Poslanec Radek Holomčík: Absurdní situace v oblasti „nových potravin“
15.06.2020 - Vox Populi
počet přečtení: 1868
vytvořeno 15.06.2020, upraveno 15.06.2020
Člen zemědělského výboru, poslanec Radek Holomčík (Pirati.cz) |
Politika takzvaných „nových potravin“ má svá úskalí a v poslední době se stává předmětem kritiky. Nová nařízení Evropské komise dopadají zejména na prodejce doplňků stravy, ale také na běžné spotřebitele, kteří se v důsledku toho nemohou k určitým doplňkům stravy dostat.
Nedávno jsme popisovali případ zákazu doplňků stravy po staletí využívané houby outkovky pestré (coriolus versicolor), který se vyvinul v šest let trvající soudní spor. Také jsme se zmínili o protestech proti chystanému zákazu aloe vera a dalších rostlin.
Zákaz platí například pro čaj „červené lapačo“ nebo cannabidiol (CBD).
Pokud se dostane rostlina nebo například houba na černou listinu, seznam takzvaných „nových potravin“, musíte vytáhnout z kapsy pár desítek milionů, abyste financovali výzkum, který vyhoví tabulkám a paragrafům. Výzkumem někdy musíte dokládat například i to, že po staletí známé a úspěšně využívané rostliny nebo houby jsou bezpečné nebo že mají léčivé účinky.
Níže publikujeme krátký rozhovor na téma „nových potravin“ se členem zemědělského výboru, poslancem Mgr. Radkem Holomčíkem (Piráti).
Mohl byste prosím krátce popsat čemu se v oblasti „nových potravin“ věnujete?
V rámci potravin nového typu se zaměřuji primárně na potravinové doplňky mající původ v konopí a využití hmyzu (resp. bílkovin z hmyzu) pro potravinářské účely. V obojím vidím velký potenciál, ale mrzí mě, že nastavená pravidla rozvoj těchto dvou typů potravin (a i dalších) zbytečně dusí. Chápu apel na bezpečnost potravin, to ale lze řešit i jednodušší cestou bez takovéto administrativní, časové i finanční náročnosti.
Jaká konkrétní pravidla jsou v tomto směru podle vás omezující?
Co vnímám jako základní problém nových potravin je už samotný fakt, že je třeba schvalovat uvedení na trh jen proto, že není prokazatelná spotřeba před 15. květnem 1997. Dovedu pochopit, že u některých látek či surovin je třeba být velmi obezřetný, ale takovéto paušalizování je podle mě zbytečnou brzdou rozvoje potravinářství.
A jsou známé i případy, kdy nová potravina byla sice před rokem 1997 běžně spotřebovávána, ale i tak se na seznamu objevila (týká se např. CBD). Tato paušalizace všeho jen zdánlivě nového totiž vytváří absurditu všech následujících požadavků pro autorizaci nové potraviny.
Jak se ukazuje, některá nařízení v praxi nedávají vědecký smysl, a to ani v oblasti ochrany spotřebitele. Naopak spíše začínají spotřebitele ochuzovat o možnosti určité věci využívat. Rád bych se zeptal, co se s tím dá v tuto chvíli dělat a kdo je podle Vás zodpovědný za tvorbu takových pravidel?
Toto je záležitost jednání na evropské úrovni. Připravujeme návrh pro naše europoslance i pro vládu, aby zahájili jednání o změnách pravidel. V tento okamžik to právě zpracováváme.
Říkáte připravujeme. Myslíte tím nějakou konkrétní skupinu poslanců?
Ne, v tento okamžik je to práce odborné skupiny Pirátské strany, právě v návaznosti na konopí a hmyz.
Děkujeme za rozhovor
Co jsou potraviny „nového typu“ a „nové potraviny“
Od 15. května 1997 začíná Evropská komise vytvářet seznam takzvaných „potravin nového typu“, což mají být zejména geneticky modifikované organismy (GMO), aby mohla regulovat jejich výskyt, výrobu a prodej na území EU.
Od 25. listopadu 2015 Evropská komise odstartovala další „éru“ činnosti v této oblasti a místo „potravin nového typu“ nyní rozšiřuje svou působnost i na takzvané „nové potraviny“.
To jsou další skupiny potravin, které obsahují i potraviny v EU dlouhodobě prodávané a používané, u nichž nebyla doložena historie spotřeby v zemích EU před 15. květnem 1997.
„…jedním z kritérií pro určování nových potravin by měla být i nadále skutečnost, že se tyto potraviny v Unii ve významné míře nepoužívaly k lidské spotřebě před vstupem uvedeného nařízení v platnost, tj. 15. květnem 1997.“ – nařízení Evropského parlamentu a Rady (zdroj)
Doložena znamená, že pokud je potravina jednou zapsána na seznam, musíte poskytnout úřadům „důkazy“, že potravina byla prodávána a konzumována před 15. květnem 1997. Nebo financovat nový výzkum této potraviny a prokázat její nezávadnost či případné léčivé účinky.
Jaký vědecký základ má požadavek doložit, že byla potravina široce prodávána a konzumována v zemích EU před 15. květnem 1997 není jasné. Jedná se zřejmě o pouhý administrativní výmysl, nikoliv o vědecky podložený a rozumově opodstatněný požadavek.
Ono „klíčové datum“ (15. května 1997) je v podstatě pouze datem, kdy vydala Evropská komise inkriminované nařízení [1] a začala vytvářet seznam takzvaných „potravin nového typu“. Více zde…
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin. zdroj
Převzato z deníku The Epoch Times: zdroj