Soud vyslechl, jak se pěstuje léčivá houba outkovka pestrá a jak se z ní vyrábějí doplňky stravy

Zástupci veřejnosti a škol tradiční čínské medicíny u soudního sporu mezi společností Pragon a Ministerstvem zemědělství, Praha 30. října 2024. (Milan Kajínek / Epoch Times)

 

Pokračování soudního sporu mezi společností Pragon a Ministerstvem zemědělství o náhradu ušlého zisku v důsledku nezákonného zákazu prodeje doplňků stravy z léčivé houby Coriolus versicolor.

V minulém týdnu u Městského soudu v Praze pokračoval soudní spor soukromé společnosti Pragon s Ministerstvem zemědělství kvůli zákazu prodeje doplňků stravy z léčivé houby outkovky pestré v letech 2013 až 2019. Hlavním tématem bylo vystoupení svědka Williama Aherna, svědčit měla také bývalá ředitelka odboru Ministerstva zdravotnictví, která se nedostavila.

Zákaz byl soudem již v roce 2017 vyhodnocen jako „nezákonný“ (pdf) a v roce 2019 Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) zrušen. Pragon se nyní domáhá náhrady ušlého zisku, který mu vznikl v důsledku zákazu, což zároveň prezentuje jako obranu před možným opakováním podobných zásahů v budoucnosti. Škoda byla soudním znalcem vyčíslena zhruba na 40 milionů korun.

Nad rámec projednávané věci sdělil vedlejší účastník žaloby, komisař nevládní organizace Habeas Corpus, že podal trestní oznámení na činnost některých úředníků Ministerstva zemědělství Státnímu zastupitelství. Zástupce ministerstva uvedl, že prozatím nebyli kontaktováni orgány činnými v trestním řízení a nemají o oznámení povědomí.

Před soudem měla vypovídat bývalá ředitelka Odboru veřejného zdraví Anežka Sixtová, která zaslala dopis (podnět) SZPI, aby zakázala prodej doplňků stravy z léčivé houby Coriolus versicolor (outkovky pestré). Měla vysvětlit důvody pro sestavení a zaslání dopisu. Podle rozhodnutí soudu z roku 2017 bylo její jednání i následný postup SZPI nezákonné. Paní Sixtová se k soudu nedostavila, údajně kvůli zdravotním obtížím.

Nutno dodat, že zákaz prodeje těchto doplňků stravy vydala SZPI několik let poté, co Ministerstvo zdravotnictví jejich prodej povolilo na základě atestu Státního zdravotního ústavu (pdf). Zákaz trval po dobu šesti let (ještě dva roky po soudním rozhodnutí) navzdory tomu, že na existenci povolení a testu byla SZPI Pragonem upozorňována.

 

Svědectví Williama Aherna

K soudu byl jako svědek přizván výkonný ředitel společnosti Mycology Research Laboratory (MRL) pan William Ahern, aby objasnil postup výroby doplňků stravy z léčivé houby outkovky pestré, které jeho firma dodává na evropský trh a které v České republice prodává společnost Pragon.

Hovořil také o historii prodeje a byl dotazován na vlastnické podíly ve firmách, které houbu pěstují a vyrábějí z ní doplňky stravy, na množství výrobků, které si lidé na evropském trhu nakupují, a odpovídal na dotazy o jejich zdravotní prospěšnosti.

Poté, co byl soudkyní poučen, že má „vypovědět pravdu a nic nezamlčet“, pronesl souvislé vyjádření a odpovídal na otázky všech zúčastněných stran. Přítomni byly také zástupci Unie příznivců tradiční čínské medicíny.

 

Jak se pěstuje houba outkovka pestrá

Ahern vypověděl, že po vysokoškolských studiích se stal vedoucím bank v Japonsku, díky čemuž se začal zajímat o japonské zdravotnictví a výzkum léčivých hub. Po nějakém čase přišli společně s přítelem Malcolmeme Clarkem na myšlenku prodávat houbové produkty na západním trhu.

Protože podle svých slov „nemohl důvěřovat čínským produktům“ a z Japonska nemohli produkty nakupovat, začali outkovku pestrou pěstovat v Kalifornii. Clark studoval v Japonsku a zřídil svou společnost Gourmet Mushrooms Inc. v Kalifornii, aby pěstoval jedlé houby do restaurací. Po dohodě s panem Ahernem se dali do pěstování outkovky pestré po japonském způsobu, aby docílili maximální čistoty houby.

Houba outkovka pestrá (Coriolus versicolor)
Outkovka pestrá neboli Coriolus versicolor je dřevokazná chorošovitá houba z čeledi Polyporaceae, běžně se vyskytující v ČR a prakticky po celém světě. Anglicky se jí říká Turkey Tail Mushroom neboli krocaní ocas, někdy také Cloud Mushroom tedy obláčková houba. Čínsky je nazývána yun zhi, japonsky kawaratake. Je velmi adaptivní, a proto se vyskytuje v tropickém, subtropickém i mírném pásmu, především na odumírajícím dřevě, nejvíce v listnatých lesích. Roste od jara do podzimu, plodnice lze sklízet celý rok.

„Je to pěstováno japonskou technologií, bereme speciálních pět kilo substrátu a injektujeme kmen Coriolu do sáčku, dáme do poličky a čekáme, než vyrostou houby do určitého stádia, otevřeme, usušíme ho, rozdrtíme produkt a v každém stádiu ho testujeme a potom máme prášek, a prodáváte ho jako prášek, nebo ho prodáváme v tabletách,“ popsal postup pěstování Ahern.

Sušená houba se prodává podle Aherna jako biomasa. Při výrobě tablet používají pouze stearan hořečnatý, běžné lékové pojivo, které spojí prášek této vysoce hydroskopické houby, aby držel ve tvaru tablety. Vše podle něho probíhá pod kreditem ISO normy 22000.

„Nikdy na ten produkt nesaháme. Neměníme ho. Pěstuje ho v Kalifornii firma Gourmet Mushrooms,“ uvedl Ahern a dodává, že pro zpracování hub vytvořil ve Velké Británii společnost Miclogy Research Laboratory, která dohlíží na kvalitu produktů.

 

Bezpečnostní profil produktu

Podle Aherna existují nebezpečí pěstování hub, když se pěstují v zemi nebo na kmeni stromu, neboť mohou houby do sebe vtahovat látky přítomné v zemi nebo kmeni stromu.

„Japonci nepěstují v zemi (v hlíně) nebo v kmenech, proto nikdy nebudeme nakupovat houby v Číně, protože je pěstují v kmenech nebo v hlíně.“ Důvodem je, že půda může obsahovat těžké kovy nebo pesticidy.

Firma Gourmet Mushrooms dodávala houby už od roku 1997 v oblasti Kalifornie, ale také do Velké Británie. Podle Ahernovy výpovědi produkovala přibližně 240 kg za rok. V přepočtu na vyrobené tablety podle Aherna dodávala 1 680 000 tablet.

Od začátku „nemáme žádná hlášení o negativním účinku,“ sdělil soudu Ahern. „Produkt má velice bezpečný profil. Nezáleží na tom, jestli se jedná o extrakt, nebo o biomasu. Nikdy jsme nedostali negativní ohlasy.“

Na otázku, zda mají produkty ekologické atestace, odpověděl Ahern: „Samozřejmě. Na základě podmínek EU máme akreditaci ISO 22000. V otázce bezpečnosti to (Coriolus) není možné pěstovat bezpečněji, než to nyní pěstujeme.“

 

Směrnice EU o „potravinách nového typu“

Ahern dále soudu sdělil, že od roku 1989 vlastní 15% společnosti East Wes Herbs, která prodává produkty do evropských zemí (Německo, Francie atd.), a zřídil další společnosti v Portugalsku a Itálii, aby propagoval své bylinné a houbové produkty v Itálii a Portugalsku.

„Nikdy jsem neměl pocit, že by se nějaké z legislativních novel týkaly Coriolu versicolor (outkovky pestré),“ říká Ahern. Když se objevila novela týkající se takzvaných „potravin nového typu“, měla reagovat na příchod geneticky modifikovaných organismů (GMO).

„My jsme se zaměřovali na přírodní organismy a již jsme je prodávali na trhu. Byli jsme kontaktováni, ve věci prodeje Coriolu, pouze německým Ministerstvem zemědělství, které požadovalo místopřísežné prohlášení, zda byl Coriolus na trhu před rokem 1997,“ sdělil soudu Ahern. Tato žádost se týkala nového dodatku ve směrnici EU o „nových potravinách“, který požadoval potvrzení, že se s produktem obchodovalo v Evropě před rokem 1997.

Kdo a proč zakázal v ČR prodávat doplňky stravy z outkovky pestré?
11. prosince 2013 vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Inspektorát v Praze, opatření, kterým v podstatě rozhodla o zákazu prodeje doplňků potravin obsahujících Coriolus versicolor (outkovku pestrou). Hlavním argumentem zákazu prodeje outkovky pestré byla skutečnost, že ji takzvaná poradní skupina Evropské komise pojmenovaná CAFAB, zařadila na seznam „nových potravin“. Více…

„V prohlášení jsem zmínil čtyři společnosti, které se zabývaly prodejem Coriolu: East West Hearbs Health Care (Británie), Dragon Herb (Dánsko), East Wes Herb (Itálie), East West Herb (Portugalsko),“ uvedl Ahern.

Místopřísežné prohlášení podepsal 18. května 2011 a „nikdy na něj nepřišla žádná odpověď nebo prohlášení“ ze strany německé vlády, dodal Ahern.

Dále uvedl, že 18. dubna 1997 založil Mycology Research Laboratories v Británii, jejímž hlavním zaměřením byl laboratorní výzkum hub.

Ohledně důkazů, že se s houbovými doplňky stravy obchodovalo již před rokem 1997, dodal, že mnoho dokumentů již bylo skartováno, podle zákonů o skartaci, a proto se dnes musíme spoléhat již pouze na svědectví těch, kteří je prodávali. Předložil soudu místopřísežné prohlášení od Gourmet Mushrooms, že prodali do Velké Británie 240 kg biomasy ročně před rokem 1997.

„Máme fakturu od Essential Nutrition, která si objednala houby Gourmet Mushrooms nebo dobový popis doplňku stravy od španělských zákazníků,“ sdělil Ahern soudu a předal kopie dokumentů k založení do soudního spisu. Soudkyně zakládá do spisu čtyři listiny, obě strany i vedlejší účastníci nahlížejí do dokumentů.

Coriolus „není nová potravina, nespadá pod nařízení EU“

Středobodem celého sporu je skutečnost, že SZPI a Ministerstvo zemědělství vycházely z toho, že byl Coriolus zapsán do takzvaného katalogu CAFAB jako možná „nová potravina“. Katalog je však pouze orientační a nemá právní závaznost. A na základě toho vydalo SZPI zákaz prodeje Coriolu.

České ministerstvo vydalo atest i vyjádření, že se nejedná o potravinu nového typu a společnost Pragon doplňky stravy z Coriolu nikdy nepovažoval za novou potravinu.

„Komodita byla před 1997 hojně a ve velkém množství obchodována na trzích Evropy. Neměla by na ni dopadat legislativa o GMO a později nového typu,“ řekl soudu zástupce společnosti Pragon.

Právní zástupkyně společnosti Mycology Research Laboratory uvedl, že „prodej biomasy (z Coriolu) se průběžně zvyšoval a rostla struktura společnosti. Je zřejmé, že poptávka po produktu byla, lidem to zdravotně pomáhalo, jinak by si to nekupovali. Na tom je založen obchod“.

„Nebudete si kupovat kapsle, které vám škodí, cítíte se po nich špatně nebo hůře než doposud. Je zřejmé, že se jedná o ekologický, zdravotně nezávadný produkt stravy a je zde několik staletí,“ uvedla právní zástupkyně MRL.

Chcete po nás dokumenty, které stát nařídil skartovat

Poslední argumentace se točily okolo nařízení o skartování dokumentů a zároveň o jejich požadování.

Ministerstvo zemědělství po Pragonu požaduje originály dokumentů dvacet až třicet let staré, zatímco v praxi podle žalující strany vidíme, že Ministerstvo zdravotnictví skartovalo již věci staré deset let. „Nyní žádají po svědkovi předložení dokladů starých 20–30 let staré! V době podnikání, kdy to začínalo, nikdo nevyžadoval doklady nebo jejich archivaci, nebyl důvod si ponechávat doklady pro nějaké budoucí řízení, uvedla právní zástupkyně MRL a dodala, že soudu dostatečně prokázali, že i v Rámci EU probíhal prodej významného množství toho produktu před rokem 1997.

„Pokud stát má právo požadovat, měl dokumenty požadovat v roce 1997, ale od té doby jsou zákonem stanovené skartační lhůty, kdybychom neskartovali, byli bychom mimo zákon a vy po nás chcete dokumenty, které nám zákon nařizuje skartovat?“ řekl před soudem zástupce společnost Pragon.

„Produkt byl na trhu, nikdy nebyl důvod, aby na tyto produkty dopadalo tvrzení o nových potravinách, my jsme v roce 2006 neuváděli nový produkt na trh, už se s ním dávno obchodovalo,“ řekl zástupce Pragonu a dodal, že Ministerstvo zemědělství se snaží tvrdit, že „neexistence listinných důkazů je důkazem neexistence prodeje“.

Podle zástupce vedlejšího účastníka sporu, nevládní organizace Habeas Corpus (HC), soudu sdělil, že pan Ahern „prokázal a vysvětlil, že Pragon nikdy nemohl mít pochybnosti o tom, že Coriolus není potravinou nového typu“ a citoval z nařízení EU, že prodejce požádá úřady pouze v případě, „když si není jistý, zda produkt spadá do nařízení o nových potravin a úřady poskytnou součinnost“.

„Pragon nikdy pochybnosti neměl a mít nemohl, takže nařízení o nových potravinách na Coriolus nedopadá a nemůže dopadat,“ dodal komisař HC.

Zdroj: