Nevládní organizace u soudu upozorňuje na činnost „mocenské kliky“, údajně působící v ČR od roku 1984

Fotografie z jednání před odvolacím soudem vedeném Městským soudem v Praze, 11. března 2020. (Foto redakci poskytl nezávislý publicista Jan Šinágl) Uprostřed předsedkyně senátu JUDr. Jana Jirmářová.

 

Nevládní organizace se snažila u soudu upozornit na činnost „mocenské kliky“, která údajně vznikla již v předlistopadovém Československu v roce 1984 a působí v ČR dodnes. Zda mocenská klika existuje a zda jsou v ní skutečně zapojeni zmiňovaní lidé, firmy a instituce nebylo soudně řešeno, neboť soud neprovedl včas žalobou navržené důkazy.

---

PRAHA – Ve středu 11. března 2020 byla redakce Vox Populi přítomna u jednání před odvolacím soudem vedeném Městským soudem v Praze ^[1]. Žalovaným je Ministerstvo financí ČR ve věci prodávání nemovitostí skrze Českou konsolidační agenturu (ČKA). Jedná se tedy o starší případ, který sahá do období 2001-2007, kdy ČKA ještě existovala.

Nejprve se zdálo, že se jedná o spor o „určení vlastnictví k nemovitým věcem“, ale při hlubším prozkoumání žaloby a celého soudního spisu se ukazuje, že se žalobce pokouší tímto sporem odhalit činnost „skryté“ mocenské kliky čítající advokáty, soudce, politiky a podnikatele, kteří jednali „ve shodě“, aby shromažďovali majetek.

Žalobcem je nevládní organizace, spolek Habeas Corpus. Soudní spor o náhradu škody údajně vzniklé při prodeji nemovitostí, začal již v listopadu 2018 u Obvodního soudu pro Prahu 1. Spor soudil soudce Mgr. Pavel Freibert. Za Ministerstvo financí u soudu zasedl Mrg. Vlastimil Lach.

Soudce Freibert všechny body obžaloby zamítl a dle výsledného rozhodnutí se částem obžaloby a předkládaným důkazům, mapujícím činnost „vlivové skupiny“ nevěnoval. Obžaloba předložila desítky důkazů. Proti usnesení soudu se žaloba odvolala.

Chybějící spisy

Spisový přehled [4]. (Vox Populi)

Během následujícího jednání před odvolacím soudem v březnu 2020 se obžaloba podivovala nad tím, že do spisu nebylo založeno několik předkládaných důkazů, jak ukazuje spisový přehled ^[4], který byl zástupci obžaloby pořízen ze spisu soudu v rámci kontroly spisového materiálu a přípravy na jednání.

„Rozsudek teď bude odůvodněn, tato část nebyla na pokyn soudce doslova přepisována až po indexovou značku, která bude do záznamu vložena,“ uvádí přepis zvukového záznamu ^[2] ze soudního jednání na straně 11, který vyhotovila Jana Nová 24. dubna 2019. Jaké tedy bylo ono odůvodnění a jaké z důkazů nejsou ve spisovém přehledu uvedeny?

„Zde nutno podotknout, že spisový přehled musí být veden správně a řádně, neboť soud vychází při rozhodování ve věci právě ze správně vedeného spisu, závady ve vedení spisu mohou vést ke zkreslení dokazování, a následně nesprávnému rozhodnutí ve věci a mimo jiné i ke zmatečnosti,“ komentuje situaci obžaloba.

Podle obžaloby obsahují dokumenty, které nejsou v přehledu uvedeny, zejména podání ohledně takzvané „velké podjatosti“, přičemž toto podání spolu s přílohami a navrženými důkazy bylo značně obsáhlé s dokumenty o hmotnosti 0,31 kg.

„Je otázkou vzhledem k nedostatkům ve spisovém přehledu, co vlastně Městský soud v Praze vyšším soudům poslal a je velmi pravděpodobné, že tam poslal pouze torzo spisu,“ říkají zástupci obžaloby, kteří ve věci podali stížnost k Ústavnímu soudu ČR, který mimo jiné konstatoval, že shora uvedené nedostatky mohou být mimo jiné důvodem žaloby pro zmatečnost.

Žalobce, spolek Habeas Corpus, připravuje v této věci stížnost na porušení norem vyšší právní síly, a plánuje upozornit orgány s pravomocí zahajovat kárná řízení proti soudcům a řešit důvodná podezření ze spáchání kárných skutků, popřípadě trestních skutků.

Podání k takzvané „velké podjatosti“, které není uvedeno ve spisovém přehledu, ačkoliv bylo soudu doručeno e-mailem 26. května 2019 a poštou v originále spolu s přílohami, soud nezařadil mezi provedené důkazy. Část dokumentu, který dostala redakce Vox Populi k nahlédnutí, zveřejňujeme níže.

Fotokopie:

Část dokumentu podání k takzvané „velké podjatosti“, které není uvedeno ve spisovém přehledu, ačkoliv bylo soudu doručeno, soud nezařadil mezi provedené důkazy. Redakce Vox Populi dostala dokument k nahlédnutí. (Vox Populi)

 

Mocenská „klika“

Mocenskou kliku popisuje obžaloba jako skupinu, která vznikla ke konci komunistické éry v bývalém Československu a rozvinula se po pádu komunismu po listopadu 1989. Tuto skupinu nazývá „Potáčovi kluci“.

„Potáčovi kluci“ je podle obžaloby pracovní název pro skupinu lidí, která začala vznikat od roku 1984 na základě rozhodnutí vlády tehdejšího Československa a tehdejšího místopředsedy vlády a šéfa Státní plánovací komise Svatopluka Potáče. Jejich úkolem bylo podle obžaloby mimo jiné připravit přechod od socialismu ke kapitalismu a získat maximální ekonomickou a následně politickou moc. Tyto osoby působí zejména v ekonomických, politických a bezpečnostních strukturách dodnes, uvádí obžaloba.

---

---

Mocenským skupinám v ČR, včetně skupiny nazývané „Potáčovi kluci“, se podrobně věnuje také Petr Havlík, bývalý učitel, publicista a mluvčí Občanského fóra v článku na stránkách Přítomnost.cz.

Nejmocnějších československých posttotalitních oligarchů, mají mnoho společného, včetně svého zrodu, uvádí Havlík. „Měli své kořeny v nomenklaturních normalizačních strukturách, a to buď sami anebo jejich stvořitelé. Jedni studovali v Moskvě a v Pekingu, jiní dělali kariéry v Podnicích zahraničního obchodu, jiné si vyhlédli nejmocnější soudruzi pěrestrojkové éry končícího socialismu.“

Konkrétní jména

Kdo je konkrétně předmětem obžaloby a o jaké soudce, advokáty, politiky a firmy se přesně jedná? Z přepisu zvukového záznamu ^[2] ze soudního jednání lze vyčíst následující jména.

Do „obchodu s pohledávkami“ ^[3] měli být podle obžaloby zapojeni: Česká konsolidační agentura (ČKA) a PPF banka, dále také společnosti Frenn Trading, EC Group nebo Forte. Zazněla z de také konkrétní jména z justičních a soudních kruhů jako JUDr. Jan Sváček, JUDr. Naděžda Javůrková, JUDr. Věra Hnaníčková, JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Martin Pechan nebo JUDr. Petr Voříšek.

Zástupce spolku Habeas Corpus u soudu odkazuje na to, že žaloba má mimo jiné spojitost s článkem, který byl publikován na stránkách Voxpopuli.sk pod názvem „Holandské šachy s pohledávkami z Česka, aneb od Čalfy do Čalfy - 1. část., holandská spojka“.

„Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí vytvořilo a vytváří legislativní a personální podmínky pro umožnění realizace úmyslného bezdůvodného obohacení ve prospěch elit, prostřednictvím spřízněných osob a vlivových skupin při obchodech s pohledávkami, jako v tomto žalovaném případě,“ uvedla u soudu obžaloba v listopadu 2018. ^[2]

Podle obžaloby probíhá další podpora těchto praktik prostřednictvím určitých skupin a jednotlivců na „soudech a v justici“ a celá věc se děje „k tíži daňových poplatníků ČR a poškozených subjektů“.

Ani obvodní soud pro Prahu 1 vedený soudcem Mgr. Pavlem Freibertem ani odvolací soud vedený JUDr. Janou Jirmářovou se dle výsledných usnesení těmto částem obžaloby nevěnoval. Respektive nedošlo ani k jejich prošetřování. Zástupci ministerstva financí rovněž v obou případech shodně odpovídali, že žaloba „není důvodná“.

„Česká republika (respektive Ministerstvo financí) byla žalovaná zejména proto, že odmítá plnit svou zákonnou povinnost, která je jí uložena zákonem a to postihovat skutečné viníky nezákonných převodů pohledávek a s tím spojených podvodů ve státní správě a v justici, týkající se předmětné žalované nemovitosti, neboť ČR (Ministerstvo financí) je mimo jiné dle § 4 Zák. č. 2/1969 Sb. v platném znění (kompetenční zákon) mimo jiné ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky... hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, ... , pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a vnitrostátní koordinaci při uplatňování mezinárodních sankcí za účelem dodržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu...,“ sdělil v e-mailové komunikaci Vox Populi zástupce obžaloby Jiří Plicka.

Česká konsolidační agentura (ČKA)

Česká konsolidační agentura vznikla právní nástupce Konsolidační banky Praha dne 1. září 2001 a zanikla 31. prosince 2007. Předsedou představenstva se stal Pavel Řežábek, kterého v dubnu 2004 nahradil Zdeněk Čáp.

ČKA byla určena k řešení krizových finančních situací podniků, bank, pojišťoven a dalších institucí v procesu ekonomické transformace z dob komunistického Československa do nové demokratické polistopadové éry.

ČKA přebírala problémová aktiva (pohledávky) od komerčních bank s cílem „ozdravení portfolia příslušných organizací“, na jejichž dobrém fungování měl stát zájem.

Právním nástupcem ČKA se stal stát, zastoupený Ministerstvem financí České republiky, na který přešla veškerá práva a závazky ČKA ke dni jejího zániku.

„Na obchodech s ČKA se dalo dobře vydělat a agenturu také provázel nejeden skandál zavánějící korupcí. Zdaleka ne všechny pohledávky, které v několika balících agentura prodávala, totiž patřily mezi nedobytné,“ napsal pro I-dnes 31. prosince 2007 Jaroslav Mašek.

---

POZNÁMKY:

[1] Pozvánka k soudu na den 11. 3. 2020 v 9.45 hod. Městský soud v Praze, Spálená 2, Praha 2, místnost č. A002/ přízemí, vchod z Karlova nám. ve věci čj: 21 Co 63149/2019. zdroj

[2] Přepis zvukového záznamu z jednání konaného dne 16. 11. 2018 u OS pro Prahu 1, ve věci vedené pod čj: 42 C 50/2017. zdroj

[3] Pohledávka: Právo věřitele požadovat na dlužníkovi plnění vzniklé z určitého závazku. Pohledávka může být peněžitá i nepeněžitá. Věřitel má v době splatnosti právo vymáhat pohledávku po dlužníkovi a ten má povinnost tento závazek vůči věřiteli vyrovnat. Je to vlastně obchodní úvěr, který vzniká tím, že prodávající umožní odklad platby kupujícímu za dodané výrobky či služby. Splatnost pohledávky ve většině případů určuje smlouva. Pokud není pohledávka uhrazena do konce data splatnosti uvedeném na smlouvě, dostává se dlužník do prodlení. zdroj

[4] Spisový přehled věci vedené pod čj: 42 C 50/2017 Obvodního soudu pro Prahu 1, vedený pod čj: 21 Co 63,149/2019 Městského soudu v Praze, žalobce HABEAS CORPUS proti žalovanému ČR - Ministerstvo financí. zdroj