54 poslanců podalo návrh na ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Proč?

 

Do sněmovny byl 27. července 2022 podán návrh zákona na ústavní definici manželství jako „svazku muže a ženy“. (pdf) Návrh podalo celkem 54 poslanců z pěti politických stran. Nyní jej mají k projednání vláda i poslanci, (zdroj) kteří o jeho zařazení do programu sněmovny budou hlasovat nejdříve začátkem září.

Zanesení definice manželství do ústavy, o čemž sněmovna hlasovala již v květnu 2021, v minulosti podpořilo 37 poslanců. Nyní, v novém volebním období, kdy byla část poslanců obměněna, podpora mezi poslanci stoupla na 54.

Poslanci, kteří změnu navrhují, vysvětlují své důvody v sedmistránkové zprávě (pdf), která popisuje hlavní úlohy a přínosy stabilního manželství mezi mužem a ženou a vysvětluje jeho funkci jako základní stavební jednotky společnosti a státu.

Proč chtějí ústavně definovat manželství

Komentář

Nějakou dobu vývoj v této oblasti pozoruji a zdá se mi dobré hned na začátku zmínit, že návrhy na ústavní definici manželství jsou reakcí na opačné snahy progresivních politických hnutí, která chtějí význam manželství změnit a nově definovat jako „svazek dvou osob“ a tím otevřít institut manželství homosexuálům a lesbám.

Zdá se, že pro zákonodárce není problém, aby homosexuálové nebo lesby uzavírali sňatky, ale nechtějí, aby se konaly v rámci institutu manželství. Níže vysvětlím proč.

Dnes v České republice existuje pro homosexuály instituce registrovaného partnerství. Zákonodárci, kteří nechtějí homosexuálním párům otevřít institut manželství, navrhují posílit zákonné možnosti registrovaného partnerství, případně jej přejmenovat, pokud se homosexuálům název nelíbí.

Co ale nechtějí, je dát jim status manželů, protože takový krok by s sebou nesl řadu vedlejších právních, společenských i etických problémů. Jakých?

Upřímně řečeno, hlavní znepokojení vnímám u opozice v otázkách „pořizování dětí“. Manželé totiž mohou žádat o asistovanou reprodukci nebo adopci, z čehož je nejvíce znepokojivá právě oblast asistované reprodukce a nově zejména takzvaného „náhradního mateřství“. Proč?

Homosexualita a rodičovství

Rád bych tuto věc otevřeně vysvětlil a začal bez emocí úplně od začátku s jednoduchou biologií.

Jak je známo, chlapec má penis a spermie, a dívka má vagínu a vajíčka. Když chlapec během aktu dobrovolného plození vstříkne dívce do dělohy spermie, může dojít k oplodnění vajíčka a tím může vzniknout společný potomek těchto dvou lidí.

Pokud se setkají dva chlapci a oba mají penis a spermie a spojí penisy dohromady a oba vystříknou spermie, jak je známo, žádný život z toho nevzejde a společného potomka zplodit takto nikdy nemohou. Podobně jsou na tom lesbické ženy. I když mají obě vagínu a vajíčka, nikdy z jejich spojení nevznikne život, neoplodní se vajíčko a nebude z toho jejich společný potomek. Není to tím, že byli tito muži nebo ženy neplodní.

To je všem samozřejmě jasné. Avšak do této situace vstupuje argumentace, která tvrdí, že homosexualita a lesbismus jsou „přirozené a zdravé“. Při pohledu na vývoj mohu říci, že tato argumentace je v mnoha ohledech nepravdivá, a jak tomu rozumím, je také jedním z důvodů pro návrh ústavní definice manželství jako svazku muže a ženy. Vysvětlím proč.

Je neutrálním faktem, že lesbické ani homosexuální vztahy nemohou přirozeně plodit potomky. Je to naprosto přirozené. Potom je divné, že homosexuálové a lesby chtějí mít potomky. Chtějí zplodit dceru nebo syna, vychovávat je, předat jim svoje znalosti a hmotné dědictví. Homosexualita a lesbismus je pudí k tomu, nevyhledávat opačné pohlaví a tudíž nezplodit potomky. Proč tedy potomky chtějí mít, když jim přirozenost velí nevyhledávat opačné pohlaví? Měli by být se svým přirozeným stavem spokojení.

Zdá se tedy, že pro homosexuály a lesby, kteří touží zplodit potomky, je jejich homosexualita a lesbismus spíše překážkou a možná i neštěstím v jejich životě, protože stejně jako jakýkoliv jiný muž nebo žena touží po tom, mít své děti, vychovávat je, mít je rád a založit vlastní rodinu. Není to tedy projevení toho, že nechtějí žít jako homosexuálové, ale chtějí žít jako heterosexuálové a jejich sexuální orientace jim to znemožňuje?

Ale o to se zde nejedná. Podstatou je, že tato touha po zplození potomka je tak silná, že pohání homosexuály a lesby, aby hledali různé způsoby, jak si potomka „pořídit“. A to je jádro problému. A jaké způsoby se tedy dnes reálně praktikují?

Jedná se o celou řadu umělých oplodnění. Například lesbická žena se oplodní spermatem darovaným od nějakého muže, porodí dceru a vychovává ji sama nebo společně se svojí lesbickou partnerkou. Homosexuální muž to má obtížnější. Musí nalézt ženu, která by se nechala oplodnit jeho spermiemi a potom mu odnosila, porodila a předala dítě, aby ho mohl vychovávat sám nebo společně se svým homosexuálním partnerem.

Zejména potom bohatší homosexuální komunita se zajímá o takzvané „náhradní mateřství“, což je způsob, který zachází tak daleko, že jej lze rozumově hodnotit jako vytváření dětí na zakázku. Popišme podrobněji tento proces.

Homosexuální muž nebo muži, si v katalogu žen, které nabízejí za peníze svá vajíčka, vyberou tu, která se jim nejvíce líbí. Například vysokoškolskou studentku nebo farmářku. Koupí si její vajíčko a zašlou ho společně se svým spermatem do laboratoře, kde vajíčko oplodní. Poté si objednají službu další ženy (obvykle z rozvojových zemí), která si na základě smlouvy a za peníze nechá vložit oplodněné vajíčko do dělohy. Dítě odnosí, porodí a poté jej dle smlouvy předá objednatelům a označí je za rodiče. A samozřejmě tato žena se rodičovství vzdá, i kdyby k dítěti, které odnosila přilnula, bylo by ponechání si dítěte bráno jako „porušení smlouvy“.

A nyní se dostáváme zpět k navrhované ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy a důvodům toho, proč ji poslanci navrhují.

Omezit nepřirozené způsoby plození dětí

Ústavní definice má, jak tomu rozumím, především zabránit legalizaci těchto nepřirozených způsobů plození dětí. Proč?

Zastánci návrhu zákona opakovaně argumentují tím, že je třeba brát ohledy na děti, které se narodí tímto způsobem.

Dítě narozené například náhradním mateřstvím totiž potom má jednu biologickou matku (dárkyni vajíčka) jednu matku, která jej odnosila a porodila, a jednoho otce, jehož spermie v laboratoři oplodnily nakoupené vajíčko.

Jak se potom bude cítit dítě, až dospěje a uvědomí si proces svého zplození a bude hledat odpovědi na otázky: Kdo je moje matka? Kdo je můj otec? Kdo je moje babička a dědeček z matčiny strany? Jsem produktem lásky mého otce a matky? Mám nějaké sestry, tety nebo bratrance? Podle některých psychologů se bude muset obtížně vyrovnávat s otázkami sebeurčení a hledáním vlastních kořenů v linii předků.

Poslanci jako důvod uvádějí také právo dítěte na to, mít otce i matku.

Faktem je, že lesbické ženy nebo homosexuální muži v podstatě úmyslně dítě připraví o matku nebo otce, aby situaci přizpůsobili své orientaci. Děti tak přicházejí o styk se svojí matkou nebo otcem a ti tak nemohou hrát v jejich životech podporující ani výchovnou roli.

Podle zákona je základním účelem uzavírání manželství vytvoření rodiny, plození potomků a jejich výchova, podpora a předání dědictví. Rodina vytváří škálu pokrevních příbuzenských vztahů a rodokmen.

Manželství má být podle zákonodárců „trvalý svazek jednoho muže a jedné ženy, kolem nějž vzniká rodina a který je primárním sociálním prostředím, v němž jsou plozeny a vychovávány děti, ale vedle toho také zajišťovány potřeby stárnoucích rodičů“.

Takto to společnost praktikuje již několik tisíc let a důvody pro tento způsob vycházejí ze zkušeností mnoha generací. Tato forma rodiny je podle nich nejlepší prostředí pro děti a jejich výchovu, pro společnost a její stabilitu.

Zákonná definice manželství říká, že „hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc“. Poslanci chtějí, aby založení rodiny a výchova byly nadále především oblastí přirozeného plození potomků mezi mužem a ženou.

Zákonodárci: Nejedná se o diskriminaci

Návrh zákona na ústavní definici manželství (pdf) dále uvádí, že ústavní novela není diskriminační a je v souladu Listinou základních práv a svobod. Což dokládají právním rozborem a otevřeností institutu manželství pro všechny zletilé muže i ženy bez ohledu na jejich orientaci, vyznání nebo etnický původ.

Návrh je dle důvodové zprávy v souladu s ústavním pořádkem České republiky, navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s normami obsaženými v ostatních pramenech mezinárodního práva a nepředpokládá dopad navrhované úpravy na veřejné rozpočty.

Ústavní definice má zabránit změně významu

Ústavní definice má být také přímo „zápovědí jakýchkoli zásahů, které by právní institut manželství a jeho význam a obsah mohly ohrožovat a narušovat“, uvádějí poslanci v návrhu.

„Česká republika není státem bezhodnotovým, ochrana manželství v Listině základních práv a svobod tak vyjadřuje i uznání manželství jakožto výjimečné a nenarušitelné hodnoty, odpovídající svým významem a mírou ochrany základním právům a svobodám,“ uvádí se v návrhu.

„Navržená ústavní ochrana manželství ovšem zajišťuje též ochranu pojmu manželství, a to výlučně jakožto svazku jednoho muže a jedné ženy,“ uvádějí poslanci, podle nichž se jedná o „mimořádnou tradici“, kterou je třeba „chránit před ohrožením ze strany snah o její zpochybnění či přetvoření“.

Původ slova manželství

Etymologie slova manželství, tedy původ tohoto slova, pochází z praslovanského malžena, přičemž malžena je duálový tvar znamenající muž a žena. „Malžena jsou muž a žena dohromady, prostě manželé. Některé věci totiž mohou vzniknout pouze v kombinaci různých prvků. Například bronz také není slitina mědi s mědí či cínu s cínem, nýbrž jen a pouze slitina mědi a cínu. A tak je to i s manželstvím, které je svazkem muže a ženy,“ argumentovala v květnu 2021 jedna z diskutujících českých poslankyň. Více…

Kdo se pod návrh podepsal

Pod návrh se podepsali poslanci ze čtyř poslaneckých klubů. Největší počet spolupředkladatelů je z klubu ANO, kde návrh podpořilo 24 poslanců ze 72. Druhý nejpočetnější je poslanecký klub ODS, tam návrh podpořilo 15 poslanců ze 34. Třetí je KDU-ČSL, kde návrh podpořilo 13 poslanců z 23. Návrh také podepsali poslanec (a ministr v jedné osobě) prof. Vlastimil Válek za TOP09 a jeden zástupce SPD.

Opozici vůči návrhu tvoří členové Pirátské strany, kteří ústavní definici v minulosti jednohlasně odmítli a naopak aktuálně navrhují změnit význam definice manželství na „svazek dvou osob“ a otevřít jej pro homosexuální a lesbické sňatky. Podobný postoj začalo zaujímat i hnutí STAN.

Oproti minulému volebnímu období, kdy byl návrh rovněž diskutován, návrh nyní nepodepsal například místopředseda sněmovny Bartošek, předseda sociálního výboru Vít Kaňkovský a poslanec Bělobrádek (všichni z KDU-ČSL). Taktéž pod návrhem chybí podpis poslance Petra Gazdíka ze STAN, který v minulosti ústavní zakotvení podpořil. Není jasné, proč nyní podpisy nepřipojili.

Zdroj