Ptáme se úřadů: Na základě čeho je Robert Tempel stále ve vězení, když byly odsuzující rozsudky zrušeny Ústavním soudem?

Výpověď Roberta Tempela u soudu dne 29. listopadu 2013. (Screenshot/YouTube)

Na základě jakého pravomocného rozhodnutí soudu, či jiného orgánu je ve věznici Bělušice stále ve výkonu trestu odnětí svobody Robert Tempel, když jeho odsuzující rozsudky byly dne 29. července 2021 zrušeny Ústavním soudem na podnět rozsudků Evropského soudu pro lidská práva? Ptáme se Vrchního soudu v Praze, Ministerstva spravedlnosti, Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a Úřadu vlády ČR.

Kopii žádosti o vysvětlení zaslané na Vrchní soud v Praze naleznete zde. (pdf)

Robert Tempel, který byl v roce 1996 shledán vinným z loupeže a nezákonného držení zbraně a odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody, byl po třech letech propuštěn na podmínku. V březnu 2002 byl obviněn ze spáchání dvojité vraždy. Pravomocně odsouzen na doživotí byl v roce 2013.

Tempel byl čtyřikrát osvobozen a Nejvyšší soud ČR rozhodnutí čtyřikrát zrušil. Pravomocně odsouzen na doživotí byl až po přesunutí případu ke Krajskému soudu v Praze v roce 2009. Nakonec ho odsoudil soudce JUDr. Jiří Lněnička.

Stížnost ke štrasburskému soudu podal v roce 2012. K Ústavnímu soudu se mohl odvolat po rozhodnutí Evropského soudu až v listopadu 2020.

Nálezem ústavního soudu (pdf) byly 29. července 2021 zrušeny všechny odsuzující rozsudky Roberta Tempela, na základě kterých byl poslán na doživotí za údajnou dvojnásobnou vraždu. 

Soudní řízení trvalo celkem deset let a jeden měsíc. „Když soud prvního stupně odmítl uznat jeho vinu (z dvojnásobné vraždy), odvolací soud protiprávně a v rozporu se zásadou soudu zřízenou zákonem postoupil věc jinému soudu prvního stupně, který svévolně posoudil důkazy jako odvolací soud, čímž porušil zásadu bezprostřednosti,“ cituje Evropský soud pro lidská práva z obsahu podané stížnosti.

Zjednodušeně řečeno kritické hlasy prohlašují, že se určití zástupci justice snažili Tempela tak dlouho odsoudit, až našli soudce JUDr. Jiřího Lněničku, který byl ochoten Tempela odsoudit.

To že soudce JUDr. Lněnička pochybil, dokazuje nejenom rozhodnutí Evropského soudu, ale také nedávné rozhodnutí českého Ústavního soudu, který Tempela 29. července 2021 zprostil všech odsuzujících rozsudků. (zvukový záznam MP3)

Ústavní soud vyhověl ústavním stížnostem a vyslovil „porušení základních práv stěžovatele na soudní ochranu a na zákonného soudce a přikročil ke zrušení všech napadených rozhodnutí trestních soudů,“ uvádí v nálezu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Naše dotazy

1) Na základě jakého pravomocného rozhodnutí soudu či jiného orgánu je ve věznici Bělušice stále ve výkonu trestu odnětí svobody p. Robert Tempel, když jeho odsuzující rozsudky byly dne 29. 7. 2021 z podnětu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva (zkr. ESLP) zrušeny Ústavním soudem ČR?

2) Jaká konkrétní opatření hodlá Váš úřad podniknout, aby ve výkonu trestu odnětí svobody nebyl držen člověk – p. Robert Tempel, bez pravomocného odsuzujícího rozsudku k výkonu trestu odnětí svobody?

3) Kdy hodláte p. Roberta Tempela z věznice propustit?

4) Zda je Vám známo, z jakých konkrétních podkladů a skutečností vycházel ministr spravedlnosti JUDr. Jaroslav Bureš ve vládě premiéra Miloše Zemana (ČSSD) jakožto předkladatel novely trestního řádu koncem roku 2000 a při zpracování důvodové zprávy k bodům 7 až 9 (§ 3-6), sněmovní tisk 785/0, která zužuje oprávnění občanských organizací v trestním řízení, když uvedl, cituji: „ ... Na rozdíl od dosud platné právní úpravy se účast zájmových sdružení navrhuje omezit na nabídku záruky jako náhrady za vazbu na převzetí záruky za nápravu odsouzeného v rámci výkonu rozhodnutí. S přihlédnutím k dosavadním zkušenostem se vypouští oprávnění zájmového sdružení občanů vyslat k hlavnímu líčení před soudem svého zástupce, který pak podle jeho pokynů v řízení vystupuje. Tato praxe nepřispívala k dosažení účelu trestního řízení a vyslání zástupce k hlavnímu líčení je často motivováno zcela jinými důvody, než snahou přispět k řádnému zjištění rozhodných skutečností jako podkladu pro posouzení viny a trestu. Současně se upřesňují pojmy „sdružení zaměstnanců a zaměstnavatelů“ na přesnější „odborové organizace a organizace zaměstnavatelů“ tak, aby odpovídaly zákonu č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů ...“ konec citátu.

Důkaz viz: Příloha 1: Část Internetového zobrazení sněmovního tisku č. 785/0 a stanovisko Min. spravedlnosti a JUDr. Jaroslava Bureše

Zákon byl následně vyhlášen 31. 7. 2001 ve sbírce zákonů v části 102 pod číslem 265/2001 Sb.

Sdělte, zda jste podávali k dotyčnému návrhu zákona nějaké stanovisko či připomínky a pokud ano, žádáme o jejich zaslání.

5) Zda hodláte podat návrh či iniciovat podnět na změnu legislativy ve smyslu většího dozoru veřejnosti nad výkonem právnických profesí zejména v trestních řízeních?

6) Zda hodláte iniciovat či navrhnout legislativní změnu, která by zakotvovala do příslušného předpisu (trestního řádu, zákonu o výkonu trestu odnětí svobody či jiného předpisu) ustanovení o povinnosti a kompetenci orgánu, který by byl povinen okamžitě vydat příkaz k propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody za situace, kdy pozbylo právní moci a platnosti rozhodnutí – odsuzující rozsudek, na jehož podkladu či základě je odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody držen.

Pokud bude odpověď na tuto otázku záporná, sdělte důvod záporné odpovědi.

Související články:

EVROPSKÝ SOUD UPOZORNIL NA „DYSFUNKCI SOUDNICTVÍ“ V ČR

EVROPSKÝ SOUD POTVRDIL SYSTÉMOVOU DISFUNKCI TRESTNÍHO SOUDNICTVÍ V PŘÍPADU TEMPEL

ZPRÁVA EVROPSKÉ KOMISE O STAVU PRÁVNÍHO STÁTU V ČESKU JE PŘÍLIŠ SHOVÍVAVÁ. REALITA JE JINDE

MODUS OPERANDI: VRCHNÍ SOUD V PRAZE A TI DRUZÍ