Pozadí společnosti Monsanto. Kdo je největší výrobce GMO a pesticidů na světě?

Screenshot stránky českého zastoupení společnosti Monsanto, která v ČR prodává geneticky modifikovanou kukuřici a řepku graficky přepsaný nápisem "Monsanto?", symbolizujícím pomyslnou volbu přijetí nebo zamítnutí geneticky modifikovaných organismů a pesticidů. (dekalb.cz)

 

Podle článku Hospodářských novin společnost Monsanto vznikla v roce 1901 a „v minulosti se věnovala hlavně výrobě farmak a průmyslových chemikálií, a to i polychlorinovaných bifenylů, které jsou nyní zakázané“.

Společnost Monsanto vyráběla také herbicid Agent Orange, který používala americká armáda ve Vietnamu, o čemž informovala agentura Bloomberg.

Nyní je společnost Monsanto známá hlavně produkcí herbicidu Roundup (na ničení plevele), který obsahuje látku glyfosát, jež podle některých studií může způsobovat rakovinu. Vyrábí také geneticky modifikovaná semena respektive geneticky modifikované organismy (GMO).

„Když ji v roce 1901 obchodník ve farmacii John F. Queeney zakládal, nic nenasvědčovalo tomu, že se z chemicko-farmaceutického podniku jednou stane nejdůležitější zemědělská společnost světa,“ píší o společnosti Monsanto Jan Petrák a Milan Vidlák z časopisu Šifra, kteří dále upozorňují na paradoxní rozpor. „Magazín Fortune již potřetí v řadě zařadil Monsanto ve svém žebříčku jako nejobdivovanější společnost na světě. Monsanto je současně pravidelně volena i jako nejnenáviděnější korporace světa.“ Více zde

 

Kanadský farmář Percy Schmeiser se postavil proti spol. Monsanto. GM semena kontaminovala jeho pole...

Kontroverzní produkty

Zmiňovaný článek časopisu Šifra dále uvádí řadu výrobků společnosti Monsanto, které se staly značně kontroverzní kvůli jejich negativním účinkům v praxi a také kvůli studiím, které v rozporu s praxí naopak dokládají, že jsou výrobky nezávadné. Mezi tyto produkty patří umělé sladidlo sacharin a jeho nástupce aspartam (dnes jsou Cola Light, některé žvýkačky i limonády slazeny aspartamem). Dále výrobky herbicid Agent Orange používaný především ve Vietnamu, růstový hormon rBGH, geneticky modifikovaná kukuřice a sója (v USA zabírá přes 90 % produkované kukuřice a sóji), pesticid Roundup (hubící plevel) a geneticky modifikovaná (GM) kukuřice, která pesticidu lépe odolává a snese jeho vysoké dávky. Více zde

Dále se pěstuje GM bavlna, řepka olejná, cukrová řepa, brambory, tabák, papája. Více zde

Viz také článek: 12 produktů, které vyrábí Monsanto na ac24.cz. Více zde

V některých případech začíná být problém nalézt původní nezměněné rostliny respektive přírodní semena, která nebyla geneticky modifikovaná.

Zmanipulované studie?

V řadě případů byly výsledky předkládaných studií zpochybněny a prohlašovány za „zmanipulované“ Monsantem, což se stalo také při zavádění GMO a pesticidů v EU (viz francouzská studie „In Vivo“ zaměřená na GMO kukuřici společnosti Monsanto, která odhalila její rakovinotvorné účinky, zatímco Monsanto prohlašuje své výrobky na „nezávadné“ a předkládá studie o takzvané „nezávadnosti“ - více zde).

Hra s geny v dlouhodobém měřítku nefunguje

Monsanto se vydalo například cestou zabudování genu z bakterie Bacillus thuringiensis, jenž je pro hmyz toxický, čímž se mělo zamezit hmyzu v požírání rostlin a vyhnout se používání postřiků. Francouzští a američtí vědci však publikovali v odborném magazínu Nature Biotechnology závěry vznesené na základě 77 studií z osmi zemí na pěti kontinentech, které ukazují, že ze třinácti zkoumaných druhů hmyzu je jich už pět schopno požírat GM plodiny. Tito „superčervi“ zničli celá kukuřičná pole v amerických státech Iowa, Nebrasca či Illinois. Vyhubit je farmáři dokáží pouze velkými dávkami chemikálií. Zdroj

Tento případ ukazuje, že plány genových inženýrů na „ovládnutí přírody“ z dlouhodobého hlediska nefungují a naopak přinášejí ještě větší komplikace.

Odpor proti korporaci

Vlna odporu proti výrobkům a praktikám společnosti Monsanto je paradoxně doprovázena širokým nákupem a používáním jejích výrobků a GMO plodin zemědělci. V několika případech došlo ze strany Monsanta k uplácení úředníků nebo silnému lobbování, aby korporace prosadila používání svých výrobků v konkrétních státech nebo oblastech.

Důvody pro boykotování Monsanta shrnul například web freeglobe.cz v článku „Deset základních důvodů, proč říct NE společnosti MONSANTO“. Autor článku Libor Koláč uvádí především tyto body: Společnost Monsanto se snaží ututlat informace o vlivu GMO na lidské zdraví. Zastrašuje a šikanuje drobné zemědělce soudními spory, které jsou pro ně likvidační. Je zodpovědná za rozšiřující se používání destruktivních pesticidů a herbicidů po celém světě. Zavedla takzvanou „Terminator Technology“, která dělá rostliny sterilními a nutí tak pěstitele ke každoročnímu nakupování semen z její produkce. Její syntetická hnojiva radikálně mění a zneúrodňují zemědělské půdy. Pesticid Round-up způsobuje podle Earth Open Source vrozené vady u dětí rodičů, kteří jedí v potravinovém řetězci plodiny pěstované s postřiky pesticidu Round-up. Uplácení klíčových úředníků, aby se vyhnula předkládání studií o vlivu jejích produktů na životní prostředí a zdraví člověka.

 

Sebevražedná vlna v Indii

Když Indii zachvátila po zavedení pěstění geneticky modifikované bavlny spol. Monsanto vlna sebevražd, britský deník Daily Mail to s nadsázkou označil jako „geneticky modifikovanou genocidu“. Jen v roce 2009 spáchalo podle Daily Mail sebevraždu 17 638 indických zemědělců, tedy každých třicet minut jeden.

Zde se však jednalo o problémy při pěstování bavlny, nikoliv o nějaký druh depresí způsobených vlivem produktu vedoucích k sebevraždám. Geneticky modifikovaná bavlna totiž potřebuje více vody než bavlna přírodní, což je ale v Indii problém. Podle smlouvy musejí také farmáři k udržení farmy nakupovat další a další semena a pesticidy, čímž se dostávají při opakované neúrodě do nesplatitelných půjček a bezvýchodné situace, kterou řeší ukončením života. Některé sebevraždy spáchali farmáři vypitím pesticidu Round-up od spol. Monsanto. Více zde

Indie v roce 2016 zpřísnila pravidla pro prodej geneticky modifikovaných semen bavlny od spol. Monsanto, která má v zemi monopol, což vedlo k nespokojenosti a protestům ze strany Monsanta.

Geneticky modifikované organismy vyvolaly problémy také na africkém kontinentu.

 

„Zelený“ image od Burson-Marsteller

Kritické hlasy prohlašují, že si společnost Monsanto racionálně uvědomuje, jaká je její pověst v důsledku skandálů s dopadů výrobků na zdraví člověka, a proto údajně najala PR agenturu Burson-Marsteller, která jí má vytvořit image „ekologické společnosti“, která má v první řadě zájem na přírodně šetrném a člověku prospěšném zemědělství. O snaze o „zelený image“ svědčí grafika oficiálních internetových stránek společnosti, které prohlašují, že Monsanto „bojuje proti klimatickým změnám“, „nakrmí svět a ochrání planetu“, „vypěstujee více a ušetří zdroje“.

Podle článku v deníku The Guardian byla Burson-Marsteller, tato největší světová společnost v oblasti PR (Public realtions - Veřejné záležitosti), v minulosti zaměstnána mimo jiné také nigerijskou vládou k diskreditování zpráv o genocidě argentinské junty během Biafranské války, při níž zmizelo 35 000 civilistů. A dále na diskreditování zpráv o indonéské vládě, která vedla masakry ve Východním Timoru. Zároveň se podle The Guardian snažila zlepšit obraz pozdějšího rumunského prezidenta Nicolae Ceausescu a saudské královské rodiny. Zdroj

Monsanto je...

Nadnárodní společnost se sídlem v USA podnikající v agrárním sektoru, agrochemickém průmyslu a oblasti biotechnologií, farmaceutik a geneticky modifikovaných potravin. Je to jeden z největších producentů fosfátových herbicidů, pesticidů, hnojiv a dalších ropných derivátů a rovněž největší producent geneticky modifikovaného obilí.

Na trhu zemědělských komodit vlastní 70 až 100 % podílu některých geneticky modifikovaných plodin. O vývoj jejích produktů se stará její sesterská společnost Monsanto Technology LLC. Korporace, její výrobky a praktiky jsou častým terčem kritiky environmentálních organizací a aktivistů.

25. května 2013 proběhl po celém světě Pochod proti Monsantu. Účastnily se ho dva miliony lidí z 52 zemí světa.

V roce 2013 Monsanto zastavila produkci geneticky upravené kukuřice v celé Evropě s výjimkou Španělska, Portugalska a České republiky. Vedli k tomu zejména výsledky studie „In Vivo“ ukazující na rakovinotvorné účinky geneticky modifikované kukuřice NK 603.

 

Grafiká koláž znázorňující fúzi společnosti Bayer a Monsanto. (commondreams.org)

 

Fúze Monsanto a Bayeru

Německý koncern Bayer se v září 2016 domluvil se společností Monsanto, že ji převezme za 66 miliard dolarů (128 dolarů za akcii), což by mohl být historicky největší nákup společnosti Bayer.

Zatím Bayer podle zprávy agentury Bloomberg stále čeká na vyjádření antimonopolního úřadu a regulátorů jak ve Washingtonu, tak i v Bruselu. Mnozí farmáři na obou kontinentech se obávají, že sloučením těchto dvou firem vznikne kolos, který bude moci snadno zvyšovat ceny postřiků i GM semen.

Další obavy pramení z toho, že by společnost Bayer mohla v Evropě dokončit to co Monsanto nezvládla, a sice prosadit široké pěstování GMO, proti čemuž se v EU stále zvedají vlny odporu a například Rusko GMO v roce 2014 úplně zakázalo.

Agentura Bloomberg informovala o vývoji fúze naposledy 8. prosince 2017. Více zde

Werner Baumann (vlevo), výkonný ředitel Bayeru a Hugh Grant, ředseda představenstva a generální ředitel Monsanto. (bayer.cz)