Vědí vůbec advokáti a další právnické profese, kde je jejich místo ve společnosti?

Jak všichni zaznamenáváme, epidemie koronaviru obchází svět, Českou republiku nevyjímaje. Každý stát se s touto virovou nákazou vypořádává tak, jaká je úroveň jeho občanů a společnosti a dále jaká je úroveň jeho infrastruktury a zdravotnictví. V této souvislosti nelze nevidět podivný vývoj v České republice, která se svými skutky očima nezávislého pozorovatele začíná řadit mezi občansky a právně zaostalejší až závislé země.

Možná to vidíme příliš černě či zkresleně, ale tážeme se odpovědných činitelů ČR (tj. Vlády ČR, Poslanecké sněmovny, Senátu, ministerstev a dalších úřadů), ale i obyčejných občanů na níže uvedené otázky, a to:

1. kdo či co zavinilo současnou epidemii koronaviru, která začala zřejmě v čínském městě WU-CHAN na sklonku roku 2019, způsobila celosvětové obecné ohrožení, zda příčinu a zavinění někdo vyšetřuje, pokud ano, kdo, pokud nikoli, z jakého důvodu a podáváme tímto veřejný podnět příslušným orgánům k zahájení šetření. Právnické profese jistě vědí, co mají dělat z úřední povinnosti.​

​

2. Kdo v České republice zavinil pozdní informování občanů ČR o epidemii koronaviru v Čínské lidové republice (zkr. ČLR) a z jakého důvodu nebyla již v lednu 2020 přijata v ČR opatření vůči občanům přicházejícím do ČR z ČLR, včetně letů z ČLR do ČR, na úrovni národní, ale i na úrovni EU.

​

Proslýchá se, že za tímto zpožděním stály obchodní zájmy osob z ČR v Číně, včetně pana Petra Kellnera, byl tedy upřednostněn zisk jednotlivců nad bezpečností občanů ČR, ale i EU. Jak se to mohlo stát?

3. Vláda ČR reagovala usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194 o vyhlášení nouzového stavu a sérií dalších usnesení a opatření, která tvrdě dopadla na občany, včetně tzv. „rouškového nadšení“.  Každá doba nese své symboly, za bývalého režimu (tj. za socialismu) jsme povinně vyráběli mávátka a rudé hvězdy do průvodů, za nacistické okupace jiné symboly včetně hákových křížů a nyní tedy roušky. Jejich účinnost je sice sporná (omezená), ale budiž.

​

Když nemáme v sobě výchovu z rodiny o tom, že na bližního se neprská a nekýchá, musí nám někdo nařídit povinnost nosit roušky. Východní národy jsou přeci zvyklé na příkazy, zákazy a nařízení, tak aspoň již víme, kam patříme, neboť jsme zřejmě občansky a právně tak zaostalí, že je nutno nám samozřejmé věci přikazovat, nařizovat či zakazovat. Co vy na to?

Horší situace je v tom, že vláda ČR ve své horlivosti či neznalosti (anebo úmyslně) vyrobila řadu opatření obecné povahy, počínaje usnesením vlády ČR ze dne 12. 3. 2020 č. 194 o vyhlášení nouzového stavu, a řadu navazujících dalších, kde zřejmě v řízení, které předcházelo jejich vydání a následně jejich vydáním jako takovým porušili normy vyšší právní síly a stručně řečeno, porušili kde co.

Blíže viz kupříkladu: Návrh na zrušení opatření obecné povahy

Občanská práva a svobody nejsou totiž trhací kalendář a omezovat či zužovat je možno v pouze zvlášť odůvodněných případech, územně ohraničeně a za jasně stanovaných podmínek. Nutno si uvědomit, že dle čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Ve věci byla podána k Městskému soudu v Praze žaloba, zde vedená pod čj: 10 A 35/2020 s návrhem na zrušení příslušných opatření obecné povahy pro nezákonnost. Statečný pan Záhumenský a jeho paní, držíme jim palce.

Oslovené organizace, které se v ČR a v dalších zemích zabývají problematikou základních lidských práv a svobod se často vyjadřují pro žalobu.

Kupříkladu organizace HABEAS CORPUS se k žalobě zřejmě připojí, její předseda ing. Jiří Plicka se vyjádřil takto: „ .... my už léta upozorňujeme písemně vládu ČR a některá ministerstva na rostoucí katastrofální právní nihilismus v ČR. Napadená příslušná opatření obecné povahy ze dne 12. 3. 2020 a násl. jsou jen vyvrcholením tohoto stavu. Orgány ČR, které mají ze zákona uloženou povinnost dbát na čistotu práva, spravedlnosti a justici i přes písemná upozornění na své povinnosti kašlou a naopak nadbíhají obchodníkům a osobám obchodujícím s čínským komunistickým režimem...“

Legislativní rada vlády ČR není nikým volena, její činnost není v praxi kontrolována a sedí zde lidé úzce spjatí s komunistickým režimem. Advokátní komora je na tom obdobně, přitom slib advokáta zní, §5, ost. 2, písm. j), zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, cituji: „ .... Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu

Kdepak jsou dnes všichni ti advokáti a legislativci, kupříkladu pánové Gerloch, Bělina, Sokol, Filip, Benda, Kysela a další, kteří se dříve vyjadřovali ke kdejakému prdu a nyní nějak nejsou slyšet? A kdepak je kupříkladu pan advokát Radek Vondráček (ANO) předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR? Asi náhle oněměl, nemá co říci, či třeba někde v tichosti počítá palmáre? My všichni budeme počítat škody na zdraví, v ekonomice a i na duši. Právnické profese se ve svých slibech zavázali vesměs sloužit demokracii a lidu. Nějak nám to ale v praxi až na pár čestných výjimek nefunguje. Poděkování a úcta těmto výjimkám.Situaci budeme i nadále sledovat.

Dále doporučujeme:

ZA BÍDNÝ STAV JUSTICE V ČR MOHOU POLITICI, NEPLNÍ TOTIŽ SVÉ POVINNOSTI VŮČI VOLIČŮM

HOLANDSKÉ ŠACHY S POHLEDÁVKAMI Z ČESKA, ANEB OD ČALFY DO ČALFY - 1. ČÁST, HOLANDSKÁ SPOJKA