Čínský režim vyvolává konflikty s okolními státy, aby zakryl vnitrostátní problémy

Záplavy v Číně dosahují obřích rozměrů. (Screenshot / YouTube)

Čína napadá Tchaj-wan, Japonsko, Indii a další země. Podle analytiků se vyvoláváním konfliktů snaží čínský režim zakrýt rozsáhlé vnitrostátní problémy. V minulosti se komunistická strana Číny chovala podle podobného vzorce.

Vzpomeňme například na „spor“ o ostrovy Senkaku s Japonskem v roce 2012.

Dnešní útoky na samostatnost a demokratické zřízení v Hongkongu, vyhrožování Tchaj-wanu nebo útoky na hranicích s Indií ukazují, že čínský režim se opět pokouší uměle vyvolat vlnu nacionalismu mezi obyvateli Číny a zároveň odvést pozornost od vnitrostátních problémů, které se začínají vršit jeden na druhý.

Původ koronavirové krize

Začněme o koronavirové krize, se kterou se v Číně nevypořádali zdaleka tak účinně jak tvrdí čínská státní média a úřady. Množství nakažených a mrtvých podle odhadů expertů bylo ve skutečnosti až 25x vyšší, než uvádějí čínské úřady. Stejně tak průběh epidemie je daleko méně pod kontrolou, jak se snaží státní úřady tvrdit.

Další věcí je naprosté zanedbání zodpovědné reakce v době, kdy se začaly šířit zprávy o nebezpečném viru přenositelném z člověka na člověka. Představitelé komunistické strany věděli již začátkem prosince 2019, že se ve Wu-chanu virus objevil, a informace zatajovali po dobu šesti týdnů. Zatýkali ty, kteří se pokusili varovat před nebezpečím, obviňovali je z šíření „fám“ a použili přísnou cenzuru informací, aby zabránili mediálnímu pokrytí událostí. Odstranili také všechny zmínky ze sociálních médií.

Masivní deště a obří záplavy

Další současný problém jsou masivní deště, povodně a záplavy, které na začátku července 2020 postihli 70% čínských provincií. Přehrada Tři soutěsky, vybudovaná za éry komunismu na řece Jang-c’-ťiang zažila největší nápor vody za 80 let. Přehrada je v ohrožení, protože do ní přitékají miliony kubíků vody za sekundu, a její stav není nejlepší. Její protržení by ohrozilo životy přibližně 400 milionů Číňanů.

Síla demokracie v Hongkongu

Nemalý problém znamená pro čínský režim vůle obyvatel Hongkongu odporovat komunistické straně. Do ulic Hongkongu vyšly miliony obyvatel města a mladí studenti jsou ochotni nasazovat vlastní životy, při boji za udržení demokratického zřízení města.

Čínský režim po neúspěšných pokusech infiltrovat a ovládnout legislativní radu města, vnutil Hongkongu nový zákon o takzvané „národní bezpečnosti“, který vydal bez účasti hongkongské legislativní rady. Zákon umožňuje provádět zatčení na základě obvinění z ohrožování „národní bezpečnosti“. V praxi to znamená, že můžete být zatčeni na základě vágního, širokého a téměř libovolně interpretovaného zákona. Pokud vaše činnost narušuje „národní bezpečnost“, ať už to znamená cokoliv, můžete být zatčen.

Obchodní válka s USA

Již delší dobu administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně prohlašuje, že pokud se jedná o čínský režim, dochází jí „trpělivost“. Samozřejmě tyto narážky konkrétně odkazují na krádeže duševního vlastnictví amerických podniků a společností, rozmanité způsoby infiltrace do společnosti v USA, ale také odkazuje na to co, dělá komunistická strana v samotné Číně.

Mezinárodní společenství se znepokojením pozoruje případy masového pronásledování náboženských a etnických menšin v Číně. Násilné represe duchovního hnutí Falun Gong zasáhli více než 100 milionů Číňanů. Potlačování Ujgurského etnika v provincii Sin-ťiang vedlo k vytvoření koncentračních táborů pro jeden milion lidí. Následují otázky potlačování obyvatel Tibetu a pronásledování křesťanů.

Tyto široké otázky masivního porušování mezinárodní deklarace o lidských právech obsahují celou řadu závažných témat. Mezi ty nejděsivější patří bezesporu zneužívání transplantační chirurgie k odstraňování disidentů.

Obchodní válka USA s Čínou, kterou začal vést Donald Trump je určitou odezvou na všechny výše uvedená témata.