DeníkN: Mezi dlužníky postsovětské banky jsou i Kellner a Křetínský. Peníze šly na nákup Novy nebo dostavbu jaderné elektrárny

Mezinárodní investiční banka - budova banky. (Zdroje: MIB)

 

Na peníze od postsovětské Mezinárodní investiční banky, před níž varuje americká diplomacie kvůli podezření ze špionáže, si podle dokumentů získaných Deníkem N sáhli i čeští miliardáři Petr Kellner a Daniel Křetínský. Úvěry jim pomohly v expanzi jejich byznysu v cizině. Finanční dům drží půjčky slovenskému provozovateli elektráren i úvěr na rozvoj nebankovní společnosti Home Credit ve Vietnamu. Čeští byznysmeni v tom problém nevidí.

Mezinárodní investiční banka (MIB) vznikla ještě za minulého režimu v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci. Od té doby v ní má nezanedbatelný podíl kromě dominantního Ruska i Česko, Slovensko, Maďarsko nebo Bulharsko – tedy členové Evropské unie a NATO.

Jak popsal Deník N, banka financovala dceřinou společnost finančního domu Sberbank, jehož moskevská centrála je na západních sankčních seznamech. Vedle ní se mezi dlužníky finančního domu objevily i firmy nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo Daniela Křetínského.

Není jasné, proč banka půjčuje právě jim. Celý článek zde

---

TIP: Ministerstvo financí ČR - Seminář „Mezinárodní investiční banka – možnosti pro české podnikatele“ (11. listopadu 2015)

---

Čtěte také:

SKUPINA PPF A JEJÍ AKVIZICE MEDIÁLNÍ SPOLEČNOSTI CME BUDÍ ROZRUCH. DISKUTUJE SE OCHRANA MÉDIÍ PŘED VLIVEM ČÍNY

---

 

Mezinárodní investiční banka

Mezinárodní investiční banka (MIB) byla založena v roce 1970 se sídlem v Moskvě. V posledních letech prošla vývojem a nyní se etabluje jako moderní mezinárodní rozvojová banka, jejíž hlavní činností je podpora malých a středních podniků, a to pomocí úvěrových linek a syndikovaných úvěrů ve spolupráci s rozvojovými institucemi členských států a jiných podobných mezinárodních institucí.

V současnosti (listopad 2015) MIB disponuje ratingem investiční úrovně od společností Fitch (BBB-) a Moody´s (Baa1). Česká republika, prostřednictvím Ministerstva financí, je třetím největším akcionářem se splaceným kapitálem 30 374 957 EUR (10,04%) (infomace aktuální k listopadu 2015). zdroj

 

Senátní výbor žádá, aby ČR z MIB vystoupilo

Senátoři z Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost (VZOB) přijali na schůzi ve středu 18. září 2019 usnesení o Mezinárodní investiční bance. Předcházelo tomu společné neveřejné jednání VZOB s Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu (VHZD).

VZOB usnesením vyzvyl vládu ČR, aby se zasadila o vystoupení České republiky z Mezinárodní investiční banky a z Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci. Výbor také odmítá navyšování kapitálu.

Předseda výboru Pavel Fischer usnesení komentoval: „Mezinárodní investiční banka je pozůstatek z dob socialismu a RVHP, který dnes slouží především Ruské federaci. Nevidím důvod, proč bychom měli zůstávat členy, není to pro Českou republiku výhodné. Mezinárodní investiční banka je navíc rizikem z hlediska bezpečnosti. Je proto nejvyšší čas připravovat odchod.“

---

Související články v médiích:

Schillerová: Vystoupení ČR z Mezinárodní investiční banky není aktuální (5. března 2020)

Mezinárodní investiční banka je pozůstatek RVHP a slouží Rusku. Odejděme z ní, doporučil senátní výbor (18. září 2019)

Česko vystoupí z Mezinárodní investiční banky? Relikt RVHP prý slouží ruským agentům (18. září 2019) 

Schůze bezpečnostního výboru: senátoři chtějí vystoupení ČR z Mezinárodní investiční banky (18. září 2019)

---

 

Podle ministryně Schileroví není odchod ČR z MIB aktuální

Vystoupení Česka z Mezinárodní investiční banky (MIB), kterou založily někdejší socialistické státy, není podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) aktuální. Nejprve je třeba dořešit členství v obdobné Mezinárodní bance pro hospodářskou spolupráci, která je léta ve fázi stagnace. Ministryně to uvedla 5. března 2020 ve Sněmovně na dotaz poslance Petra Beitla (ODS).

Schillerová na rozdíl od postoje českého Senátu či ministerstva zahraničí setrvání ČR v MIB hájila. Podle ní "bylo vyhodnoceno jako výhodné a přínosné". MIB se podle ministryně na rozdíl od druhé z bank transformovala a dodržuje všechny standardy i mezinárodní sankce, i když působí na ruském území.

Právě na to poukázal Beitl, podle něhož banka podporuje projekty na ruském území a podle kritiků je banka jedním z nástrojů k prosazování ruských zájmů. Parlament se členství Česka v MIB zabýval kvůli přesunu jejího sídla z Moskvy do Budapešti. Podle Schillerové by pak banka podléhala efektivnější kontrole při uplatňování protiruských sankcí EU. Zdroj

 

---

TIPY:

Česko mlží kolem odchodu z postsovětské banky. Odkládá a utajuje (24. června 2020)

„Ruská banka“ v Budapešti: Maďarsko pozastavilo udílení diplomatické imunity Rusům, zřejmě na žádost USA (19. listopadu 2019)