Zpráva Evropské komise o stavu právního státu v Česku je příliš shovívavá. Realita je jinde
18.03.2021 - Viribus Unitis
počet přečtení: 1417
vytvořeno 18.03.2021, upraveno 18.03.2021
Členové Evropské komise. (ec.europa.eu) |
HODNOTÍCÍ ZPRÁVA EVROPSKÉ KOMISE ZE DNE 30. 9. 2020 O STAVU PRÁVNÍHO STÁTU V ČESKU JE VŮČI ČESKU AŽ PŘÍLIŠ SHOVÍVAVÁ, REALITA JE JINDE. AVŠAK JE DEFINOVÁNO, CO JE PRÁVNÍ STÁT, TEORIE, A PRAXE.
V říjnu 2020 zveřejnila Evropská komise „Oznámení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů“ – Zpráva o právním státu 2020, situace v oblasti právního státu v Evropské unii, ze dne 30. 9. 2020, COM (2020)580 final. Dostupné on-line
Posuzování bylo zaměřené na čtyři hlavní pilíře a to:
1. justiční systém
2. protikorupční rámec
3. pluralita médií
4. institucionální systémy brzd a protiváh
Škoda, že informování o hodnotící zprávě EK šlo většinou mimo pozornost hlavních médií zjevně přetížených informováním o Pandemii koronaviru COVID-19.
Hodnotící zpráva EK zopakovala kupříkladu, jak definuje právní stát, a to takto, cituji: „ ....
Co je právní stát? [1]
Právní stát je zakotven v článku 2 Smlouvy o Evropské unii jako jedna ze společných hodnot pro všechny členské státy. V právním státu se veškeré veřejné pravomoci vždy vykonávají v mezích stanovených zákonem, v souladu s demokratickými hodnotami a základními právy a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů. Právní stát zahrnuje zásady, jako je zákonnost, která předpokládá transparentní demokratický a pluralistický proces přijímání právních předpisů, právní jistota, zákaz svévolného výkonu výkonné moci, účinná soudní ochrana nezávislými a nestrannými soudy, účinný soudní přezkum včetně dodržování základních práv, dělba moci, a rovnost před zákonem. Tyto zásady byly uznány Evropským soudním dvorem a Evropským soudem pro lidská práva. Rada Evropy navíc vypracovala normy a vydala stanoviska a doporučení, jež poskytují zavedené pokyny k prosazování a dodržování zásad právního státu...“ konec citátu
Právní stát je ovšem i ve velké části zemí EU v současné době pouze iluzí, a to i z důvodu opatření vlád proti Pandemii koronaviru COVID-19.
Dále hodnotící zpráva EK upozornila na nutnost respektování rozsudku Evropského soudního dvora (zkr. ESD) ze dne 18. 6. 2020, Komise v. Maďarsko, C-78/18, EU: C: 2020:476, body 112, 113, který jasně+ uvedl, cituji:
„...organizace občanské společnosti „musí mít možnost vyvíjet [svou] činnost a působit bez neodůvodněného zásahu státu“. Uznal, že právo na svobodu sdružování představuje jeden ze základních základů demokratické a pluralitní společnosti, neboť občanům umožňuje jednat kolektivně v oblastech společného zájmu, a tím přispívá k řádnému fungování veřejného života...“ konec citátu
Hodnotící zpráva EK je souhrnná a dále jsou ještě zpracovány zvlášť „Kapitola o stavu právního státu“ pro každý členský stát EU zvlášť.
Analýza Viribus Unitis
Analytici organizací Svazu VIRIBUS UNITIS, organizací na podporu ústavy a demokracie v zemích střední a východní Evropy podrobněji prozkoumali „Hodnotící zprávu EK“ a „Kapitoly o stavu právního státu“ v Česku, Francii, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Německu a byl zjištěn v zásadě a stručně vyjádřeno níže uvedený stav:
1. orgány EU zřejmě nemají na území členských států EU, zejména v Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku dostatek objektivních pozorovatelů a zpravodajů přímo z dotyčných států, kteří by poskytovali nezaujaté, nezávislé a pravdivé informace o skutečném a reálném stavu demokracie v těchto zemích a byli by schopni pravdivé informace i reálně vyhodnocovat a komentovat.
Tento nedostatek je významný zejména z toho důvodu, že pokud hodnotitel nemá k dispozici z daného území dostatek pravdivých informací o skutečném stavu, potom výsledná hodnotící zpráva musí být nutně zkreslená a neobjektivní, což se stalo nejvíce v Česku, pojednáme níže.
2. nedostatek ad 1. se nevíce projevil v oblasti justiční systém a institucionální systémy brzd a protiváh.
Sem spadá i tvorba a fungování procesních předpisů upravujících různá soudní řízení, jako kupř. trestní předpisy (Trestní řád), civilní procesní předpisy (Občanský soudní řád, soudní řád správní atd...) Soudy jsou povinny se těmito procesními předpisy řídit a rozhodovat o právech a povinnostech, což ale znamená, že dotyčné procesní předpisy musejí zaručovat příslušnou ochranu základních lidských práv a svobod.
Zde je ovšem v Česku první kámen úrazu.
U kritizovaného Maďarska vstoupily v platnost nové procesní předpisy už v roce 2018, tj. nový občanský soudní řád (zákon CXXX z roku 2016), správní soudní řád (zákon I z roku 2017), trestní řád (zákon XC z roku 2017)
Blíže viz: „Kapitola o stavu právního státu v Maďarsku“,
- zavedlo nové civilní procesní předpisy v roce 2016, a to Civilný sporový poriadok (Zák. č. 160/2015 Z.z. z 21. 5. 2015), Civilný mimosporový poriadok (Zák. č. 161/2015 Z.z. z 21. 5. 2015), správny súdny poriadok (Zák. č. 162/2015 Z.z. z 21. 5. 2015).
Nový Trestný poriadok má Slovensko již od roku 2006 (Zák .č. 301/2005 Z.z., Trestný poriadok).
Blíže viz též kupříkladu: JUSTICE: Kdo rozhoduje o Obnově procesu? Zákon který přetrval z dob komunismu.
Co se týče Polska, Evropská komise ve své „Kapitole o stavu právního státu“ v Polsku poněkud přehlédla či nepostřehla, že hlavním důvodem justičních reforem v Polsku, které EK tolik kritizuje je ve skutečnosti snaha polské vlády o debolševizaci polské justice. Poláci na rozdíl od Čechů pochopili, že se nemohou pohnout dopředu v žádných pozitivních reformách, pokud neprovedou debolševizaci justice a to zejména na vrcholných postech v justici.
Česká republika na rozdíl od kritizovaných zemí, jako jsou Maďarsko, Polsko, či Slovensko si tak stále ponechává v účinnosti hlavní procesní předpisy z dob tuhého socialismu, které svým duchem a filozofií vznikaly na přelomu 50. a 60. let minulého století. Jde především o Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, který chtěla nahradit ještě větším paskvilem – Civilním soudním řádem, proti kterému se zvedla vlna odporu v odborné i laické veřejnosti, neboť je ještě horší, než komunistický o.s.ř.
Dále jde o Trestní řád, Zákon č. 141/1961 Sb., který je již velmi silně za svým zenitem a výrazně se podepisuje na pokřivování spravedlnosti v trestních rozsudcích takovým způsobem, že i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku byl nucen ve věci Tempel konstatovat disfunkcičeského soudnictví.
Blíže viz: EVROPSKÝ SOUD POTVRDIL SYSTÉMOVOU DISFUNKCI TRESTNÍHO SOUDNICTVÍ V PŘÍPADU TEMPEL
3. Co se týče institucionálního systému brzd a protivah a jeho fungování v praxi v ČR, tento je zde ve skutečnosti pod velkým tlakem lobbistů, lobbujících za zájmy Čínské komunistické strany a jejich loutek v ČR (či lobbujících pouze za svůj mamon a co největší zisk), což ohrožuje i zájmy EU, neboť ČR je zejména díky prezidentovi Miloši Zemanovi a jeho souvěrcům z řad Stb a KSČ letadlovou lodí Čínské komunistické strany v EU.
V praxi tento stav vidíme v útocích proti horní komoře Parlamentu ČR, tj. Senátu, útocích proti jeho představitelům ohledně spolupráce s TCHAJWANEM, na úsměvném protěžování kolaboranta s čínským komunistickým režimem Petra Kellnera a jeho kamarádů a firem na úkor zájmů občanů ČR a EU.
Jsou to takoví hokynáři s demokracií, kam vítr tam plášť, hlavně dobře vydělat a po nás potopa.
Pokud tedy orgány EU chtějí skutečně prosazovat vládu práva a demokracie, měly by pojmenovat skutečné problémy a tyto začít razantně řešit, jinak EU ztrácí smysl a stává se pouze drahou fasádou pro dobře placené úředníky, lobbisty, velkoobchodníky a šmelináře všeho druhu.
Koneckonců Pandemie koronaviru COVID-19 nám ukazuje mimo jiné, že krize nelze zvládat úspěšně s politiky, úředníky a manažery, kteří vyrostli za slunečného počasí a bouři neumějí či nechtějí umět úspěšně zvládat.
4. Sama EK uvádí, že v Česku proběhla v souvislosti s přípravou zprávy o právním státu pro rok 2020 pouze virtuální návštěva. Dalším významným nedostatkem v podkladech jsou chybějící zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu ČR za rok 2019, blíže viz: dostupné on-line
Dále se „Hodnotící zpráva EK“ a „Kapitola o stavu právního státu“ ohledně ČR dostává do kolize kupříkladu se zprávou NKÚ ČR z října 2020 s názvem „EU REPORT 2020-ZRPÁVÁ O FINANČNÍM ŘÍZENÍ PROSTŘEDKŮ EU V ČR“, která je velmi věcná, objektivní a velké množství empirických dat. Blíže viz: dostupné on-line
5. Závěr: Hodnotící zpráva EK ze dne 30. 9. 2020 a „Kapitola o stavu právního státu“ v ČR jak uvedeno shora není příliš objektivní. Nicméně poskytují určité orientační vodítko, byť závěry a zjištění nutno brát s rezervou.
Avšak jde o první významný pokus vyhodnotit situaci v jednotlivých členských zemích EU dle zadaných kritérii a to je třeba pozitivně ocenit, neboť jde o krok správným směrem, který si zaslouží v dnešní těžké době rozhodně podporu. Koneckonců vázat poskytování dotací z EU členským státům na stav právního státu v členské zemi příjemce dotace je správná cesta, byť vyvolává u některých vlád členských zemí zejména střední a východní Evropy odpor. Ale nakopnutá husa vždy začne kejhat, pozorný nezaujatý čtenář si jistě udělá názor sám.
[1] Viz COM(2019) 163 „Další posílení právního státu v Unii: Aktuální stav a další možné kroky“ a COM(2019) 343 „Posilování právního státu v rámci Unie: Akční plán“. Zvláštní význam má rovněž nedávná judikatura Evropského soudního dvora.