Má vůbec smysl v Česku (ne)chodit k volbám?

Ilustrační fotografie z 24. schůze Senátu, 7. dubna 2022. (Senat.cz)

U soudu projednávaný případ machinací se zákonem o vzdělávání terapeutů čínské medicíny má vysoký společenský přesah a je velmi varující.

 

Tajenku o tom, kdo skutečně v Česku vládne, zda řádně volení zástupci lidu, řádně zvolení ve volbách, anebo někdo jiný: stranické kanceláře, jiné kanceláře, či někdo úplně jiný (kupř. Potáčovi kluci ^[1]). Tuto otázku nám možná pomůže rozřešit Městský soud v Praze ve věci vedené pod čj: 8 A 119/2018, v cause HABEAS CORPUS versus 1) Senát Parlamentu ČR, 2) Kancelář Senátu Parlamentu ČR, v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu.

 

Věc je vedena pod čj: 8 A 119/2018 u Městského soudu v Praze, pracoviště Slezská 9 a bude znovu projednávána dne 7. 9. 2022, neboť Nejvyšší správní soud již podruhé zrušil zamítající rozsudek Městského soudu.

 

Předvolání k soudnímu jednání naleznete zde.

 

Jde o to, že žalovaný Senát Parlamentu ČR se ponejprv hájil tím, že vůbec žalovatelný není a následně se hájil v podstatě tím, že za práci senátorů či Senátu Parlamentu ČR odpovídá Kancelář Senátu Parlamentu ČR, a tudíž na dotazy týkající se legislativní činnosti Senátu, potažmo jednotlivých senátorů, odpovídá Kancelář Senátu, a senátoři či Senát nemusejí odpovídat na žádné dotazy o informace. Dokonce se ve svém názoru snaží opírat se o judikaturu.

 

V souzené věci vedené pod čj: 8A 119/2018 Městského soudu v Praze možná soud odpoví či dá nápovědu k odpovědi na otázku, zda občané v ČR (voliči) mají vůbec v praxi reálnou fungující možnost kontrolovat činnost svých volených zástupců a následně úředníků ohledně plnění jejich povinností a slibů.

 

Problém s demokracií

Ilustrační fotografie z 24. schůze Senátu, 7. dubna 2022. (Senat.cz)

Z reakcí žalovaného Senátu Parlamentu ČR se ukazuje, že ČR má velký problém s demokracií.

 

HABEAS CORPUS v odpovědi Městskému soudu v Praze ze dne 5. 6. 2022 v reakci na obranu žalovaného Senátu Parlamentu České republiky jasně mj. uvedl, cituji:

 

„Žalobce upřímně děkuje soudu za příslušné poučení, avšak s názorem definovaným v bodě 10. usnesení čj: 8 A 119/2018-239 ze dne 19. 5. 2022 se žalobce nemůže dostatečně ztotožnit a to zejména z níže uvedených důvodů. Uvedenou problematiku v dané věci totiž nutno posuzovat zcela individuálně a ne paušálně dospívat k názoru, že pasivně legitimována je v dané věci Kancelář Senátu Parlamentu České republiky (Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR), neboť žalobce požadoval poskytnutí informací přímo ohledně legislativní činnosti příslušných senátorů (pí Dernerová, p. Plaček), respektive Senátu jako takového, což m.j. odůvodnil přímo volebním právem, do kterého spadá též právo kontrolovat činnost volených zástupců.

 

Názor Městského soudu v Praze, potažmo názor vyslovený v citované judikatuře Nejvyššího správního soudu je v dané souzené věci na danou věc neaplikovatelný pro rozpor s čl. 9, čl. 1, čl. 2, čl. 4 Ústavy ČR.

 

Jinými slovy, členové HABEAS CORPUS, stejně jako ostatní občané ČR, volí ve volbách poslance a senátory a ne členy Kanceláře Poslanecké sněmovny či Kanceláře Senátu. Výběr osob pracujících v Kanceláři Poslanecké sněmovny či Kanceláři Senátu volič ovlivnit nemůže a ani tyto osoby nezná. Volič uplatňuje kontrolu činnosti volených zástupců přímými dotazy na poslance a senátory, event. na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR či Senát Parlamentu ČR ohledně činnosti výkonu mandátu poslance či senátora, ke které patří zejména navrhování a projednávání zákonů.

 

A o tom je právě dotyčný souzený případ, týkající se mírně řečeno zneužívání pravomocí senátory Dernerovou a Plačkem při navrhování a projednávání zákona.

 

Senát, jako horní komora Parlamentu ČR, je orgánem moci zákonodárné, jehož postavení je upraveno Ústavou České republiky. Senát tvoří 81 volených senátorů, každý jednotlivý senátor vykonává svůj mandát osobně, nejsou přitom vázáni žádnými příkazy, při výkonu svého mandátu jsou nezastupitelní. Senátory pak nelze postihovat za výkon jejich senátorského mandátu.

 

Fungování Senátu pak upravuje zákon o sídle Parlamentu ČR (zákon č. 59/1996 Sb.), který zřídil Kancelář Senátu, která je příslušná k zajišťování úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činností nejenom Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, ale i senátorů a klubů politických stran zastoupených v Senátu. Obdobným způsobem definuje úkoly Kanceláře Senátu i zákon o jednacím řádu Senátu (zákon č. 107/1999 Sb.). Před soudem musí vždy vystupovat ten, kdo má právní osobnost (subjektivitu) pro tu kterou věc, o níž v řízení jde.

 

V našem konkrétním případě je zodpovědný za poskytnutí informací přímo Senát.

 

Senátoři nejsou volení pomocí či prostřednictvím Kanceláře Senátu, Kancelář Senátu jim nevidí do hlavy ani nehýbe rukama při navrhování zákonů a legislativním procesu. Koneckonců Kancelář Senátu nemá nikde v zákoně výslovně zakotvenu pravomoc jednat a hovořit jménem senátorů či Senátu jako takového ohledně výkonu mandátu senátorů a jejich legislativní a zákonodárné činnosti či iniciativy.

 

A protože platí čl. 2, odst. 3 Ústavy ČR, nemůže Kancelář Senátu plnit funkce, které ji zákon neukládá. Tento nedostatek pravomoci Kanceláře Senátu nelze nahrazovat ani překlenovat judikaturou, neboť by tak docházelo k obcházení účelu a smyslu Ústavy ČR.

 

Pokud bychom tedy připustili situaci, že Kancelář Senátu bude odpovědná za poskytování informací přímo ohledně legislativní činnosti senátorů, potom volič nemůže kontrolovat činnost svých volených zástupců, dochází k oslabování volebního práva a k porušení čl. 9 Ústavy ČR. Je potom zbytečné chodit k volbám. Koneckonců arogantní reakce senátora Plačka, které unikly do soudního spisu, ohledně vyřizování žádosti HABEAS CORPUS o poskytnutí informace, hovoří jasně o tom, jak senátor Plaček chápe demokracii, a pochopitelně je nutno se oprávněně tázat, jak i ostatní senátoři, popř. poslanci se chovají vůči ostatním občanům ČR, tj. nejen svým voličům.

 

Senátor Vladimír Plaček v interní komunikaci s vedoucí Kanceláře Senátu v pátek 13. 4. 2018, čas 21:14, která je zachycena v soudním spise, uvedl, že své vyjádření v rámci předmětného řízení o poskytnutí informace poskytuje pouze pro interní potřebu Kanceláře Senátu a dále uvádí: „nevnímám potřebu informovat nějaké zvláštní občanské sdružení s ještě zvláštnějšími otázkami ... věřím, že právníci Senátu poskytnou žadateli zcela vyčerpávající odpověď ... “^[5].

 

Celou komunikaci senátora Plačka s Kanceláří Senátu najdete zde.

 

Budou muset senátorka Dernerová či předseda Senátu Vystrčil postoje a stanoviska Senátu vysvětlovat osobně u soudu?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil, 24. schůze Senátu, 7. dubna 2022. (Senat.cz)

Senátor Plaček v mezidobí zemřel, žalobce HABEAS CORPUS trvá na výslechu spoluautorky pochybného senátního zákona senátorky Dernerové soudem. 

 

„Žádáme vysvětlení od autora zákona po řádném poučení soudem, a ne od nějakých jeho poskoků či tlumočníků“, uvedl jasně zástupce žalobce Jiří Plicka na dotaz redakce VoxPopuli.

 

Uvidíme, kdy a jak Městský soud v Praze situaci vyřeší a jaký vzkaz pošle voličům v nadcházejících komunálních a senátních volbách, které se mají konat ve dnech 23. a 24. září 2022.

 

Nelze totiž nevidět, že senátoři a poslanci, jakožto zákonodárci, tvoří a schvalují zákony, které následně zatěžují ostatní občany ČR bez rozdílu. A z toho důvodu se občané, vč. žalobce, zcela konkrétně zajímají a ptají zákonodárných sborů na konkrétní skutečnosti tvorby příslušných zákonů, jak se stalo v tomto případě, u kterého existují zásadní důvodné pochybnosti o legálnosti postupu senátorů Dernerové, Plačka a dalších.

 

Pokud kulhá transparentnost legislativního procesu, nelze tento stav zhojit jinak než u soudu, anebo případně v nových volbách. Takže soudy by měly více chránit demokracii, nechceme-li připustit erozi demokracie a návrat k totalitě.

 

K tomu se blíže vyjadřují kupříkladu autoři knihy Jak umírá demokracie: „ .... Základním právem občanů je v demokracii právo na informace. Bez věrohodných informací o tom, co zvolení představitelé dělají, nelze účinně vykonávat volební právo...“ ^[2]

 

Ze všech shora uvedených důvodů proto HABEAS CORPUS rozhodl ponechat jak v platnosti označení původního žalovaného, tj. Senát Parlamentu České republiky, ale též doplnit jako žalovanou Kancelář Parlamentu České republiky, přičemž takovýto postup žalobce zákon nezakazuje, žaloba bude znovu meritorně projednatelná a soud bude muset v dalším řízení vyložit, z jakých důvodů eventuálně v dané souzené věci považuje Senát Parlamentu České republiky za nedostatečně pasivně legitimovaný a naopak z jakých věcných konkrétních důvodů v dané věci dovozuje dostatečnou pasivní legitimitu Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky.

Případ podstatnou měrou přesahuje vlastní zájmy žalobce.

 

...“ konec citátu.

 

Celé vyjádření HABEAS CORPUS ze dne 5. 6. 2022 naleznete zde.

 

Žaloba za neúplné, povrchní a klamavé informace

Ilustrační fotografie z 24. schůze Senátu, 7. dubna 2022. (Senat.cz)

Jen pro úplnost opakujeme, že HABEAS CORPUS žalobou ze dne 22. 7. 2018 zažaloval Senát Parlamentu České republiky za neúplné, povrchní a klamavé informace. To znamená, že u soudu označujeme za nezákonný zásah celé řízení žalovaného Senátu ČR, kterým reaguje na naši žádost o poskytnutí informací.

 

Nezákonným zásahem je celé řízení žalovaného o žádosti žalobce ze dne 8. 4. 2018 o poskytnutí informace dle ustanovení Zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jež byla žalovanému doručena dne 11.4. 2018 a týká se vzniku a legislativního postupu senátního návrhu zákona navrhovatelů- senátorů Senátu Parlamentu ČR, MUDr. Aleny Dernerové a MUDr. Vladimíra Plačka, vedeného jako senátní tisk. č. 206, který byl Senátem usnesením č. 360 v hlasovaní č. 41 Schválen jako senátní návrh zákona. ^[3,4]

 

 

Žalobce se kupříkladu dotazoval Senátu Parlamentu ČR na níže uvedené informace – otázky:

 

Vážení,

v souladu s ustanovením Zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádáme o písemné poskytnutí informace, a to na níže uvedené otázky:

 

1. Zda měli senátoři Senátu Parlamentu ČR, Alena Dernerová a Vladimír Plaček, jakožto navrhovatelé senátního návrhu zákona ^[3] ošetřeno členství v České lékařské komoře proti střetu zájmů se zájmy občanů.

Respektive zda měli v době, kdy vykonávají mandát senátora Senátu Parlamentu ČR a v době, kdy zpracovávali a podali senátní návrh zákona [4] a v době projednání tohoto senátního návrhu zákona Senátem až do současnosti, ošetřeno členství v České lékařské komoře proti střetu zájmů se zájmy občanů.

Pokud měli senátoři MUDr. Alena Dernerová a MUDr. Vladimír Plaček ošetřeno členství v České lékařské komoře proti střetu zájmů se zájmy občanů, potom uveďtě od kdy a čím (nebo kým). Pokud neměli ošetřeno členství v České lékařské komoře proti střetu zájmů se zájmy občanů, potom z jakého důvodu.

 

2. Kdo dal Aleně Dernerové a Vladimíru Plačkovi pokyn, kdy a kde, zpracovat a podat shora uvedený senátní návrh zákona ^[4], či zda se jedná či jednalo výhradně o iniciativu MUDr. Aleny Dernerové a MUDr. Vladimíra Plačka.

 

3. O jaké konkrétní podklady a důkazy se opírá shora uvedený senátní návrh zákona ^[4] MUDr. Aleny Dernerové a MUDr. Vladimíra Plačka a odůvodnění tohoto návrhu, kde je možno tyto konkrétní podklady dohledat a posoudit. Pokud tyto konkrétní podklady existují, žádáme o jejich zaslání či označení, kde tyto možno dohledat. Pokud neexistují, žádáme řádné odůvodnění, z jakého důvodu.

 

4. Zda, kdy a u koho byl shora uvedený senátní návrh zákona ^[4] v připomínkovém řízení a zda, kdy a kde a s kým byl konzultován, včetně zástupců veřejnosti. Pokud by byla odpověď negativní, žádáme o řádné odůvodnění z jakého důvodu.
    

5. Zda byl shora uvedený senátní návrh zákona ^[4] předložen veřejné diskusi. Pokud ano, kdy, kde a jakým způsobem. Pokud nikoli, z jakého důvodu.

 

6. Zda byl shora uvedený senátní návrh zákona konzultován či předložen Světové zdravotnické organizaci (WHO). Pokud ano, kdy, kde, s kým a jakým způsobem a s jakým výsledkem. Pokud nikoliv, z jakého důvodu.
    

7. Zda byl shora uvedený senátní návrh zákona konzultován či předložen orgánům EU. Pokud ano, kdy, kde, s kým a jakým způsobem a s jakým výsledkem. Pokud nikoli, z jakého důvodu.

 

Žalovaný neodpověděl buď vůbec, anebo vyhýbavě či informace, které byl povinen mít, zatajoval. Vzbudil tak oprávněné a důvodné pochybnosti o legitimitě svých legislativních kroků. Navíc za sebe nechává hovořit a jednat Kancelář Senátu Parlamentu ČR, která ale dle názoru žalobce nemá v dané věci ze zákona oprávnění hovořit a vystupovat za Senát Parlamentu ČR.

 

---

K dané problematice se též vyjadřují níže publikované články:

 

TRADIČNÍ ČÍNSKÁ MEDICÍNA: ČR PŘIJALA ZÁKON O VZDĚLÁVÁNÍ TERAPEUTŮ, SENÁTOŘI HO TEĎ ZASE CHTĚJÍ ZRUŠIT 

UNIE PŘÍZNIVCŮ TČM: PŘIPRAVOVANÝ ZÁKON O LÉČITELSTVÍ JE STŘET ZÁJMŮ A DISKRIMINUJE

Soudní spor kolem zákona o terapeutech tradiční čínské medicíny stále pokračuje, NSS uznal stížnost obžaloby

„Nyní k zájemcům o čínskou medicínu promlouvá 250 let starý původní text, zcela netknutý západním způsobem uvažovaní“

Zdravotnický výbor podpořil vyřazení tradiční čínské medicíny ze zákona o vzdělávání

Poslanci budou jednat o vyškrtnutí terapeuta čínské medicíny, v zákonech je přitom teprve od loňska

PŘÍZNIVCI TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNY SE POSTAVILI V ČR NA ODPOR SVÉVOLI ZÁKONODÁRCŮ

JIŘÍ M. MAŠEK: VLÁDA NÁM CHCE DIKTOVAT JAK SE MŮŽEME A JAK NESMÍME LÉČIT, TO JE NEHORÁZNOST (POZOR NOVÝ ZÁKON!)

CO JE RASFF - SYSTÉM RYCHLÉHO VAROVÁNÍ PRO POTRAVINY A KRMIVA?

CO JE SKUPINA CAFAB?

JAK DOŠLO K ZÁKAZU CORIOLUS VERSICOLOR – OUTKOVKY PESTRÉ A KDO JE ZA NĚJ ZODPOVĚDNÝ?

TČM: KULATÝ STŮL VE SNĚMOVNĚ - JAK PŘISTOUPIT K OTÁZCE TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNY?

---

 

Vzhledem k faktu blížících se voleb je velmi žádoucí, aby se voliči v ČR konečně laskavě začali více starat o to, koho kam volí, a že je též nutno volené zástupce kontrolovat.

 

Bez věrohodných informací o tom, co zvolení představitelé dělají (a o tom, co dělají nikým nevolení úředníci – kteří ale mají býti volenými zástupci kontrolování), nelze účinně vykonávat volební právo.

 

A pokud si nebudeme své volené zástupce kontrolovat a hlídat, potom nám zákony, vyhláškami a nařízeními, které si sami schválí „o nás bez nás“, naloží zítra další povinnosti a pozítří nám budou třeba holit hlavy. Takže milí voliči, bděte!

 

---

Poznámky:

[1] „Potáčovi kluci“ je pracovní název pro skupinu lidí, která začala vznikat od roku 1984 na základě rozhodnutí vlády ČSSR a tehdejšího místopředsedy vlády ČSSR a šéfa Státní plánovací komise Svatopluka Potáče. Jejich úkolem bylo mimo jiné připravit přechod od socialismu ke kapitalismu a získat maximální ekonomickou a následně politickou moc. Tyto osoby působí zejména v ekonomických, politických a bezpečnostních strukturách dodnes. Definice Potáčových kluků kupříkladu zde.

 

[2] Steven Levitsky, Daniell Ziblatt, Jak umírá demokracie, PROSTOR, Praha 2018, ISBN 978-80-7260-394-7, str. 282.

 

[3] Zákon, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů

 

ZÁKON Č. ....

 

ze dne ... 2017

 

kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

 

Čl. 1

 

1. § 21d se zrušuje

2. § 21 e se zrušuje

3. § 90 odst. 2 písm. j) se zrušuje

 

ČÁST DRUHÁ

 

ÚČINNOST

Čl. II

 

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení tohoto zákona.

 

[4] Senátní návrh zákona vedený jako senátní tisk č. 225, který byl Senátem usnesením č. 360 v hlasování č. 41 schválen jako senátní návrh zákona. (Audiozáznam z jednání Senátu, Videozáznam, Kontext)

 

[5]. Interní komunikace senátora Vladimíra Plačka s Kanceláří Senátu ve věci. (zdroj)