Supi již krouží nad krajinou. Zůstane pouze 10 tisíc velkých nadnárodních firem a vedle nich nic?

Zůstane pouze 10 tisíc velkých nadnárodních firem a vedle nich nic? (Photo by Kaique Rocha from Pexels)

V roce 2003 jsem hlasoval proti vstupu ČR do EU a intuice mne bohužel nezklamala. Čas, který je největším spojencem pravdy mi dává bohužel palec nahoru.

EU je projektem pro slunečné dny, nikoli pro dny krize. Základní pilíře EU, tj. volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu a základní lidská práva a svobody, jsou sice na papíře v zakladatelských dokumentech EU garantovány, ale v praxi jejich naplňování či dodržování závisí pouze na libovůli či benevolenci či morální a odborné úrovni politika, soudce či úředníka.

Všichni (většina) očekávají (očekává), že na někom či něčem vydělají, včetně současné Pandemie koronaviru COVID-19, vše ostatní je podružné. Tento přístup sice krátkodobě přinese efekt řadě otrlých jednotlivců, v konečném důsledku proděláme a prohrajeme všichni.

Na vstupu do ČR do EU vydělalo pár obchodníků a spekulantů, kteří ale časem povětšinou výrobu či „investice“ přesunuli do Číny, která nás díky tomu nyní bezostyšně vydírá.

Domnělé výhody jako cestování či pouze pocit Evropy bez hranic v rámci EU vzaly rychle za své s COVIDEM.

Nad tvorbou legislativy EU (směrnice a nařízení EU) není v praxi žádná reálná občanská kontrola a vidíme jak na úrovni EU, tak na úrovni národní, obrovské zvýhodňování nadnárodních korporací před malými a středními podniky, což je doloženo i překvapivě ve zprávě NKÚ ČR „EU REPORT 2020 – ZPRÁVA O FINANČNÍM ŘÍZENÍ PROSTŘEDKŮ EU V ČR“, z října 2020, kde se výslovně uvádí, cituji: „...odpovědná ministerstva zpravidla nestanovila pro dotační projekty měřitelní cíle tak, aby  bylo možné vyhodnotit, zda projekty splnily svůj účel...,“ konec citátu.

A tak se stalo, že (dotace v ČR) cituji: „...podporují velké koncerny s cílem úspory nákladů koncernů, nikoli konkurenceschopnosti samotného příjemce na volném trhu...,“ konec citátu.

Blíže viz zpráva NKÚ ČR: EU REPORT 2020-ZPRÁVA O FINANČNÍM ŘÍZENÍ PROSTŘEDKŮ EU V ČR

Papírové snahy EU o tom, že nadnárodní společnosti mají zdaňovat své zisky v zemi, kde zisk vytvoří (4. a 5. AML Směrnice) v praxi nefungují a jejich plnění nikdo reálně nekontroluje a nevymáhá. Zato ale malé a střední podniky a jednotlivci jsou vytrvale buzerováni a otravováni.

Opatření vlád k Pandemii koronaviru COVID -19 jen dále decimují střední stav, nadnárodní korporace bohatnou anebo jim pomůže EU či národní stát.

Kam tato praxe povede?

Počty jsou jednoduché. Zůstane pouze cca 10 000 nadnárodních firem, potom nic a pak už pouze zaměstnanci anebo lidé závislí na sociálních či jiných dávkách. Malé a střední firmy nebudou, situaci nevydrží a budou levně za babku skoupeny nadnárodními společnostmi či příslušnými miliardáři.

Ale pozor! Takový stát je snem každého psychopatického či psychosociálního politika, oligarchy či diktátora, neboť v takto zdecimované zemi se velmi pohodlně vládne!

Je tedy nejvyšší čas konat a praktickými skutky nedovolit naplnění shora uvedeného připravovaného a již realizovaného děsivého scénáře. V opačném případě pracovní převýchovné tábory, či koncentráky budou jen otázku času. (podle vzoru dnes již velmi silné politiky Čínské komunistické strany, jejíž vliv finančně ale i politicky celosvětově nebezpečně bují).