo jedinou zemí, která se ucházela o volné křeslo po Rusku v Radě OSN pro lidská práva. Ministerstvo zahraničí kandidaturu zdůvodnilo mimo jiné tím, že jsou lidská práva pro zemi dlouhodobě prioritou.
Češi 20 let profitují z utrpení našich lidí, říká Tibeťan
13.05.2022 - Seznam zprávy
počet přečtení: 1007
vytvořeno 13.05.2022, upraveno 13.05.2022
DANIELA KUČEROVÁ / seznamzpravy.cz
Dnes je to Rusko, zítra to může být Čína. A až ten test přijde, každý bude opět myslet jen sám na sebe. Lidská práva jsou jen nástrojem Západu k uspokojení vlastních zájmů, říká pro Seznam Zprávy tibetský aktivista a literát.
Jak žili ti, kterým se utéct nepodařilo nebo se v Tibetu rozhodli zůstat?
V Tibetu zůstala většina lidí a na nově okupovaném území je omezovali. Kulturně strádali. Miliony Tibeťanů kvůli čínské invazi zemřely (jiné zdroje uvádějí 1,2 milionu, pozn. red.). Lidé byli mučeni, zatýkáni.
I do Tibetu se rozšířila politika Mao Ce-tunga, takzvaný Velký skok vpřed. A tak v jeden moment museli všichni pěstovat jen pšenici, ta sice na spoustě míst neroste, jenže lidé neměli na výběr. Příběhy o tom, jak z hladu lovili krysy, nejsou nic neobvyklého. Někteří se uchylovali i ke konzumaci lidského masa.
Ve roce 2008 Čína poprvé hostila olympijské hry. V roce 2022 je pořádala znovu, tentokrát ale porušování lidských práv v Číně propůjčili tvář spíš Ujgurové. Co se vám honilo hlavou, když jste se dověděl, že Čína bude celosvětovou akci organizovat znovu?
Jakožto aktivista jsem myslel na to, že jsou lidská práva pouhým nástrojem Západu k uspokojení vlastních národních zájmů. Neznám jedinou zemi, která by doopravdy věřila v lidská práva a světový mír a praktikovala je. Západ tyto pojmy používá jen k uspokojení vlastních politických a obchodních zájmů.
Západní země využívají levné čínské produkce i proto, aby nemusely dolovat ve vlastní půdě a ztenčovat vlastní zdroje. Nebudou si špinit ruce tímhle průmyslem, raději to nechají udělat Čínu a pak si od ní nakoupí mnohem, mnohem levněji.
Čína druhou šanci dostala, protože Západ na tom měl svůj zájem. Nejdřív ji Světová obchodní organizace (WTO) začlenila mezi pět prominentních členů. Pak přišlo první pořádání olympiády a další a další privilegia.
Západ Číně dával najevo, že je jednou z nich. A druhá olympiáda v Číně je jen důkazem, že hodlá dál získávat profit z levného čínského zboží. Přece jen jsme ale letos byli svědky nějakých změn. Spojené státy zahájily diplomatický bojkot a najednou se z toho stal všeobecně zájem v podobě lidských práv. Kde byla lidská práva v roce 2008, kdy Čína potlačila protesty v Tibetu?
Tehdy do Pekingu na zahajovací ceremoniál přijelo 166 představitelů států. V roce 2022 některé země řekly, že se nezúčastní, ale přesto se raději nevyjádřily. 18 zemí řeklo, že se nezúčastní kvůli lidskoprávním problémům v Číně. Tyto země ale lidská práva jen využily, aby měly páku proti Číně...
Celý článek naleznete zde.