Bývalá vězeňkyně svědomí z Číny odhaluje násilí v pracovních táborech

Paní Chen (uprostřed) čte svou výpověď. (Fotokredit: Jiří Chlebníček)

V důsledku mučení téměř oslepla. Její příběh teď zazněl v českém parlamentu

Ve čtvrtek 21. 6. 2018 na půdě Parlamentu ČR vystoupila vězeňkyně svědomí z Číny, paní Chen Zhenping (Čchen Čen-pching), aby vyprávěla o prožitých zkušenostech s čínskými žaláři. Ještě předtím, v pondělí 18. 6., se setkala se zástupci české pobočky Amnesty International, aby poděkovala za jejich pomoc ohledně svého propuštění z čínského vězení.

Čeští poslanci a senátoři se budou v následujících měsících rozhodovat o tom, zda přijmou rezoluci vyzývající k zastavení pronásledování a odebírání orgánů stoupencům Falun Gongu v Číně. Navázali by tak na rezoluci Sněmovny reprezentantů USA z roku 2016 a usnesení Evropského parlamentu z let 2013 a 2016, které taktéž vyzývají k ukončení praktik odebírání orgánů vězňům svědomí v Číně.

Falun Gong je duchovní učení a cvičení vycházející z tradic buddhismu, které zastává principy pravdy, soucitu a tolerance. V Číně je od roku 1999 tvrdě potlačován čínskou vládou.

Chen Zhenping se začala věnovat Falun Gongu v roce 1995, poté, co se neúspěšně snažila vyléčit z rakoviny jater. Během tří měsíců praktikování Falun Gongu se však podle svých slov z rakoviny zcela vyléčila.

V čínských vězeních strávila paní Chen mezi lety 1999 až 2015 více než 13 let. Opakovaně byla mučena až na pokraj smrti a také byla nucena k otrocké práci. V roce 2015 se jí podařilo díky mezinárodní podpoře a organizaci Amnesty International uprchnout do Finska, kde nyní žije se svou dcerou.

„Od roku 1999 do roku 2000 mne Komunistická strana Číny protizákonně věznila ve vazbě v Zhongshanu v provincii Guangdong. Musela jsem tam vyrábět plastové květiny, paruky a koberce. Dozorci mě mlátili po zádech železnou tyčí. Každý den jsem měla záda krvavá. Někteří praktikující Falun Gongu zkolabovali a byli odtaženi pryč. Z nich se už nikdo nevrátil,“popsala v úvodu své výpovědi pro český parlament paní Chen.

V roce 2001 byla opět zatčena a následně držena v Ženském pracovním táboře Shibalihe. Zde byla svědkem toho, jak její umučenou spoluvězeňkyni Sun Guilan, která rovněž praktikovala Falun Gong, využila komunistická strana pro účely propagandy. „… když jsme byly venku na dvoře lágru, uviděly jsme bílý minibus čínské státní televize CCTV, jak vjíždí dovnitř. Lidé z CCTV nasadili Sun Guilan oprátku kolem krku a nechali reportéry, ať si pořídí záběry. Pak se v deníku Zhengzhou Daily a dalších novinách objevil falešný článek o tom, jak Sun Guilan spáchala sebevraždu kvůli své víře,“ řekla paní Čchen.

„V roce 2002 jsem odjela s nejmladší dcerou do parku Tiantan v Pekingu, abychom tam rozvinuly transparent s nápisem „Falun Dafa je dobrý“. Účelem bylo říct všem kolemjdoucím, že jsme dobří lidé, že praktikující Falun Gongu nejsou takoví, jak se nás snaží vyobrazovat pokřivená propaganda komunistické strany, že bychom zabíjeli lidi a jedli je. Výsledkem bylo, že nás pekingská policie táhla pár desítek metrů po betonové podlaze. Ze zad mi kapala krev. Policisté pálili mou dceru (tehdy jedenáctiletou) cigaretami a fackovali ji. Potom, co mě dozorci v převýchovném středisku v Zhengzhou každý den mučili, ponořili mě v zimě do ledové vody.“

Od roku 2008 (kdy byla zatčena v souvislosti s chystanou olympiádou v Pekingu) byla paní Chen téměř šest let vězněna ve Vazební věznici č. 1 ve městě Zhengzhou, v malé místnosti, kde nebylo žádné světlo. „Dozorci mě a ostatní praktikující Falun Gongu a také další vězeňkyně krmili neznámými pilulkami, o čemž si vedli záznamy. Později jsem se od dozorců dozvěděla, že věznice spolupracuje s farmaceutickými společnostmi a některé vězeňkyně jsou používány na testování léčiv.“ Viděla, jak jsou z věznice odváženy praktikující, které se nikdy nevrátily. „Přestože jsem neměla důkazy, že praktikující mizí kvůli násilným odběrům orgánů, všechny praktikující Falun Gongu byly čtyřikrát do roka posílány na lékařské prohlídky a testy krve a čas od času se stávalo, že prostě zmizely.“ Když paní Chen po šesti letech náhle vyvedli z oné temné místnosti ven, z prudkého denního světla okamžitě oslepla. V následujících letech se jí jedno oko částečně zotavilo. Druhé však zůstalo slepé.

„V roce 2013 mě mučili a pod velkým tlakem jsem se zlomila. Přinutili mě napsat, že už nebudu dělat Falun Gong, a na vězeňských shromážděních mě nutili očerňovat Falun Gong a jeho zakladatele. To mělo na mou psychiku ohromně negativní vliv a zažívala jsem obrovskou vnitřní bolest. Kvůli lékům jsem nemohla jasně uvažovat, rozlišovat věci a zhoršovala se mi paměť. Také jsem měla velké vnitřní krvácení. Nakonec mne převezli do civilní nemocnice, aby mě zachránili.“

„V březnu 2015 mě z vězení konečně propustili. V té době jsem vážila ani ne 40 kilogramů a nemohla jsem pořádně chodit. … Když jsem se dostala domů, policisté z Úřadu 610 za mnou přišli dvakrát v průběhu tří dnů, aby mi řekli, že mám oznámit své dceři, aby přiletěla do Hongkongu, kde se se mnou může setkat. Jinak že mi nedovolí, abych si zažádala o vydání pasu.“

„Řekli mi, že musím informovat svou dceru, aby ve finských médiích nechala zveřejnit prohlášení, že jak ona, tak já jsme přestaly praktikovat Falun Gong, a že Komunistická strana Číny mi nikdy nic špatného neprovedla. Tyto požadavky jsem odmítla, jenže oni za mnou pořád pravidelně chodili a požadovali, abych si četla propagandu komunistické strany. Byla jsem neustále sledována, 24 hodin denně. “

„Za nějaký čas se mi za pomoci Hong Kong Amnesty International a místních praktikujících Falun Gongu podařilo dostat do Bangkoku v Thajsku a odtamtud jsem pak odletěla do Finska, kde jsem se v říjnu 2015 shledala se svou dcerou (další podrobnosti nemohu prozradit kvůli bezpečnosti angažovaných osob).

Dcera bojovala za mé propuštění celých šest let. Během té doby si Komunistická strana Číny opakovaně najímala Číňany žijící ve Finsku, aby jí vyhrožovali, sledovali ji a pořizovali její snímky. Tito lidé jí říkali, že když s tím nepřestane, já v Číně zemřu.

Moji druhou dceru, Zhaohuan Jin, zatkli v roce 2009 v Zhengzhou. Praktikující Falun Gongu z různých zemí a také Amnesty International volali na policejní stanici, aby ji propustili. Později se dceři podařilo za pomoci dobrých lidí dostat do Thajska a v současnosti žije ve Finsku. Zde bych ráda vyjádřila svou vděčnost Amnesty International a všem vládám a lidskoprávním organizacím, které mně a mé rodině pomohly.“

V závěru svého svědectví paní Chen vyjádřila přání, aby česká vláda pomohla osvobodit nespravedlivě stíhané vězně svědomí v Číně: „Doufám, že můj příběh vám pomůže lépe uvidět, jak Komunistická strana Číny pronásleduje praktikující Falun Gongu v Číně! Věřím, že česká vláda se dokáže postavit proti dosud pokračující perzekuci Falun Gongu a pomůže zastavit násilné odběry orgánů a navrátit svobodu všem praktikujícím Falun Gongu v Číně.“

Zdroj