Ústavní soud: Údaj o očkování proti covidu-19 je vysoce důvěrný a specificky chráněný údaj o zdravotním stavu

Komentář

Ústavní soud odpověděl (pdf) na žádost Mgr. Venduly Zahumenské, Ph.D. o poskytnutí informací o proočkovanosti ústavních soudců, že nemá zákonné zmocnění zjišťovat proočkovanost svých soudců. Poprvé se tak Ústavní soud vyjádřil k tomu, že údaj o očkování proti covidu-19 je vysoce důvěrný a specificky chráněný, stejně jako ostatní údaje o zdravotním stavu občana.

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka

„Ústavní soud své rozhodnutí odůvodnil takto: “Informace o očkování fyzické osoby proti nemoci covid-19 je považována za údaj o zdravotním stavu, neboť vypovídá o tom, že osobě byla poskytnuta určitá zdravotní služba poskytovatelem zdravotních služeb (že jí byla aplikována vakcína). Tato informace je svou povahou vysoce důvěrná a je specificky chráněna. Očkování proti onemocnění způsobenému virem covid-19 je dobrovolné. Stejně jako u jiných zdravotních úkonů je pak na každé fyzické osobě, zda zdravotní úkon podstoupí a komu o této skutečnosti sdělí informace“.

Ústavní soud v odst. 1 nehovoří obecně, ale zcela konkrétně o očkování proti covid-19, a informaci o tomto očkování označuje za

• údaj o zdravotním stavu (tedy zařazuje ho zcela jednoznačně mezi všechny další údaje o zdravotním stavu člověka)
• údaj, který je jako údaj o zdravotním stavu vysoce důvěrný a specificky chráněný (jako všechny ostatní údaje o zdravotním stavu)

Poprvé se tak jednoznačně vyjádřil k tomu, že údaj o očkování proti covid-19 není žádnou výjimkou, když „je stejně jako u jiných zdravotních úkonů na každé fyzické osobě, komu o této skutečnosti sdělí informace.“

Tedy nejpodstatnější jsou právě tyto výroky Ústavního soudu, které zařazují informaci o očkování proti covid-19 mezi všechny další zdravotní úkony, a nepřisuzuje mu žádnou výjimečnost, jak bohužel vláda ve svých opatřeních.

Ústavní soud nezjišťuje a ani nemá právo zjišťovat tyto informace o zdravotním stavu soudců či asistentů soudce, ledaže by bezprostředně souvisely s výkonem práce či plněním povinností, které jsou ukládány zákony. Dobrovolné očkování však nemá vliv na způsobilost k výkonu práce a ani právní předpisy s vakcinací/non-vakcinací soudce či asistenta soudce nespojují žádnou povinnost ve vztahu k působnosti Ústavnímu soudu. Povinný subjekt tak není povinen ani oprávněn pro potřeby poskytování informací zjišťovat a shromažďovat výše uvedené osobní údaje.

Druhý odstavec pak mluví o něčem zcela jiném, než hovoří Demagog (viz níže). V tomto odstavci se Ústavní soud vypořádává s pozicí povinného subjektu poskytujícího informace, a správně uvádí, že tyto informace nemá právo zjišťovat, neboť nesouvisí s prací. Ve stejné pozici jsou dnes všichni zaměstnavatelé na území České republiky, protože to, zda někdo podstoupil nebo nepodstoupil očkování proti kterékoli nemoci (viz první odstavec a stejná pozice očkování proti covid-19 jako jiného zdravotního úkonu), nemůže a nesmí mít vliv na výkon práce kohokoliv, a jeho zaměstnavatel nemá právo tuto informaci jako vysoce důvěrnou žádat.

A to nehovořím o dotazech servírek, uvaděčů v kině. Vliv na práci může mít pouze aktuální nemoc, která je nakažlivá – ať je to covid, chřipka nebo třeba žloutenka. Očkování proti nemocem nikdy.

Ústavní soud tedy velmi dobře věděl, co napsal, a co chtěl svým nálezem vyjádřit. Ale protože se to nehodí současnému trendu, který neústavně zavádí, že pokud jde o jedno vybrané očkování, je toto věcí veřejnou, a jste povinen ho hlásit kdekomu bez ohledu na svá ústavní práva, je zde (ze strany Demagoga) snaha zneužít druhý odstavec k popření prvního.

Opak je však pravdou. Podstatný je první odstavec, který zařazuje očkování proti covid mezi všechny další informace o zdravotních úkonech, a nedává mu žádnou výjimku. Tím Ústavní soud řekl absolutně jasně, že opatření, která nařizují tuto informaci sdělovat třetím osobám, nemohou obstát.

Snaha to zrelativizovat odstavcem číslo dva je, jak to říct kulantně – vysoce laická.

Komentář Demagoga

Nezisková organizace Demagog laicky komentuje nález Ústavního soudu. Ústavní nález jsem četla, a proto vím, že výklad Demagoga je sám velmi demagogický, a nachází tam to, co tam není – protože to najít chce, a výroky Ústavního soudu tím „změkčit“ a dát jim zcela jiný význam.

KOMENTÁŘ DEMAGOGA:

„Ústavní soud své rozhodnutí odůvodnil takto: “Informace o očkování fyzické osoby proti nemoci covid-19 je považována za údaj o zdravotním stavu, neboť vypovídá o tom, že osobě byla poskytnuta určitá zdravotní služba poskytovatelem zdravotních služeb (že jí byla aplikována vakcína). Tato informace je svou povahou vysoce důvěrná a je specificky chráněna. Očkování proti onemocnění způsobenému virem covid-19 je dobrovolné. Stejně jako u jiných zdravotních úkonů je pak na každé fyzické osobě, zda zdravotní úkon podstoupí a komu o této skutečnosti sdělí informace.

Ústavní soud nezjišťuje a ani nemá právo zjišťovat tyto informace o zdravotním stavu soudců či asistentů soudce, ledaže by bezprostředně souvisely s výkonem práce či plněním povinností, které jsou ukládány zákony. Dobrovolné očkování však nemá vliv na způsobilost k výkonu práce a ani právní předpisy s vakcinací/non-vakcinací soudce či asistenta soudce nespojují žádnou povinnost ve vztahu k působnosti Ústavnímu soudu. Povinný subjekt tak není povinen ani oprávněn pro potřeby poskytování informací zjišťovat a shromažďovat výše uvedené osobní údaje.”

V prvním citovaném odstavci soud obecně uvádí, že informace o očkování je vysoce důvěrná a specificky chráněná.

Důležitý je ale především druhý odstavec, ve kterém Ústavní soud zdůvodňuje, proč neeviduje proočkovanost soudců a jejich asistentů. Uvádí, že očkování nemá vliv na způsobilost k výkonu práce a ani právní předpisy neupravují, zda by soudci Ústavního soudu měli či neměli být naočkovaní.

Ústavní soud tedy nemá žádný důvod zjišťovat, zda jsou jeho soudci a asistenti naočkovaní, a vzhledem k tomu, že se jedná o důvěrnou informaci, to ani zjišťovat nesmí. Ústavní soud tedy uvádí, že nemá zákonné zmocnění zjišťovat proočkovanost svých soudců a jejich asistentů. Nepopírá však, že informaci o tom, zda někdo je naočkovaný, mohou zjišťovat například provozovatelé stravovacích služeb a další, které zákon zmocňuje takovou informaci žádat. 

Informace o očkování je důvěrná a je na každém z nás, komu se rozhodneme ji sdělit. Ústavní soud však rozhodně nevyzývá k tomu, abychom ji tajili i před osobami, které mají ze zákona povinnost se na ni ptát.

Vzhledem k tomu, že námi ověřovaný článek rozhodnutí Ústavního soudu interpretuje nesprávně, označili jsme jej v rámci naší spolupráce se společností Facebook jako částečně nepravdivý.“

Zdroj: SOSp