Česká vakcinologická společnost ignoruje přirozenou imunitu a rizika opakované vakcinace, říkají experti ze SMIS

(cottonbro | Pexels)

 

Česká vakcinologická společnost doporučila aplikaci první posilovací dávky „všem osobám ve věku 5 a více let“ a druhé posilující dávky „všem osobám ve věku 60 a více let“. Podle Sdružení mikrobiologů imunologů a statistiků společnost ignoruje přirozenou imunitu a rizika opakované vakcinace, což dokládá řadou studií.

Nevládní Česká vakcinologická společnost Jana Evangelisty Purkyně vydala 16. června 2022 doporučení k přeočkování (pdf) a aplikaci posilujících dávek vakcíny proti onemocnění covid-19. K jejím doporučením by se mělo v blízké době vyjádřit též vedení státního Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP). Skupina českých mikrobiologů, imunologů a statistiků má už nyní k doporučení vakcinologické společnosti výhrady.

Česká vakcinologická společnost [3] (ČVS) doporučuje aplikaci první posilovací dávky „všem osobám ve věku 5 a více let“ a druhé posilující dávky „všem osobám ve věku 60 a více let“.

Podle Sdružení mikrobilologů imunologů a statistiků (SMIS) má doporučení ČVS „dva zásadní problémy“ a nedostatek vědeckých faktů, která by jejich doporučení podepírala jako správné.(zdroj)

„Doporučení zcela ignoruje, že lidé po prodělané infekci mají prokazatelně vysokou ochranu proti těžkému průběhu při reinfekci,“ uvádějí zástupci SMIS.

Česká vakcinologická společnost také podle nich „zcela ignoruje rizika podání 3. či 4. dávky, tedy vyhodnocení risk vs prospěch plynoucí zejména z výskytu závažnějších nežádoucích účinků“.

Imunita po prodělané infekci

Imunita po očkování je dle lékařů prokazatelně slabší než po prodělané infekci. „Existuje již několik publikací, které prokazují nesporný fakt, že imunita navozená prodělanou infekcí je dlouhodobá a že zejména velmi dobře chrání před vážným průběhem onemocnění, hospitalizací a úmrtím,“ píší experti ze SMIS.

TIP: 150 výzkumných studií potvrzuje, že přirozeně získaná imunita vůči covidu-19 je rovnocenná imunitě po očkování

Imunita se sice po třetí dávce zvýšila, čímž stoupla i efektivita ochrany po vakcinaci, ale šlo o období maximálně 6 týdnů po očkování. Ve studii nebyla řešena otázka, jaká bude účinnost o několik týdnů až měsíců později.

V jiné izraelské studii Goldberg a kol. [2] zjistili, že imunita po infekci chrání před hospitalizací po dobu delší než 14 měsíců, a poskytuje tak efektivnější ochranu než očkování. Autoři zjistili, že lidé po 6-8 měsících od infekce mají nižší pravděpodobnost nákazy než lidé po dvou měsících od očkování.

V katarské studii Chamaitelly H. a kol. [4] porovnávali ochranu po infekci i v době výskytu omikronu. Ochrana proti původním kmenům byla 90 %, v období převažující mutace omikron byl ochranný účinek předchozí infekce přibližně 38 %. Tato hodnota byla výrazně vyšší než u lidí s imunitou po vakcinaci.

Efektivitu ochrany kolem 90 % po prodělaném onemocnění proti původním mutacím zjistil i např. M. Petráš ve své metaanalýze [5].

Imunita po infekci chrání před těžkým průběhem

Výše zmiňované studie také ukazují, že lidé, kteří prošli infekcí virem a zotavili se z ní, mají imunitu vysoce efektivní proti závažnému průběhu covidu-19, hospitalizaci či úmrtí.

V katarské studii, která již probíhala v epidemii variantou omikron, autoři zjistili vyšší ochranu před hospitalizací a úmrtím u osob získanou po infekci než u osob očkovaných.

„Navíc víme, že reinfekce u neočkovaných mají zpravidla mírný průběh a nevedou k hospitalizacím,“ uvádějí zástupci SMIS.

Zástupci SMIS se ptají, proč nejsou tato fakta veřejnosti sdělována a „proč je lidem po prodělaném onemocnění doporučováno očkování nebo další přeočkování“.

Nežádoucí účinky vakcinace

„Z dat izraelského ministerstva zdravotnictví též víme, že výskyt nežádoucích účinků je vyšší po třetí dávce než po druhé. Také některé publikace se čtvrtou dávkou vykazují závažné vedlejší nežádoucí účinky. Proto je třeba pečlivě vážit prospěch a rizika,“ dodává SMIS.

Samo ECDC ve svém doporučení pro druhé posilovací dávky uvádí: „Neexistují jasné důkazy, které by podporovaly podání druhé posilovací dávky osobám mladším 60 let, u nichž není vyšší riziko závažného onemocnění. Stejně tak neexistují jasné důkazy, které by podporovaly jejich podávání zdravotnickým pracovníkům, pokud nejsou ve vysokém riziku. Je možné jim vakcínu podat, pokud sami chtějí ochránit své zdraví, ale efekt vakcinace má omezenou dobu trvání.“

Na základě jakých podkladů doporučujete?

„Co se doporučení vydaných Českou vakcinologickou společností týká, ptáme se, na základě jakých podkladů jsou vytvořena,“ píše sdružení SMIS.

Kdyby vakcinologická společnost doporučovala pouze umožnění vakcinace na vlastní žádost s informací o možných rizicích, bylo by to podle SMÍŠ „pochopitelné“.

„Jenomže na doporučení vakcinace je potřeba mít nějaká data, na základě kterých lze tvrdit, že benefity převyšují rizika vakcinace. Zejména je potřeba uvedené zvážit u osob, které už nákazu prodělaly (někdy dokonce opakovaně),“ dodává SMIS.

Níže citujeme analýzu podkladů České vakcinologické společnosti, kterou provedlo SMIS. (zdroj)

Prošli jsme zdroje uvedené v doporučení ČVS (pdf), a to zejména doporučení týkající se dětí a mladých zdravých lidí, kteří už infekci prodělali a konstatujeme:

Odkaz 1. Pokud jsme našli správný odkaz , RKI doporučuje dětem 5-11 let bez rizikového kontaktu pouze jednu dávku.

Odkaz 2. CDC doporučuje dětem od 5 let jeden booster, ale neuvádí žádná podkladová data, že benefit převyšuje rizika.

Odkazy 3, 4, 5. se týkají čtvrté dávky u osob starších 60 let.

Odkaz 6. se týká čtvrté dávky, účinnost vůči infekci byla nízká, vedlejší účinky časté. Nízká účinnost vůči infekci zpochybňuje doporučení aplikace čtvrté dávky zdravým a mladým zdravotníkům.

Odkaz 7. Odhad výskytu úmrtí není založený na datech, ale pouze na matematickém modelování (se kterým za dobu epidemie moc dobré zkušenosti nejsou). Dokonce explicitně uvádí: „U osob mladších 60 let s normálním imunitním systémem není podání druhé posilovací dávky v tomto období podloženo současnými epidemiologickými údaji, údaji z modelování ani údaji o účinnosti vakcíny”, a tedy ukazuje na nepodloženost doporučení aplikace čtvrtých dávek zdravým a mladým zdravotníkům.

Odkaz 8.se vztahuje pouze na starší a na pacienty se imunokompromitujícím stavem.

Odkaz 9. v doporučení WHO se uvádí: „Souhrnně tyto studie ukazují na určitý krátkodobý přínos dodatečné posilovací dávky mRNA vakcíny u zdravotnických pracovníků, osob starších 60 let nebo osob s oslabenou imunitou. Údaje podporující dodatečnou dávku u mladší zdravé populace jsou omezené; předběžné údaje naznačují, že u mladších osob je přínos minimální. Doba sledování po dodatečné posilovací dávce byla navíc omezená, což vylučuje závěry o trvání ochrany po této dávce. Proto chybí údaje, které by umožnily zodpovědět některé důležité otázky pro politická rozhodnutí. Omezené dostupné údaje naznačují, že u nejrizikovějších skupin existuje přínos, který podporuje podání dodatečné posilovací dávky”, a ukazuje tak velkou omezenost dat ohledně přínosu.

Ve zmíněných odkazech tedy žádná data, která by ukazovala přínos větší než rizika u zdravých dětí a mladých nerizikových, uvedena nejsou. Rovněž nikde není ukázán přínos u lidí, kteří už infekci prodělali.

Prošli jsme rovněž aktuální souhrn informaci k vakcíně Commirnaty (český odkaz nebyl dostupný, čerpáme z verze v angličtině)

Od strany 2 jsou informace k vakcíně pro dospělé, část 5.1 popisuje účinnost vakcíny. Pro stanovení účinnosti byli účastníci s předchozím důkazem infekce covid-19 vyloučeni. V některých odstavcích uvádí počty jak pro lidi bez důkazu infekce, tak pro lidi bez a s důkazem infekce. Nikdy ale nejsou uvedeny účinnosti pro lidi s důkazem předchozí infekce samotné, datová základna pro doporučení očkování u lidí, kteří infekci prodělali, je tedy nedostatečná. U třetí dávky to platí rovněž.

Od strany 24 jsou informace k vakcíně pro děti, část 5.1 obsahuje stejné informace, jako část pro dospělé.

Ochrana lidí po infekci vůči těžkému průběhu onemocnění covid-19 je vysoká (viz odkazy v první části textu). Není tedy důvod těmto lidem očkování doporučovat.

Na závěr bychom chtěli upozornit na varování ohledně rizika opakovaných vakcín, kde je velmi málo dat, a tedy nejsme schopni aktuálně vyhodnotit rizika dalších posilujících dávek.

Náš názor tedy je, že není možné doporučovat nic nad rámec doporučení ECDC a u doporučení ECDC je nutné přezkoumávat, zda je datová základna dostatečná, zda není založena na zastaralých datech a zda kromě benefitů v podobě účinnosti adekvátně zohledňuje i možná rizika.

Je také nutné u doporučení odlišovat, jestli se jedná o imunitně naivního jedince, či jedince s důkazem předchozí infekce.

---

Poznámky:

[1] Effects of Previous Infection and Vaccination on Symptomatic Omicron Infections (NEJM 2022, 387, 21-34) (zdroj)

[2] Protection and waning of natural and hybrid COVID-19 immunity. (zdroj)

[3] Česká vakcinologická společnost není samostatným registrovaným sdružením, funguje poze jako společnost lékařů uvnitř České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (zdroj). Údajně sdružuje na 278 lékařů pod vedením předsedy prof. MUDr. Romana Chlíbka, Ph.D. (zdroj), který je zároveň děkanem z katedry epidemiologie na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (zdroj). Vakcinologická společnost a vydává webové stránky https://www.vakcinace.eu/.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany se v minulosti jmenovala Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně. (zdroj)

Samotná Česká lékařská společnost je soukromý subjekt údajně založený v roce 1990, který má právní formu spolku a je řízený sjezdem delegátů. Od 2. září 2015 je jako předseda spolku zapsán prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. (zdroj) Kromě toho je Štěpán Svačina aktuálně členem tří dalších lékařských společností a členem dvou výborů dvou dalších. (zdroj)

[4] Duration of immune protection of SARS-CoV-2 natural infection against reinfection in Qatar. (zdroj)

[5] Highly Effective Naturally Acquired Protection Against COVID-19 Persists for at Least 1 Year: A Meta-Analysis” (J Am Med Dir Assoc. 2021 Nov; 22(11): 2263-2265) (zdroj)