Kdyby tu byl, volím Gándhího

Obraz indickho mudrce jmnam Mahátma Gándhí na jednom ze soudobých shromáždění v Německu. (Volné dílo)

 

Je po volbách do Poslanecké sněmovny.

Přiznám se, že poprvé mi byly volby docela lhostejné. Nevěřím, že můj hlas v těchto volbách je schopen něco změnit. Jsem totiž přesvědčena, že záleží především na tom, jak se dnes a denně každý z nás chová, jaké jsou naše konkrétní každodenní skutky, co jsme schopni a ochotni tolerovat a co už ne a co jsme pro případnou změnu a nápravu sami schopni udělat. Každý, jeden z nás.

 

„Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.“ —  Mahátma Gándhí

„Bez činu zůstává i nejkrásnější myšlenka bezcennou.“ —  Mahátma Gándhí

 

Kdybychom důsledně uplatňovali svá občanská a lidská práva (ale i povinnosti) a ctili určité morální hodnoty, nikdy by situace nemohla dojít tak daleko, že nám tu kdejaký zbohatlík a mocichtivec říká, co máme či nemáme dělat. A já bych i ráda poslechla, kdybych věřila, že to s námi někdo myslí dobře a moudře. Ale to, co se děje ve společnosti nyní, je z mého úhlu pohledu opravdu na hlavu postavené.  

Jenže, abych mohla dělat správná rozhodnutí, musíme mít správné a pravdivé informace. 

A ty, nejen ve věci „covid  pandemie“ ačkoliv se je snažím vyhledat, stále nějak postrádám, nebo lépe řečeno, pochybuji o pravdivosti mnohého, co je nám za jedinou pravdu předkládáno a jiné názory, než „hlavního proudu“ jsou cenzurovány a považovány za konspirační teorie. V tak okaté míře si to nedovolil snad ani náš komunistický režim.

---

TIP: AKTUÁLNĚ.CZ ZABLOKOVALO BLOGY HNÍZDILOVI, ZWYRTEK HAMPLOVÉ A TOMÁNKOVI

---

Kde je tedy pravda?

Ale i Gándhí musel asi řešit podobné otázky. Velice pěkně a stručně jsou popsány některé jeho postoje v tomto odkazu zde.

Některé věty z článku si nyní z výše uvedeného odkazu dovolím citovat:

„…Boha téměř ztotožňoval s pravdou, aby pak mohl víru připisovat téměř každému, včetně buddhistů, džinistů a nedestruktivních ateistů a považovat je za "hledače pravdy". Od nenásilných džinistů převzal i tezi, že lidé jsou schopni pravdu poznat nanejvýš částečně a jen ze specifických a omezených úhlů pohledu. Je prý troufalé, aby jakékoli vyznání, kniha či jakákoli skupina lidí vznášela nárok na vlastnictví absolutní pravdy, natož aby ji pak ještě vnucovala ostatním...“

„…Ani svědomí proto není pro všechny stejné: může být dobrým vodítkem pro jednání jednotlivce, ale ten nemůže a nesmí předepisovat těm, kteří dospěli k jiným závěrům, co mají dělat a porušovat tak svobodu jejich svědomí… “ .

„…Gándhího životní styl a myšlenky odkrývají a stimulují dříve netušený lidský potenciál k povznesení ducha, společenského života i k řešení konfliktů a odhalují břídilství a směšnost tohoto světa. Mohl-li volit mezi násilím a nenásilím, volil vždy nenásilí…“

„…Musel-li však někdo volit mezi násilím a zbabělostí, doporučoval Gándhí v zájmu obrany násilí. Neustupoval, byl často tvrdší a vykazoval vyšší míru statečnosti, než patří zejména v dnešní Evropě k dobrému tónu…“

„…Gándhímu imponovali daleko víc než slaboši a zbabělci stateční bojovníci, kteří byli více ku prospěchu i nenásilnému odporu. Ve chvíli, kdy se člověk stane ztělesněním vrcholné odvahy, meč mu prý totiž stejně vypadne z ruky…“

Ano, je velmi statečné v dnešní době vyslovit a snažit se obhájit jiný, než většinový názor, a to i přesto, že pro svá tvrzení mám důkazy.

Situace došla až do mnohých absurdit, ale jak se to mohlo stát?

Líbí se mi vysvětlení Pjéra la Šé'ze, který v přednášce Ukradená odpovědnost objasňuje, jak jsme v mnoha směrech vzdali své vlastní zodpovědnosti za náš život a delegovali jsme ji na nějaké zástupce, v politice politiky, v medicíně doktory,… Žel současná společnost ještě zdaleka není tak vyspělá. Naše pasivita, naivita, mnohdy i dobrá vůle a důvěra bývají velmi často zneužity proti nám. Jak se říká příležitost dělá zloděje.  

Když se mi něco takového přihodí, sice si můžu stěžovat, rozčilovat se, ronit krokodýlí slzy, ale většinou mi to není zrovna moc platné. Řekla bych, že lékem na tuto situaci bývá přijmout své ztráty, pokusit se napravit, co se dá, uvědomit si příčinu a snažit se své chyby již neopakovat, tedy vzít vlastní zodpovědnost do vlastních rukou.

Asi je pošetilé z našich ztrát obviňovat někoho jiného, když jsme to svým způsobem sami dovolili a dopustili, třeba jako žena, která trpí domácím násilím od muže, a není schopna od něj odejít. Ano je pochopitelné, že se bojí, jak život zvládne sama s dětmi, nebo muže tolik miluje a věří, že se změní.  Nejsou ale svým způsobem na vině oba, ten, co zneužívá druhého, ale i ten, co se nechává zneužít?

Následováníhodným příkladem, jak se nevzdat své zodpovědnosti jsou pro mne 2 dámy. Paní MUDr. Peková a JUDr. Vendula Záhumenská.  Obě dvě dámy v rámci své profese od samého počátku pandemie Covid-19, byť je to mohlo stát mnoho, ne-li vše, do čeho do té doby investovaly (vyloučení z advokátní komory, zavření laboratoře, dehonestace, ...), byly ochotné statečně vystoupit a vyjádřit svůj názor a poukázat na nesrovnalosti a podivnosti v rámci své pracovní odbornosti, jež měly a mají zásadní vliv na životy nás všech. Nakolik mají pravdu, to ukáže až čas, který je největším spojencem pravdy, ale jsem vděčná za jejich kritická slova a jiný úhel pohledu. Proč tak málo lékařů pochybuje o pandemických opatřeních? Copak ostatním doktorům, akademikům, vědcům není nic divné? Copak i další advokáti a právníci neviděli, jak mohutně jsou nezákonnými cestami a manipulacemi s daty ukrajovány lidské svobody a práva a copak neskládali advokátský slib, že je budou bránit?

Vím, výše citované 2 dámy nebyly zdaleka jediné, přesto varující hlasy, vyzývající k určité obezřetnosti, a kritickému myšlení byly v naprosté menšině. O to více jsem za ně vděčná. Děkuji.

 

„Všichni bychom měli nalézat štěstí ve spravedlnosti a pravdě, bez ohledu na utrpení a ztráty, s nimiž se na tomto světě můžeme setkat.“ —  Mahátma Gándhí

 

Postupem času čím dál tím víc lékařů poukazuje na nelogičnost a nesystematičnost vládních covid opatření, jako například při protestu lékařů, kteří se distancovali od oficiálního narativu o covid-19 v neděli 14. 11. 2021. Více o tom například zde.

K tomu, abychom skutečně začali chtít změnu, (a to si přiznejme, změnu by si zasloužilo mnohé okolo i uvnitř nás), nelze nikoho ukecat, překřičet ani ubít argumenty, nestačí jen něco vědět, nebo tušit. K tomu, aby se něco změnilo, nestačí jednou za x let vhodit do urny volební lístek.  Ke změnám myšlení nebo i chování býváme donuceni okolnostmi a prožitky, většinou takovými, které námi otřesou. No, alespoň jsem si to do této doby myslela.

Copak těch otřesů bylo a je málo? Co všechno ještě musí přijít? Doba covidí ještě dostatečně neodkryla mnohé omyly, předsudky a falešná přesvědčení, závislosti, naši pohodlnost, záměry všehoschopných,…?

 

„Člověk často dělá plány, jen aby mu je Bůh zvrátil. Ale kde je konečným cílem hledání Pravdy, nechť jakkoli jsou zkříženy lidské plány, výsledek není nikdy škodlivý a je často lepší, než jsme čekali.“ —  Mahátma Gándhí

 

Mahátma Gándhí, tento člověk ač malý vzrůstem velký duchem i bez milionů na účtu, bez okázalých majetků a svým osobním příkladem oslovil mnohá srdce a zasloužil se ve své době o lepší a spravedlivější život ve společnosti... Jsem přesvědčena, že i v současné době je dobré se jím nechat inspirovat.

Některé příčiny neuspokojivé situace ve společnosti podle Gándhího, nazval je Sedmero sociálních hříchů: politika bez zásad, hospodářství bez morálky, blahobyt bez práce, výchova bez charakteru, věda bez lidskosti, požitek bez svědomí a věrovyznání bez oběti.

Na závěr této úvahy ještě pár výstižných citátů převzatých z webu Citaty.net.

 

„Dobrý člověk se bude bránit zlému systému celou svou duší…“ —  Mahátma Gándhí

„Ctnostný člověk nežije ctnostně proto, že z toho má užitek, ale proto, že je to zákonem a životadárnou mízou jeho bytí.“ —  Mahátma Gándhí

 

„Milovat své dokáže každý živočich, ale jen lidskost se dovede nadechnout pro lásku ke společnému.“—  MahátmaGándhí