Extrémní levicová strana Německa (MLPD) před svým sídlem ve městě Gelsenkirchen vztyčila sochu Vladimira Iljiče Lenina

Ultralevicová Marxisticko-leninská strana Německa (MLPD) si může před svým sídlem ve městě Gelsenkirchen vztyčit 2,15 metru vysokou sochu bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina. (Screenshot Youtube)

Extrémní levicová Marxisticko-leninská strana Německa (MLPD) si může před svým sídlem ve městě Gelsenkirchen vztyčit 2,15 metru vysokou sochu bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina. Sochu si strana, jejímž cílem je vláda proletariátu, pořídila v České republice, píše deník Bild.

Socha Lenina, která bude podle deníku Bild první v západním Německu, se v Gelsenkirchenu nelíbila místním úřadům a ani zavedeným politickým stranám. MLPD se ale v březnu u správního soudu domohla zrušení zákazu, které město vydalo. „Těší nás, že protikomunisticky motivované zneužití zákona tak tvrdě ztroskotalo,“ citoval tehdy portál Epoch Times šéfku radikální strany Gabi Fechtnerovou. Ta rovněž uvedla, že Gelsenkirchen je dělnické město, kam se Lenin skvěle hodí, napsalo Echo24.

Na odhalení sochy Lenina bylo vidět stovky rudých vlajek. "Kritika kapitalismu a hledání sociálních náhradních možností probíhá všude. My kritizujeme to, že neprobíhá žádná veřejná diskuse o socialismu jako náhradní možnosti," řekla šéfka MLPD Gabi Fechtnerová.

"Jednoznačně se skončil čas, kdy se stavěly sochy rasistů, antisemity, fašistů, antikomunisty a dalších prožitků minulosti," uvedla v prohlášení již dříve Fechtnerová, píše Teraz.sk.

Kdo je Vladimir Iljič Lenin

Vladimir Iljič Uljanov, který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu. Realizoval myšlenky Karla Marxe (marxismus) a atál v čele Říjnové revoluce (1917) v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu. Dal souhlas k zavraždění carské rodiny a stál v čele bolševiků během ruské občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.

V roce 1922 vydal Lenin směrnice pro boj s církvemi, zejména pak s pravoslavnou církví, v nichž nařídil odstranit cenné věci z kostelů a vyzval přitom k vraždění kněží. Z Leninových instrukcí sovětské tajné službě Čeka: „Čím větší množství reakcionářských kněží a reakcionářské buržoazie bude v této záležitosti zastřeleno, tím lépe.“ Když se objevily protesty proti popravám a krutému zacházení zejména s dětmi, Lenin poznamenal: „Ať psíčci buržoazní společnosti... poštěkávají a kňourají nad utracením každého nežádoucího štěněte. My kácíme velký starý prales.“ zdroj

Odhalené "německé tajemství" o Leninově cestě do Ruska

Koncem roku 2007 odhalil německý časopis Spiegel 90 let staré tajemství. Německo si pod vládou krále Viléma II. uvědomilo, že Lenin může své domovině přinést neštěstí. A tak král, který považoval Rusko za velkou hrozbu, Leninovi umožnil bezpečnou cestu přes Německo do Švédska, poté do Finska a nakonec zpět do Ruska. Král Vilém II. poskytl Leninovi peníze i munici. Koncem roku 1917 dostal Lenin od Německa 26 milionů marek (téměř 2 miliardy českých korun v přepočtu na dnešní peníze).

Roli, kterou Německo sehrálo při návratu Lenina do Ruska, popsal významný britský politik Winston Churchill.

Roli, kterou Německo sehrálo při návratu Lenina do Ruska, popsal významný britský politik Winston Churchill těmito slovy: „V Rusku použili tu nejsmrtonosnější zbraň. Odeslali Lenina zpět v pevně uzavřeném voze, jako kdyby do Ruska posílali nějaký druh morové epidemie.“

7. listopadu (podle juliánského kalendáře 25. října) 1917 Lenin zosnoval převrat. V říjnové revoluci svrhl Prozatímní vládu a ustavil první komunistický režim na světě. Říjnová revoluce a následný leninský puč byly počátkem všech násilných komunistických hnutí, která působila v průběhu 20. století po celém světě. Zároveň stála na počátku mezinárodního rozmachu komunismu a nespočtu katastrof, které následovaly. zdroj

Související: V květnu 2018 byla v německém Trevíru odhalená socha Karla Marxe. Slavnostního odhalení se účastnil také tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který v projevu u příležitosti dvoustého výročí narození Karla Marxe uvedl, že by tento myslitel a revolucionář měl být vnímán v kontextu své doby a neměla by se na něj svalovat zodpovědnost za zločiny komunismu. Odhalení sochy, kterou do německa letecky zaslala Komunistická strana Číny i projev Jeana-Clauda Junckera se setkali s tvrdou kritikou. Více zde...

Lenin a jeho "sexuální revoluce"

Lenin měl deset let mimomanželský poměr se ženou jménem Inessa a cizoložil taktéž s jistou Francouzkou. Styky s prostitutkami mu přinesly syfilis.

Už v roce 1904 Lenin napsal: „Chtíč může osvobodit energii ducha – ne pro pseudo-rodinné hodnoty, ale pro vítězství socialismu se musí s touto krevní sraženinou skoncovat.“

Na schůzi Ruské sociálnědemokratické strany dělnické navrhl Lev Trockij, aby se ihned po vítězství bolševiků vypracoval koncept nových principů sexuálních vztahů. Komunistická teorie si vyžadovala zničení rodiny a přechod do období nevázaného uspokojování sexuálního chtíče. Trockij také prohlásil, že za vzdělávání dětí zodpovídá pouze stát.

Sexuální osvobození přineslo nežádaný vedlejší efekt – spoustu novorozeňat. Řadu těchto dětí matky opustily a opět se tak ukázalo, že zničení rodiny v konečném důsledku vede ke společenskému rozvratu. 

V dopise Leninovi z roku 1911 Trockij napsal: „Sexuální útlak je bezesporu hlavním prostředkem, jak si zotročit člověka. Dokud takový útlak existuje, nelze hovořit o opravdové svobodě. Rodina coby buržoazní instituce je naprosto přežitá věc. Je nutné o tom víc mluvit s dělníky...“

Lenin odpověděl: „A nejenom rodina. Musíme opustit všechny zákazy ohledně sexuality. … Můžeme se učit od sufražetek: měl by se zrušit i zákaz lásky mezi příslušníky stejného pohlaví.“

Když se bolševici dostali k moci, Lenin vyrukoval s řadou nařízení, které prakticky skoncovaly s manželstvím... sexuální osvobození přineslo nežádaný vedlejší efekt – spoustu novorozeňat. Řadu těchto dětí matky opustily a opět se tak ukázalo, že zničení rodiny v konečném důsledku vede ke společenskému rozvratu.  zdroj

Selhání programu "kolektivizace"

V ekonomické politice prosazoval Lenin kolektivizaci a tvorbu kolchozů, elektrifikaci Ruska a přestavbu průmyslu. Jako relativně úspěšný lze zhodnotit pouze projekt elektrifikace, zbytek skončil katastrofou a vedl ke zbídačení Sovětského svazu. V roce 1921 postihl oblast Povolží hladomor, který si vyžádal – podle některých odhadů – až 5 milionů obětí. Lenin musel přistoupit na  povolení některých forem drobného až středního soukromého podnikání, aby zabránil úplnému zhroucení ekonomiky. Také nakonec zcela odstoupil od násilné kolektivizace. zdroj