Občan vs. epidemická opatření Ministerstva zdravotnictví - úspěch u Nejvyššího správního soudu

Redakce VoxPopuli gratuluje k úspěchu u Nejvyššího správního soudu. 

Dne 11. 6. 2021 Nejvyšší správní soud rozhodl v důležité věci. Občan Pavel Pšeja se vzepřel opatření nařízenému Ministerstvem zdravotnictví. Nejvyššího správní soud rozhodl, že „opatření obecné povahy vydané Ministerstvem zdravotnictví, bylo v rozporu se zákonem“. Ministerstvo je dle rozsudku povinné nahradit žalovateli náklady na soudní řízení.

Napadené opatření, které zakazovalo všem osobám pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest, bylo podle obžaloby „nedostatečné odůvodněné“. Soud vytkl dřívějším podobným opatřením rovněž „chybějící srozumitelné a přezkoumatelné odůvodnění“.

Podle žalobců opatření trpí nedostatky „do značné míry pouze mechanicky přebírá odůvodnění z předchozích, nedostatečně odůvodněných opatření, a to bez ohledu na to, že stanovené povinnosti byly zpřísněny“.

Rozhodnutí soudu naleznete on-line zde.

Podrobnosti napadeného opatření

Opatření s účinností ode dne 3. 5. 2021 zakazovalo všem osobám pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest, kterými jsou respirátor nebo obdobný prostředek splňující blíže vymezené požadavky. Činilo tak ve vztahu ke všem vnitřním prostorám staveb (mimo bydliště nebo místo ubytování), všem ostatním veřejně přístupným místům v zastavěném území obce a všem ostatním veřejně přístupným místům mimo zastavěné území obce, kde jsou na stejném místě a ve stejný čas přítomny alespoň dvě osoby vzdálené od sebe méně než dva metry, nejedná-li se výlučně o členy domácnosti.

Podle soudu se Ministerstvo zdravotnictví k možným negativním dopadům plošného používání stanovených prostředků ochrany „žádným způsobem“ nevyjádřilo.

Mimořádné opatření dále zakazovalo všem osobám pohyb a pobyt bez respirátoru na vyjmenovaných místech s tím, že děti od 2 do 15 let mohou na těchto místech nosit roušky. Současně upravovalo odchylky a výjimky ze zákazu. Zaměstnavatelům ukládalo povinnost vybavit zaměstnance ochrannými prostředky.

Nedostatečné odůvodnění nařízení

Podle Pavla Pšeji, kterého u soudu zastupoval advokát Mgr. David Zahumenský, je toto opatření nedostatečně odůvodněné, v čemž mu také dává soud za pravdu.

Nejvyšší správní soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to analogicky podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť, jak vysvětlil výše, shledal významné nedostatky odůvodnění napadeného mimořádného opatření.

„Na nutnost náležitě odůvodnit mimořádné opatření přitom správní soudy odpůrce opakovaně upozorňovaly, a to i přímo ve vztahu k plošnému nařízení povinnosti nosit ochranné prostředky dýchacích cest,“ uvádí soudní senát složený z předsedy Zdeňka Kühna, soudců Sylvy Šiškeové a Ondřeje Mrákoty.

Ukazuje se nízká úroveň kvality práce úředníků státní správy v ČR, zde reprezentované Ministerstvem zdravotnictví ČR, která ačkoliv má ve svých řadách vysoce kvalifikované a dobře z našich daní placené právníky a úředníky, kteří mají povinnost dodržovat zákonnost, místo toho ukládají povinnosti občanům na základě rozhodnutí, která jsou nezákonná.

Nejvyšší správní soud v rozsudku konstatuje, že „napadené opatření neobsahuje jakoukoli ucelenou analýzu epidemické situace, o niž by se ukládaná povinnost opírala, ani na ni neodkazuje“.

Ministerstvo zdravotnictví se k aktuálním událostem podle soudu „vyjadřuje v jediném odstavci na straně 8 opatření, kde se obecně zabývá pouze mutacemi koronaviru, nikoliv celkovou epidemickou situací“.

Soud dále uvádí, že nezpochybňuje, že v České republice se v době vydání napadeného opatření šířily i nakažlivější mutace wuchanského koronaviru. „Uvedená konstatování týkající se mutací však nelze v žádném případě považovat za analýzu ve smyslu § 3 odst. 2 pandemického zákona,“ dodává soudní senát.

K možným negativním dopadům plošného používání stanovených prostředků ochrany, zejména pak k dopadům jejich dlouhodobého či případného nepřetržitého používání, se však Ministerstvo podle soudu v odůvodnění „žádným způsobem“ nevyjádřilo.

„Napadené opatření tak nedostojí zákonnému požadavku na stanovení konkrétní míry rizika spojeného s nařizovanou činností. Této otázce se totiž ve vztahu k zaváděným povinnostem prakticky nevěnuje,“ uvádí soud.

Soud také dodává, že při vydání mimořádného opatření však Ministerstvo „nepřekročilo rozsah svých pravomocí“.

Oceňujeme práci celého týmu

Je tedy nutno ocenit práci advokáta a jeho týmu, zastupujícího žalobce, že projevil odvahu a příslušnou erudici a dotyčné nezákonné rozhodnutí zažaloval a uspěl. Též nutno ocenit erudici a odvahu příslušného senátu Nejvyššího správního soudu, který též se nebál zákonným způsobem plnit své povinnosti, které vyjádřil ve svém již zmiňovaném rozsudku.

Budeme velice rádi, pokud se v České republice bude projevovat více statečných advokátů a více nebojácných soudců.

Děkujeme všem za takto důležitý příslib naděje do budoucna.