Jak došlo k zákazu Coriolus versicolor – Outkovky pestré a kdo je za něj zodpovědný?
03.03.2020 - Vox Populi
počet přečtení: 4727
vytvořeno 03.03.2020, upraveno 05.03.2020
 |
| (zleva) Coriolus versicolor - Outkovka pestrá. Protestní akce proti zákazu Coriolusu. Petiční akce "nedejme si coriolus". |
11. prosince 2013 vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Inspektorát v Praze opatření čj: SZPI/AA 138-406/2013. [2] Čímž v podstatě rozhodla o zákazu prodeje veškerých doplňků potravin a potravin obsahujících Coriolus versicolor - Outkovku pestrou.
Outkovka pestrá se již řadu let v ČR prodává jako doplněk stravy a z mnohých zdrojů zaznívají zkušenosti s jejím vynikajícím vlivem na podporu homeostázy [1] - stavu celkové vnitřní rovnováhy tělesného organismu, schopnosti udržovat stabilní vnitřní prostředí, které je nezbytnou podmínkou fungování a existence těla, i když se vnější podmínky neustále mění.
Coriolus versicolor neboli Outkovka pestrá je přesněji chorošovitá houba z čeledi Polyporaceae, běžně se vyskytující v ČR a nejedná se tedy o cizokrajnou houbu. [9]
Co vedlo Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci k zákazu prodeje?
Hlavní hybnou silou zákazu je fakt, že Outkovku pestrou zařadila skupina CAFAB na seznam „nových potravin“. CAFAB je pracovní skupinou fungující pod Evropskou komisí. Zaměřuje se na problematiku „nových potravin“. Více zde... Co je CAFAB?
Oblastí „nových potravin“ bylo v ČR do 31. března 2015 pověřeno Ministerstvo zdravotnictví a jednání CAFABu se zúčastňoval pracovník Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a jeho Centra zdraví, výživy a potravin. Právě zaměstnanci centra jsou za ČR zodpovědní za uvedení Coriolusu (Outovky) na seznam „nových potravin“.
Ministerstvo zdravotnictví následně posílá dopis Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI), informující o umístění Coriolu na seznam „nových potravin”, který má pouze doporučující charakter a není výsledkem legislativního procesu, popisuje situaci JUDr. Erika Hájková, profesí právnička.
Protože od 1. ledna 2018 platí nové nařízení EP a R (EU) č. 2015/2283 o nových potravinách [6] a také je v platnosti starší Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin,[3] rozhodla se Státní zemědělská a potravinářská inspekce k následujícímu kroku.
11. prosince 2013 vydal Inspektorát SZPI v Praze opatření č.j.: SZPI/AA 138-406/2013. [2] Čímž v podstatě rozhodl o zákazu prodeje veškerých doplňků potravin a potravin obsahujících Outkovku pestrou. Rozhodnutí opírá o umístění houby Coriolus na seznam „nových potravin“, v důsledku čehož by měl každý, kdo by chtěl houbu prodávat, od 1. ledna 2015 požádat Ministerstvo zemědělství, Odbor bezpečnosti potravin o schválení.
„Stovky pacientů v České republice stály náhle před nepříjemným dilematem: sehnat houbu v rámci černého trhu, pokud to vůbec půjde, nebo smutně koukat, zatímco jim vlastní zdraví mizí před očima,“ popisuje situaci JUDr. Erika Hájková.
Související: ČR: SOUDNÍ BOJ ZA UŽÍVÁNÍ TRADIČNÍCH BYLIN A HUB. PŘÍPAD CORIOLUS
Jednání v rozporu s rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví a Státním zdravotním ústavem
V soudním procesu, kterému se budeme věnovat později, vychází najevo, že pražský inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce vydal rozhodnutí o zákazu prodeje Coriolu v rozporu s rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, kterým bylo povoleno uvádění příslušného doplňku stravy do běhu, a v rozporu s odborným posudkem Státního zdravotního ústavu.
Ministerstvo zdravotnictví ČR svým rozhodnutím čj: OVZ-35.0 - 10.8.06-34609 ze dne 17. 8. 2006 vydalo souhlas s uvedením do oběhu doplňků stravy s názvy 1. Cordyceps, 2. Coriolus, 3. Reishi-lingzhi a své rozhodnutí přesvědčivě odůvodnilo. [7]
Státní zdravotní ústav vydal dne 25. 7. 2006 odborný posudek čj: 1872/06 k posouzení nezávadnosti doplňků stravy Cordyceps, Coriolus a Reishi-lingzhi [8] kde přímo uvádí:
Odborné posouzení:
Přípravky č. 1-3 jsou ve formě tablet. Přípravky jako účinné složky obsahují biomasu z mycelií a primordií (vývojové stadium plodnice) hub Cordyceps sinensis ( přípravek č. 1), Coriolus vesicolor (přípravek č. 2) a Ganoderma lucidum (přípravek č. 3). Dále jsou obsaženy povolené aditivní látky. Obsažený stearan hořečnatý je rostlinného původu.
V době vypracování předešlého posudku nám nebyly známy informace o obchodování výše uvedených složek na území EU před datem 15. 5. 1997, tj. dnem kdy vstoupilo v platnost Nařízení EP a R č. 258/1997 o nových potravinách a nových složkách potravin. Museli jsme tedy požádat ostatní členské státy EU o vyjádření, zda výrobky se zmíněnými složkami byly obchodovány na jejich území před 15. 5. 1997. Na počátku července 2006 vydala odborná skupina CAFAB, která se zabývá problematikou potravin nového typu v rámci EU, nový seznam zhodnocených složek potravin. Konstatujeme, že všechny tři dotazované komponenty nejsou považovány za složky potravin nového typu a byly hodnoceny jako složky používané v rámci EU do doplňků stravy. Na základě výše uvedeného tedy lze Vaše přípravky zařadit mezi doplňky stravy, k jejich složení, ani navrhovanému dávkování nemáme další připomínky.
Přípravky řadíme mezi doplňky stravy s obsahem potravních doplňků neuvedených ve vyhlášce. Podle § 11, odst. 2, písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů, mohou být potraviny obsahující druhy potravních doplňků, dosud neuvedených ve vyhlášce uváděny do oběhu jen se souhlasem a za podmínek stanovených rozhodnutím MZ.
Část textu české etikety, kde je uvedeno složení přípravku, jsme parafovali. Parafovaný text přiložte k žádosti o závazný posudek na MZ. Současně upozorňujeme, že aditivní látky uváděné v textech českých etiket musí být označeny českými názvy (silica – oxid křemičitý, mikrokrystalline cellulose – mikrokrystalická celulóza, magnezium stearate- stearan hořečnatý). Etikety v tomto smyslu doporučujeme opravit a rovněž dodat na MZ.
ZÁVĚR:
Závěrem tedy shrnujeme, že složení výrobků č. 1 – 3 a výsledky mikrobiologického a chemického vyšetření považujeme za akceptovatelné. Pokud budou přípravky uvedeny na český trh musí být značeny v souladu se závaznými předpisy (tj. zejména zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů, vyhl. MZ č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky, a vyhl. MZe č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků), a dále označeny údajem o doporučeném dávkování a upozorněními, jak je uvedeno na předložené námi parafované etiketě, tj:
Pro přípravy č. 1-3:
- Doporučené dávkování: 2 – 6 tablet denně
- Upozornění: Není určeno pro děti do 3 let
Toto vyjádření nenahrazuje rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle ustanovení § 11, odst. 2, písm. b) a odst. 4 zákona č. 110/98 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů.
Doc. PhDr. Vladimír Kebza, CSc.
vedoucí Centra zdraví a životních podmínek
zdroj [8]
Jedná se o neznalost nebo záměrné konání pražského inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce?
Jak se dostal Coriolus na seznam „nových potravin“?
Níže přetiskujeme komunikaci Ministerstva zemědělství s občany ČR v této věci, kdy ministerstvo zemědělství odpovídá 12. února 2018 na dotaz nevládní organizace Habeas Corpus na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Z níže uváděné komunikace mimo jiné vyplývá, že tvorba katalogu CAFAB není součástí legislativního procesu a není známo z jakých důkazů a znalostí jednotlivý účastníci jednání vycházejí. Dalo by se tedy říci, že je celý proces „neprůhledný“.
DOTAZ: „Jaké konkrétní důvody vedly pracovní skupinu CAFAB k rozhodnutí o změně statusu houby Coriolus versicolor v katalogu Novel Food (katalog CAFAB) z původně schválené potraviny na potravinu nového typu. Jak, kdy, kým a kde byla tato změna statusu objasněna a řádně odůvodněna.“
ODPOVĚĎ: Změna statusu houby Coriolus versicolor proběhla v období, kdy se jednání a komunikace v rámci CAFAB účastnil zástupce SZÚ.
Odbor bezpečnosti potravin proto oslovil SZÚ, který sdělil, že s odstupem času je značně složité zpětně dohledávat e-mailovou komunikaci a dokumentaci pro jednotlivé řešené případy. Dále SZÚ sdělil, že dle jeho stanoviska v České republice nejsou k dispozici žádné informace o legálním použití houby Coriolus versicolor jako potraviny nebo složky v potravních doplňcích před 15. květnem 1997.
Současné byli osloveni i současní členové Pracovní skupiny CAFAB s otázkou, proč se rozvinula diskuse, na jejímž základě byl změněn status této houby.
Z této diskuse vyplynulo, že ve Velké Británii je uvedená houba považována za léčivo, ve Francii ji považují za nejedlou houbu. Historie konzumace ve významné míře, která by prokázala bezpečnost houby Coriolus versicolor pro spotřebitele, byla v roce 2005 zpochybněna zástupcem Maďarska. V roce 2011 byla diskuse nad historií konzumace ve významné míře z podnětu Polska otevřena znovu. Historie konzumace nebyla opět žádným členským státem potvrzena. Na základě informací sdělených jednotlivými členskými státy došlo k dohodě, že bezpečnost výrobku musí být prokázána autorizačním procesem dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 o nových potravinách.
Tato skutečnost byla reflektována i v Katalogu potravin nového typu.
Z emailové komunikace mezi členy CAFAB týkající se statusu Coriolus versicolor, kterou ze svého archivu poskytli rakouští kolegové, plyne následující:
– 16. 11. 2005 informoval zástupce Maďarska ostatní členy CAFAB o skutečnosti, že má pochybnosti o některých položkách v Katalogu PNT, jednou z těchto položek byla i houba Coriolus versicolor;
– dne 24. 11. 2005 Portugalsko poukázalo, že výrobky s touto houbou byly uvedeny na portugalský trh až po květnu 1997;
– ČR informovala dne 5. 12. 2005 prostřednictvím zástupce v CAFAB ostatní členy, že tuto houbu považuje za potravinu nového typu;
– 18. 4. 2006 Portugalsko sdělilo, že Coriolus versicolor ve formě doplňků stravy je na trhu od roku 2001;
– 16. 5. 2006 Francie informovala, že Coriolus versicolor považuje za nejedlou;
– dne 27. 4. 2011 vzneslo Polsko na ostatní členy CAFAB dotaz, zda považují doplňky stravy obsahující Coriolus versicolor za potravinu nového typu;
– dne 7. 6. 2011 požádala portugalská Associação Portugesa de Suplementos Alimentares rakouské Ministerstvo zdraví o informace o historii konzumace v potravinách nebo doplňcích stravy před 15. 5. 1997. Historie konzumace, která nebyla v Portugalsku doložena, byla zjišťována na žádost národní autority Portugalska;
– následně dne 8. 6. 2011 Portugalsko informovalo členy CAFAB, že má pochybnosti o dokumentaci, která byla předložena k prokázání historie konzumace ve významné míře před 15. 5. 1997, proto požádalo ostatní členské státy o jejich názor;
– Velká Británie reagovala dne 5. 7. 2011 sdělením, že výrobky s uvedenou houbou považuje za léčivo;
– dne 6. 7. 2011 informovala Itálie, že Coriolus versicolor ve formě doplňku stravy považuje za potravinu nového typu.
DOTAZ: „Zda bylo nějak ověřeno, zda některý z členských států EU ve věci houby Coriolus versicolor v návaznosti na předchozí otázku nepožádal o změnu statusu. Pokud ano, jak, kdy, kým a kde a jakým způsobem byla tato změna statusu objasněna a řádně odůvodněna“.
ODPOVĚĎ: O vyjádření ke statusu a jeho změně v Katalogu potravin nového typu byli požádáni současní zástupci v Pracovní skupině CAFAB. Sdělené informace jsou uvedeny v předchozím dotazu.
Od 1. 4. 2015, tedy od doby, kdy se zasedání CAFAB začal účastnit zástupce Ministerstva zemědělství, odboru bezpečnosti potravin, žádný členský stát neotevřel otázku historie konzumace ve významné míře houby Coriolus versicolor a nepožádal ani o změnu statusu v Katalogu.
DOTAZ: „Jaký je aktuální náhled jednotlivých členských států EU na používání houby Coriolus versicolor“.
ODPOVĚĎ: Náhledy jednotlivých členských států na používání houby Coriolus versicolor zůstaly od posledního projednávání (viz odpověď na první otázku) nezměněny. Při opětovném ověřování statusu této houby navíc zástupce Irska uvedl, že za důležité považují to, co je uvedeno v aktuální verzi Katalogu potravin nového typu.
Co jsou potraviny „nového typu“ a „nové potraviny“
O potravinách nového typu podává zprávy Informační centrum bezpečnosti potravin při Ministerstvu zemědělství ČR. Níže udělejme krátkou exkurzi do vývoje této oblasti.
Od 15. května 1997 začíná Evropská komise vytvářet seznam takzvaných „potravin nového typu“, což mají být zejména geneticky modifikované organismy (GMO), aby mohla regulovat jejich výskyt, výrobu a prodej na území EU. Nařízení k této činnosti dal Evropský parlament 27. ledna 1997.[3] Dále k této věcivydala doporučení Evropská komise 29. července 1997. [4]
Jedná se zejména o potraviny a složky potravin, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo se z nich skládají, jsou vyrobené z geneticky modifikovaných organismů nebo potraviny s novou nebo záměrně modifikovanou molekulární strukturou a další.
Tyto potraviny jsou vnímány jako potenciálně nebezpečné nebo minimálně jako potraviny, u nichž jsou účinky na lidské tělo a zdraví neznámé a je třeba je prověřit.
Od 1. 1. 2018 Evropská komise začíná další „éru“ činnosti v této oblasti a místo „potravin nového typu“ nyní rozšiřuje svou působnost i na takzvané „nové potraviny“. [5] Stalo se tak v důsledku nového nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. [6]
To jsou nově tedy další skupiny potravin, které se už nevztahují na GMO, ale na potraviny tradičně konzumované v zemích mimo EU. Ale zároveň do této skupiny mohou spadnout i potraviny v EU dlouhodobě prodávané a používané, u nichž nebyla doložena historie spotřeby v zemích EU před 15. květnem 1997.
Připravujeme – soudní spor v případu Coriolus…
Poznámky:
[1] Coriolus versicolor neboli Outkovka pestrá je chorošovitá houba z čeledi Polyporaceae, běžně se vyskytující v ČR: Na stránkách Wikipedie / superionherbs.cz / mycomedica.cz / cinskyherbar.cz / vitalita.cz. Anglicky se jí říká – Turkey Tail Mushroom – krocaní ocas (někdy také cloud mushroom – obláčková houba). Čínsky je nazývána yun zhi. Japonsky kawaratake. zdroj Pro označení Outkovka pestrá se používá několik rozdílných názvů, Trametes versicolor, Coriolus versicolor nebo Polystictus versicolor. zdroj
[2] 11. prosince 2013 uskutečnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Praze opatření čj: SZPI/AA 138-406/2013. zdroj (Zde v dokumentu se proti krokům SZPI ohrazuje spol. Pragon, která prodává doplňky stravy obsahující Coriolus na základě odborného posudku SZÚ z roku 2006 - viz [8] a rozhodnutí MZd z roku 2006 [7])
[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin. zdroj
[4] Doporučení Komise 97/618/EHS y 29. července 1997, která se týkají vědeckých informací a požadavků na zprávu o hodnocení bezpečnosti potravin. zdroj
[5] Potraviny nového typu: Na stránkách bezpecnostpotravin.cz / Informační centrum bezpečnosti potravin zdroj / Výběr z vyhledavače na stránkách EFSA zdroj / Na stránkách FSSC zdroj
[6] Od 1. 1. 2018 platí nové nařízení EP a R (EU) č. 2015/2283 o nových potravinách. zdroj
[7] Ministerstvo zdravotnictví ČR svým rozhodnutím čj: OVZ-35.0 - 10.8.06-34609 ze dne 17. 8. 2006 vydalo souhlas s uvedením do oběhu doplňků stravy s názvy 1. Cordyceps, 2. Coriolus, 3. Reishi-lingzhi. zdroj
[8] Státní zdravotní ústav vydal dne 25. 7. 2006 odborný posudek čj: 1872/06 k posouzení nezávadnosti doplňků stravy Cordyceps, Coriolus a Reishi-lingzhi. zdroj
[9] Outkovka pestrá (Trametes versicolor, někdy také Coriolus versicolor) je dřevokazná houba rostoucí prakticky po celém světě. Je velmi adaptivní a proto se vyskytuje v tropickém, subtropickém i mírném pásmu. Vyskytuje se hlavně na odumírajícím dřevě, nejvíce v listnatých lesích. Podporuje rozklad starého dřeva, způsobuje bílou hnilobu dřeva. Roste od jara až do podzimu, ale plodnice lze sklízet celý rok. zdroj (MUDr. Alena Hamplová)
