Projev ministra Wu v Praze: Politiku „uklidňování“ použil Hitler k zabrání Rakouska a Sudet, teď ji využívá Čína pro zabrání Tchaj-wanu
03.11.2021 - Vox Populi
počet přečtení: 1427
vytvořeno 03.11.2021, upraveno 03.11.2021
Projev ministra Wu v Praze: Politiku „uklidňování“ použil Hitler k zabrání Rakouska a Sudet, teď ji využívá Čína pro zabrání Tchaj-wanu. (Vox Populi) |
Tchajwanský ministr zahraničních věcí Joseph Wu shrnul 27. října na konferenci projektu Sinopsis a Akademie Věd ČR v Praze svůj pohled na současné události ve světě ve vztahu k rostoucí agresi čínského režimu vůči jeho ostrovnímu státu – Tchaj-wanu.
4. října vyslala Čína 56 stíhaček do zóny protivzdušné obrany Tchaj-wanu, aby tak demonstrovala vojenskou sílu a úmysl vojensky obsadit nezávislý ostrov s vlastní demokratickou vládou i armádou. Tento přelet byl již několikátý během čtyř dní, během nichž do zóny vletělo téměř 150 čínských bojových letounů.
Podle tchajwanského ministerstva národní obrany se posledního vpádu zúčastnilo 34 stíhaček J-16 a 12 bombardérů H-6. Již více než rok se napětí v Tchajwanské úžině stupňuje. Peking zvyšuje vojenský i diplomatický tlak na nezávislý ostrov.
Ministr Wu byl součástí historicky největší tchjwanské delegace, která přijela do České republiky 23. října, tvořená celkem třemi ministry, jejich náměstky a zhruba padesáti předními podnikateli.
„Naše demokratické úspěchy musejí být podloženy odhodláním a zásadami,“ míní minstr Wu. „To platí zejména v době, kdy se autoritářské režimy neustále snaží podkopávat hodnoty a instituce, které všichni sdílíme a milujeme.“
„Když se Adolf Hitler v roce 1938 pokusil anektovat Rakousko, zdůvodňoval své chování tím, že Německo a Rakousko sdílejí podobnou etiku, jazyky, kulturu a historické pozadí,“ uvedl Tchajwanský ministr zahraničí. „Stejnou výmluvu použil i při anexi Sudet v západním Československu. Jeho plán byl realizován podpisem Mnichovské dohody a politikou uklidňování velmocí.“
Mnistr Wu během svého proslovu citoval Martina Niemöllera, německého teologa a jednoho z nejvýraznějších protestantských odpůrců nacismu. V jeho slovech spatřuje historické poučení nad fatálními důsledky mlčení a ústupků diktátorům.
„Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista. Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem – nebyl jsem přece sociální demokrat. Když přišli pro odboráře, mlčel jsem – nebyl jsem přece odborář. Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat,“ uvedl Martin Niemöller k vzestupu nacismu v Německu, před II. Světovou válkou.
Historie druhé světové války by nám podle ministra Wu měla připomenout, že „politické subjekty nemohou být založeny pouze na etnických a historických kořenech“.
„Je také zcela zřejmé, že jakmile uděláme ústupky diktátorům, náš životní styl a společnost se mohou snadno rozvrátit,“ varuje Wu.
„Právě tomu čelí Tchaj-wan. Sousedí s jednou z dominantních světových autoritářských mocností,“ řekl pan Wu a dodal, že mnoho evropských zemí čelí podobné situaci. „Autoritářské režimy využívají svou politickou, ekonomickou a technologickou moc k prosazování obchodních sankcí a zapojují se do hybridní války, kybernetických útoků, dezinformací a dalších aktivit. Pronikají do našich svobodných společností a od vypuknutí pandemie se jejich moc nesporně zvýšila.“
Podle tchajwanského ministra se nepřátelé demokracie „stávají stále odvážnějšími a otevřenějšími“.
„Obrátili se k novým sofistikovaným nástrojům, aby podkopali důvěru v naše instituce, včetně hackerských útoků, dezinformačních kampaní a online trollingu,“ říká Wu.
Wu dále uvedl, že se v současné době „nacházíme uprostřed informační války a přátelé demokracie jsou neozbrojeni a špatně připraveni“.
„Částečně je to způsobeno tím, že jsme za 30 let od konce studené války příliš zpohodlněli. Byli jsme příliš přesvědčeni, že demokratická vlna se bude i nadále zvedat jen proto, že historie byla na naší straně,“ míní ministr Wu.
„Moji drazí přátelé, mějte prosím na paměti, že máme na výběr, zda zůstaneme svobodní a demokratičtí. K tomu jsme však také povinni bránit své přesvědčení a hodnoty a postavit se a ozvat se, když se autoritářské režimy pokoušejí proniknout do naší obrany,“ upozorňuje Wu a dodává, že podle něho jsme „povinni spolupracovat a vzájemně si pomáhat“.
„Mnoho podobně smýšlejících demokracií sdílí naši víru v mezinárodní řád založený na pravidlech a chce se transparentně a v dobré víře zapojit do svobodné výměny v hospodářských, technologických a bezpečnostních otázkách,“ řekl Wu během konference v Praze.
Dalším tématem bylo prosazování společné vize svobodného a otevřeného Indopacifiku. „Světové demokracie vyjadřují velké obavy o mír a stabilitu v regionu. Jejich obavy pramení z rostoucí agresivity a bojovnosti autoritářských režimů,“ komentoval situaci Wu.
„Tento trend můžeme pozorovat v nedávných dialozích QUAD a ve společném sdělení o strategii EU pro spolupráci v Indopacifiku,“ vzpomněl ministr Wu. „Jsme potěšeni a vděčni za to, že se v rámci mezinárodního společenství začíná hovořit o bezpečnostní otázce Tchaj-wanu a stabilitě Tchajwanské úžiny. To zdůrazňuje strategický význam Tchaj-wanu pro zajištění svobodného a otevřeného Indopacifiku.“
Celý proslov ministra Wu zde (PDF)
Související články:
Největší napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou za 40 let
Předseda Senátu udělil stříbrnou medaili tchajwanskému ministru zahraničních věcí
Tchajwanská delegace sklidila čestný potlesk senátního pléna
Tchajwanský ministr vědy a technologií jednal s českými experty na kybernetickou bezpečnost