Kdo rozhoduje o tom, co se budou „naše děti“ učit ve škole?

 

Za dob totality v bývalém Československu rozhodoval o obsahu výuky komunistický režim a děti procházely indoktrinací dle vládní ideologie. Po pádu komunismu se měl obsah výuky opět vrátit do rukou rodičů. Doba, kdy někdo proti vůli rodičů nalévá dětem do hlavy své vize hodnot, světa a společnosti, by měla být pryč. Mohou však dnes rodiče rozhodovat o tom, co se jejich děti ve školách učí?

Pokud se zajímáte o to, co se vaše děti učí nebo o to, kdo rozhoduje o vytváření učebních osnov, asi narazíte na termín Rámcové vzdělávací programy, které vydává ministerstvo školství.

Škola je vázána Rámcovými vzdělávacími programy ministerstva školství. Jinými slovy škola a učitelé mohou formovat obsah výuky pouze uvnitř těchto programů.

Pojďme se tedy podívat, kde můžeme tyto vzdělávací programy nalézt, jak v nich vyhledávat a především, kdo rozhoduje o tom, co se do nich napíše – tedy, co se budou naše děti učit ve škole.

Rámcové vzdělávací programy

Podle Ústavy České republiky je „péče o děti a jejich výchova právem rodičů“. (zdroj) Škola se však řídí závaznými osnovami Rámcově vzdělávacího programu (zdroj) a jeho plnění je kontrolováno.

Do vzdělávání v České republice byly programy zavedeny takzvaným Školským zákonem.

Chcete-li si přečíst, co takový Rámcově vzdělávací program obsahuje, stačí si jej vyhledat podle stupně vzdělání, na kterém se dítě nachází. Níže nabízím linky na aktuální programy podle jednotlivých stupňů:

• Předškolní vzdělávání, více…
• Základní vzdělávání, více…
• Základní umělecké vzdělávání, více…
• Gymnázia, více…
• Střední odborné vzdělávání (větveno dle oborů), více…

Kdo vytváří programy

Podívejme se pro příklad na vzdělávání na základních školách, které nás bude asi zajímat nejvíce. Když si jej zobrazíme zde, uvidíme kdo jej vytvářel a co obsahuje.

Hlavní skupinou s celkovou gescí nad programem je skupina pro vzdělávání Ministerstva školství (zdroj) a dále také Národní pedagogický institut České republiky, což je další státem řízená instituce (zdroj). Následuje řada autorů a spoluautorů textů i externích spolupracovníků a poradců, o kterých je nám z textu programu známo pouze jejich jméno. Část neznámých spolupracovníků a poradců se ukrývá pod označením „další instituce a asociace“, u nichž nám z programu není známo ani jejich jméno.

A co rodiče? Mohou se nějakým způsobem k programu vyjadřovat? Zeptal jsem se přímo Ministerstva školství.

„Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči.“ – Listina základních práv a svobod, hlava 4, článek 32

Ministerstvo odpovědělo, že vzdělávací programy procházejí pravidelnou revizí (více), a že k poslední revizi mohl „připomínky vznášet kdokoliv, a to od 21. března 2022 do 21. dubna 2022, kdy probíhalo veřejné připomínkování“. V té době ministerstvo prý zaznamenalo 4 000 připomínek a podnětů.

Vzdělávací programy bude dle ministerstva „opět možné připomínkovat, pravděpodobně na jaře nebo v létě příštího roku“.

Podle tiskové mluvčí ministerstva Anety Lednové jsou členy „expertního panelu i pracovních skupin pro tvorbu vzdělávacích programů lidé, kteří se v rámci své profese permanentně setkávají s připomínkami a náměty veřejnosti“.

V šestnáctičlenném expertním panelu je dle ministerstva 8 současných nebo bývalých ředitelů škol a 3 učitelé. „Stejně tak se s těmito připomínkami denně setkávají (vyřizují je) pracovníci Ministerstva školství nebo České školní inspekce,“ sdělila deníku The Epoch Times mluvčí Ministerstva školství.

Rámcově vzdělávací program je však pouze poměrně obecný, a školy si jeho konkrétní provedení samy zapracují do takzvaných Školních vzdělávacích programů, na které už mohou mít dle ministerstva „rodiče žáků konkrétní školy značný vliv, protože každý návrh na vytvoření nebo změnu školního vzdělávacího programu musí být podle § 167 školského zákona předložen k vyjádření školské radě, jejímiž členy jsou právě i volení zástupci rodičů“.

TIP: Aktuální revize rámcových vzdělávacích programů

V dalších článcích se budu snažit vysvětlit, jak se mohou rodiče snadno zapojit do diskuse během revize Rámcově vzdělávacího programu nebo do diskuse o obsahu Školního vzdělávacího programu, ale také o tom, zda může ředitel školy na žádost rodičů zařadit do povinné výuky nějaký vyučovací předmět.

Obsah programů

Obsah Rámcově vzdělávacího programu pro základní školy (pdf) můžete snadno prohledávat pomocí funkce ctrl+f – zadáte slovo, které vás zajímá a ukáže se vám, kde všude se v textu zmiňuje. Podívejme se například na slovo „sex“. To se v programu pro základní školy zmiňuje celkem 15x. V citacích z textu programu jej pro přehlednost označuji tučným písmem.

Je také jistě zajímavé, že se pod tímto tématem dnes již neskrývá pouze sex mezi mužem a ženou, ale je zde diskutována takzvaná „sexuální identita“. Pod toto téma spadá i takzvaná lesbická, homosexuální a transgenderová otázka. Vyučuje se na II. stupni v rámci takzvané aplikované etické výchovy. Zmiňuje se také v rámci výchovy demokratického občana, která má vést žáky k „respektu k identitám“, což naznačuje ještě širší genderovou ideologii (ideologii identit).

I. stupeň

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ, osobní bezpečí, krizové situace – vhodná a nevhodná místa pro hru, bezpečné chování v rizikovém prostředí, označování nebezpečných látek; bezpečné chování v silničním provozu, dopravní značky; předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích (bezpečnostní prvky), šikana, týrání, sexuální a jiné zneužívání, brutalita a jiné formy násilí v médiích.

ETICKÁ VÝCHOVA, základy sexuální výchovy, ZÁKLADY ASERTIVNÍHO CHOVÁNÍ – asertivní chování – rozlišování mezi nabídkami druhých, schopnost odmítnutí nabídky k podvodu, krádeži, pomlouvání, zneužívání návykových látek a sexuálnímu zneužívání.

II. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ, Očekávané výstupy – respektuje význam sexuality v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a pozitivními životními cíli; chápe význam zdrženlivosti v dospívání a odpovědného sexuálního chování.

ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE – dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny, sexuální dospívání a reprodukční zdraví – zdraví reprodukční soustavy, sexualita jako součást formování osobnosti, zdrženlivost, předčasná sexuální zkušenost, promiskuita; problémy
těhotenství a rodičovství mladistvých; poruchy pohlavní identity.

ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ – ochrana před přenosnými chorobami – základní cesty přenosu nákaz a jejich prevence, nákazy respirační, přenosné potravou, získané v přírodě, přenosné krví a sexuálním kontaktem, přenosné bodnutím hmyzu a stykem se zvířaty.

RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE – skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita – šikana a jiné projevy násilí; formy sexuálního zneužívání dětí; kriminalita mládeže; komunikace se službami odborné pomoci.

ETICKÁ VÝCHOVA, APLIKOVANÁ ETICKÁ VÝCHOVA, sexuální zdraví – zodpovědný vztah k sexualitě, mládí – příprava na lásku, sexuální identita, nezralé rodičovství.

TIP: Národní pedagogický institut
– Rámcové vzdělávací programy a Školní vzdělávací programy
– Podkladové analytické studie k jednotlivým předmětům