Pane prezidente Zemane, paní ministryně Benešová, máte oba padáka!
06.05.2020 - Jiří Král
počet přečtení: 2781
vytvořeno 06.05.2020, upraveno 11.05.2020
 |
| Prezident ČR Miloš Zeman. (Hrad.cz) Ministryně spravedlnosti Marie Benešová. (Vláda.cz) |
A pana Petra Kellnera a jeho kamarády si laskavě vezměte s sebou!
Na lavici obžalovaných se zřejmě brzy ocitne česká justice, konkrétně Městský soud v Praze, Vrchní soud v Praze ale i osoby zodpovědné za stav české justice, včetně těch, kteří mají kárné pravomoci vůči soudcům a dalším profesím (státní zástupci, exekutoři a další), zejména pí Marie Benešová, ministryně spravedlnosti a p. Miloš Zeman, prezident ČR. Oba mají jasně zákony uložené povinnosti a pravomoci vůči justici, včetně soudů, mimo jiné mají povinnost podávat kárné žaloby na soudce, pokud je dostatečně doloženo podezření ze spáchání kárného skutku.
Situace v části justice začala být neúnosnou od léta roku 2019, když prezident p. Miloš Zeman a ministryně spravedlnosti pí Marie Benešová začali předvádět neuvěřitelnou galerii výmluv a odmítali a odmítají plnit své zákonem uložené povinnosti, přičemž poněkud nepochopili, že oba jsou zástupci lidu, oba jsou placeni ze státního rozpočtu (tedy z daní lidu a firem), oba složili slib občanům.
Dokážete si milí čtenáři představit, že přijdete do zaměstnání či do své firmy a tam zaměstnavateli oznámíte, že nebudete plnit povinnosti, které Vám zákon ukládá prostě proto, že se Vám to momentálně nehodí, protože byste prostě musel seknout přes prsty kamarády, se kterými jste před více než 30-ti lety studoval či následně se spolu s nimi „umazal“, či jen prostě proto, že se Vám nechce? Takový zaměstnavatel by asi chvíli nevěřícně na Vás zíral, poté by Vás napomenul, a pokud by ani napomenutí nezabralo a nevedlo k nápravě, dal by Vám prostě „padáka“ a ještě by po Vás vymáhal škody, které jste mu svým odmítáním plnit zákonné povinnosti způsobili.
Takto by se jistě vůči Vám choval zaměstnavatel v soukromém sektoru.
Jenže ve státním sektoru a u nejvyšších funkcionářů stále shora uvedené neplatí. Nevěříte? Tak čtěte dál.
Pan premiér Andrej Babiš (který je zodpovědný za chod celé vlády) nám stále tvrdí, že je potřeba řídit stát jako firmu (členem Vlády ČR je od ledna 2014 na pozici vicepremiéra, od ledna 2018 premiér), což je v zásadě chvályhodné a nutno říci, že se sám snaží jít příkladem. Jenže bohužel pan premiér Andrej Babiš není ve vládě sám a nechává si ve svém okolí lidi (z nejasných důvodů), kteří mu svými skutky- alespoň z pozice prostého občana chápáno – „ mydlí schody“, a pan premiér Babiš, ačkoli je vícekrát v průběhu mnoha let písemně upozorněn na nedbalosti, neřku-li podvody, páchané osobami z jeho okolí, ničeho nečiní, nebo alespoň to tak fakticky vypadá. Chápeme – pan premiér toho má moc (zejména v poslední době díky koronavirové krizi), ale co takhle více tlačit na plnění povinností u některých osob, kteří jsou též zaměstnanci státu (lidu) jako pan premiér Babiš, ale povinnosti neplní?
Každý systém, každá instituce vládu nevyjímaje je silný tak, jak je silný jeho nejslabší článek.
A dlouhodobě slabé články je třeba opravit či vyměnit, nebo zahubí celý systém, třeba i vládu p. premiéra Andreje Babiše.
A nyní opět k věci.
Již v létě 2019 podal HABEAS CORPUS a další subjekty k rukám p. prezidenta Miloše Zeman a pí ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešové několik podnětů k podání návrhů na zahájení kárných řízení, včetně opatření personálních a legislativních se soudci a dalšími funkcionáři a pracovníky soudů (zejména Městského soudu v Praze a Vrchního soud v Praze, celkem cca 20 osob), pro doložené a jasně definované kárné (popřípadě trestní) skutky, přičemž vše bylo jasně definováno, důkazně doloženo a pojmenováno.
Pokud je totiž kárný skutek řádně popsán, řádně definován a řádně doložen, je orgán, který je k tomu povolán a oprávněn povinen podat návrh na zahájení kárného řízení.
Ani tuzemské zákony nejsou v tomto smyslu napsány a schváleny tak, že by dávaly prezidentovi, ministryni spravedlnosti či někomu jinému možnost „může podat“, či má „volnou úvahu“ atd.
Zákony hovoří jasně:
- Definují kárné provinění
- Definují slib soudce
- Definují, kdo je oprávněn kárný návrh podat (nikoliv kdo jej „může podat“).
Jedinými volenými zástupci lidu, kteří jsou oprávněni podat kárnou žalobu, jsou ministryně spravedlnosti a pan Prezident ČR (ten se zatím ještě vymlouvá, ale nic jiného mu nezbyde).
Blíže viz: ZA BÍDNÝ STAV JUSTICE V ČR MOHOU POLITICI, NEPLNÍ TOTIŽ SVÉ POVINNOSTI VŮČI VOLIČŮM
Na podněty HABEAS CORPUS a dalších poškozených z léta 2019Prezident republiky p. Miloš Zeman odpověděl dopisem ze dne 22. 8. 2019 čj: 3115/2019 cestou kanceláře presidenta republiky, oddělení styku s veřejností, vedoucí p. Mgr. Martin Hakauf v tom smyslu, že dotyčný zákon plnit nebude (pravomoci získal prezident republiky v roce 2008 na základě novely zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů), neboť k tomu není dostatečně vybaven.
Celý text odpovědi Kanceláře prezidenta republiky viz zde.
HABEAS CORUS a další poškozené subjekty napadly postoj hlavy státu v této věci zasláním předžalobní výzvy ke splnění povinnosti, kde vyvrátili postoj hlavy státu vyjádřený v dopise již zmiňované Kanceláře prezidenta republiky čj: 3115/2019 ze dne 22. 8. 2019.
HABEAS CORPUS a další poškozené subjekty ve své předžalobní výzvě ze dne 4. 2. 2020 mimo jiné uvedly, cituji:
„Vážený pane prezidente,
tuto odpověď Vaší kanceláře považujeme za zcela neuspokojivou a mimo objektivní realitu. Zákon totiž hovoří jasně a ukládá Vám směrem k soudcům jasnou povinnost – podat návrh na kárné řízení či opatření se soudcem, pokud je dostatečně doložen kárný skutek.
A tyto kárné skutky byly doloženy ve všech shora uvedených našich podáních.
A pokud se necítíte být kompetentní k dotyčné činnosti, měl jste dost času postupovat v minulosti dvěma směry, a to:
- nechat svůj úřad personálně posílit, abyste své povinnosti mohl plnit
- vykonat zákonodárnou iniciativu a dotyčné ustanovení zákona č. 7/2008 Sb. jakožto břemeno, které nejste schopen nést ze sebe nechat sejmout.
Naše organizace Vám fandí a rádi Vám budeme nápomocni zejména v bodě písm. a) tohoto podání.
Na naše podání uvedená pod body ad II., III. Jste nereagoval.
Též si dovolujeme upozornit, že prostý občan v ČR je nucen plnit řadu nesmyslných zákonů, které si v řadě případů protiřečí a i naše organizace jen za posledních 10 let podala v různých řízeních návrhy na zrušení řady zákonů či jejich částí pro jejich rozpor s ústavním pořádkem, či zdravým rozumem.
A naši občané také jsou nuceni plnit z jejich úhlu pohledu nesmyslné zákony a Vy též nejste výjimkou.
Jen si představte daňovou oblast. Tato oblast je vlastně dohoda občana či firmy se státem ve smyslu, že firma či občan se vzdá části svého majetku za to, že stát zajistí pro tuto firmu a občana spravedlnost, bezpečnost, obranu a další vyhrazené oblasti.
A opovažte se nezaplatit daně!
Skončíte s pokutou anebo rovnou v kriminále.
Ale obráceně to musí platit též, protože pokud by tomu tak v praxi nebylo a stát by odmítal plnit své povinnosti, včetně řešení spravedlnosti (jako jsou naše případy), jedná se potom o porušení dohody státu s občanem či firmou ze strany státu a jeho orgánů a následuje sankce, nehledě na skutečnost, že je možno na takovéto chování státu a jeho orgánů nahlížet jako na chování diskriminační a to dle konkrétní situace.
Ve Vašem konkrétním případě, Vážený pane prezidente, nelze totiž nevidět, že na jedné straně v námi předložených věcech odmítáte plnit své povinnosti uložené Vám přímo zákonem, a na druhé straně nelze nevidět, jak ze všech sil nadržujete a protěžujete p. Petra Kellnera a jeho firmy kupříkladu v Číně, ačkoli je doloženo, že právě jeden z hlavních hybatelů scény v ČR p. Petr Kellner je důvodně podezřelý z kolaborace s vládnoucím čínským komunistickým režimem, který porušuje mezinárodní právo, zavírá lidi do koncentračních táborů a dopouští se řady vražd.
A angažovat se takto u čínských komunistických orgánů ve prospěch P. Petra Kellnera a dalších pár jednotlivců Vám rozhodně žádný zákon neukládá, na rozdíl od povinností, které se domáháme na Vás nyní my.
A nyní zpět k meritu věci.
V našich podáních definovaných v bodech ad I., II., III. tohoto podání jsou jasně a řádně kárné skutky pospány, definovány a doloženy. Týkají se konkrétních řízení, kde je vytrvale poškozována naše organizace a další zde uvedení poškození, kteří nám udělili plnou moc a kde naše organizace shledala skutečné konkrétní poškození konkrétních subjektů.(Poznámka redakce: zde definováno v textu zcela konkrétně, na žádost dalších poškozených uvedeno bez konkrétních jmen poškozených).
Vše je řádně doloženo a zdokumentováno.
Naše shora uvedená podání Vám byla řádně doručena včetně příloh, vyzýváme Vás proto tímto k řádnému prošetření a řádnému podání příslušných návrhů na kárné řízení, tak jak Vám ukládá zákon.
Pokud je totiž kárný skutek řádně popsán, řádně definován a řádně doložen, je orgán, který je k tomu povolán a oprávněn, v tomto případě Vy, Vážený pane prezidente, povinen podat návrh na zahájení kárného řízení.
Ani tuzemské zákony nejsou v tomto smyslu napsány a schváleny tak, že by dávaly Vám či někomu jinému možnost „může podat“, či má „volnou úvahu“ atd.
Zákony hovoří jasně:
- Definují kárné provinění
- Definují slib soudce
- Definují, kdo je oprávněn kárný návrh podat (nikoliv kdo jej „může podat“).
Jedinými volenými zástupci lidu, kteří jsou oprávněni podat kárnou žalobu, jsou ministryně spravedlnosti a pan Prezident ČR (ten se zatím ještě vymlouvá, ale nic jiného mu nezbyde).
Blíže viz: ZA BÍDNÝ STAV JUSTICE V ČR MOHOU POLITICI, NEPLNÍ TOTIŽ SVÉ POVINNOSTI VŮČI VOLIČŮM
Naše organizace Vám v podáních uvedených v bodech I., II., III. jasně definovala kárný skutek, tento popsala, odůvodnila a doložila.
Výmluvy nejsou namístě. Pokud něčemu nerozumíte, již v podání ze dne 7. 7. 2019 a násl. jsme Vám nabídli další důkazy, popř. vysvětlení či konzultace.
Tato nabídka stále platí.
Podívejte se na Slovenskou republiku, tam se již začínají hýbat. ČR má též minimálně další 3 kandidáty na Magnitského seznam – viz případ Marian Kočner.
Vzhledem k ustanovení § 9 Zák. č. 7/2002 Sb. Vám běží lhůty, počínaje dnem 10. 7. 2019, kdy Vám byl náš první podnět doručen.
Vaše nečinnost a neplnění povinností, která Vám ukládá zákon, poškozuje práva naší organizace a dalších poškozených, zejména právo na řádný výkon státní správy a řádný výkon soudnictví a způsobuje poškozeným majetkovou a nemajetkovou újmu.
Vzhledem k Vaší povinnosti konat Vám proto v rámci tohoto podání tímto zasíláme předžalobní výzvu ke splnění Vaší povinnosti v daném případě podat návrh na zahájení kárného řízení či jiného opatření za skutek definovaný, doložený a odůvodněný z podání poškozeného viz body ad I., II., III. tohoto podání.
Lhůtu ke splnění této předžalobní výzvy Vám stanovujeme do 20. 3. 2020. Po marném uplynutí této lhůty budeme nuceni na Vás podat žalobu a přijmout další opatření ke zjednání nápravy.
Očekáváme z Vaší strany zjednání nápravy a písemné vyrozumění o přijatých opatřeních.
...“ konec citátu
Ke dni zveřejnění tohoto článku náprava zjednána nebyla a tudíž byl dán pokyn zpracovat v tomto smyslu na prezidenta Miloše Zeman žalobu a tuto následně podat. Možným důvodem odporu prezidenta je patrně skutečnost, že případ se týká jeho dlouholetých spolupracovníků JUDr. Jaroslava Bureše, JUDr. Jana Sváčka a dalších. Situace je totiž o to více velmi nebezpečná v současné době koronavirové krize.
Nutno si uvědomit, že pan prezident Miloš Zeman je i dle Ústavy ČR mimo jiné Vrchním velitelem ozbrojených sil (viz: čl. 62, čl 63, Ústavy ČR).
S takovým přístupem, který předvádí při plnění svých funkčních povinností ve shora popsané věci „justice“ musíme mít logicky obavy z jeho činností až jej bude země v případě skutečného ohrožení nejenom koronavirovou nákazou skutečně potřebovat. Na čí straně potom bude pan prezident Miloš Zeman stát?
Na straně českého lidu, anebo otevře dveře do země čínským komunistickým soudruhům a jejich 5. koloně, „podnikateli“ Petru Kellnerovi a jeho kámošům?
Dalším odpíračem plnění zákonných povinností je nominantka prezidenta Miloše Zemana v kabinetu premiéra Andreje Babiše, ministryně spravedlnost, pí Marie Benešová.
Jak je Vám jistě známo, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR svým usnesením č. 653 ze dne 6. června 2019 uložila vládě ČR důležitý úkol, a to, cituji: „ ....
k nezaplaceným podnikům privatizovaných vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992-1998
Poslanecká sněmovna
- konstatuje, že v letech 1992 až 2005 došlo při privatizaci majetku státu k velké řadě excesů, chyb i zločinů, které způsobily České republice a jejím občanům škody na majetku v řádech stovek miliard korun a které vlády České republiky dosud nedořešily a jejich následky neodstranily;
- žádá vládu, aby zpracovala a navrhla účinnou změnu trestněprávních předpisů tak, aby bylo možné takové zločiny způsobené při privatizaci dále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení, včetně posouzení, zda nedošlo v určitém období k situaci, kdy promlčecí doba ani nemohla běžet.
Radek Vondráček v. r.
předseda Poslanecké sněmovny
František Kopřiva v. r.
ověřovatel Poslanecké sněmovny
...“ konec citátu.
Nelze nevidět, že dotyčné usnesení PS PČR č. 653 ze dne 6. června 2019 bylo odsouhlaseno i hlasy poslanců vládního hnutí ANO.
Zcela fatální je tedy odpověď pí Marie Benešové premiéru Andreji Babišovi ze dne 16. 8. 2019 čj: MSP-332/2019-LO-SP/2, ve kterém ministryně spravedlnosti sděluje premiéru, mj. že dotyčné usnesení PS PČR se plnit nebude, neboť současná legislativní opatření jsou dostatečná a že pokud se do současné doby nenašly relevantní důkazy, těžko se najdou i poté.
Celý text odpovědi Mgr. Marie Benešové premiérovi Andreji Babišovi ze dne 16. 8. 2019 viz zde.
Pí Mgr. Marie Benešová jednak v dopise ze dne 16. 8. 2019 nemluví pravdu, neboť vychází mj. z chybného předpokladu, že orgány činné v trestním řízení fungovaly a fungují řádně, nezávisle a nestranně a dále odmítá plnit vůli lidu, která je v tomto případě vyjádřena usnesením PS PČR č. 653 ze dne 6. června 2019, čímž staví premiéra Andreje Babiše do role neználka a podporovatele lumpů, kterých se dlouhodobě nedokáže či nemůže zbavit.
Dále,
i pí Marie Benešová obdržela od HABEAS CORPUS a dalších poškozených podáním ze dne 17. 2. 2020 předžalobní výzvu ke splněn povinností, bohužel pro paní ministryni bez jakékoli nápravy, takže i na ní bude vypracována a podána žaloba.
Hlášení k mezinárodním orgánům bylo již podáno.
Jak se to mohlo stát?
Na vině jsou zřejmě též pozoruhodné šachy se zákony po listopadu 1989, sloužící k matení veřejnosti a většiny orgánů a vlád tzv. „západního demokratického světa“.
Problém lze shrnout pod výraz „očista justice“.
Potáčovi kluci to měli dobře připravené a spočítané.
Očista justice (v době po listopadu 1989) byla prováděna na základě nově přijatého zákona o soudech a soudcích, tj. zákona č. 335/1991 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 1991, a na základě tzv. lustračního zákona č. 451/1991 Sb. (podle tohoto zákona museli soudci odejít např. kvůli členství v Lidových milicích, lustrační zákon však neměl co dělat s řadovým členstvím v KSČ, týkal se pouze funkcionářů KSČ). Tyto právní předpisy se tedy týkaly úpravy způsobu převzetí soudců, kteří byli zvoleni do funkcí podle předpisů platných před účinností nového zákona o soudech z roku 1991.
Soudci ustanovení do funkce po dni 1. 1. 1990 se dnem účinnosti nového zákona o soudech a soudcích považovali za soudce ustanovené podle tohoto zákona. Soudci ustanovení do funkce podle dosavadních předpisů přede dnem 1. 1. 1990 museli být ve lhůtě 12 měsíců od účinnosti zákona o soudech a soudcích, tj. do dne 31. 8. 1992, ustanoveni do funkce podle tohoto zákona. Z vedených dat je zřejmé, že zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, který nabyl účinnosti až dne 1. 8. 1993, nemohl být při očistě justice využit.
Důsledky jsou dnes zjevné.
Jinými slovy,
vnitrostátní právo v ČR a SR neumí řešit a postihovat činnost osob ve státních, politických, úředních a justičních funkcích, když jejich činnost naplňuje konkrétními skutky (konkrétním jednáním) skutkovou podstatu trestných činů, kárných provinění či nezákonností a skutků (aktů) proti ústavě a demokracii, ale příslušné orgány daného dotčeného státu (zde ČR), které mají za povinnost takovéto skutky stíhat či vyslovovat nezákonnost nezákonných aktů a situace napravovat, své shora uvedené povinnosti a poslání (či účel pro který byly zřízeny) neplní či odmítají plnit. A to je i tento žalovaný případ. Stěžovatelé se tedy o pomoc obrátili jinam.
Stěžovatelé jsou toho názoru, že rozhodnutí o tom, že nějaký akt vydaný státní či justiční mocí je odporující normám vyšší právní síly či zákonu není třeba výslovně vydat v materializované podobě. Postačuje, pokud takový akt naplňuje veškeré znaky takovéhoto porušení (popřípadě vydání takovéhoto aktu osobou, která má zájem na výsledku).
Stát, jeho orgány a justice jsou infiltrovány „Potáčovými kluky“. Oni nepůjdou proti svým.
Blíže viz:
- Steven Levitsky , Daniel Ziblatt, Jak umírá demokracie, Prostor, Praha 2018, ISBN 978-80-7260-394-7,
str. 43,44, str. 103-138
- Chapadla justiční chobotnice v ČR a jejich dosah, Nadační fond proti korupci, Tribun EU, Brno 2015, ISBN 978-80-263-0960-4
- Ignác Milan Krajniak, Banda zlodejov, Šokujúca pravda o oligarchoch a politikoch na Slovensku, Kniha do ucha s.r.o., Bratislava 2015, ISBN 978-80-972126-0-5
- Peter Tóth, Běžec, Vydavatelstvo Dixit s.r.o., ČR 2013, ISBN 978-80-89662-06-7
- Štefan Harabin, Súdnosť, AMIUM, Bratislava 2018, ISBN 978-80-970402-3-9
- Luboš Tichý, Jiří Hrádek et. al., Odpovědnost státu za legislativní újmu, Staatshaftung fur Legislatives Unrecht, Centrum právní komparistiky Právnické fakulty Univerzity Karolovy v Praze, Praha 2012, ISBN 978-0-87488-08-9
- spisem sp. zn. 3 Ps/13/2016 Okresního soudu Bratislava I, navrhovatel HABEAS CORPUS, odpůrce Robert Fico
- Juraj Jellinek – spolupracovník Stb, svazek „MORE“ a „PYTLIAK“
- dále blíže viz kupříkladu: Holandské šachy s pohledávkami z Česka, aneb od Čalfy do Čalfy
Neexistující občanský dozor nad výkonem právnických profesí situaci jenom zhoršuje.
Poškození jsou vadným a nedbalým rozhodováním české justice opakovaně a neustále poškozováni.
Na dotyčné případy dopadají zejména níže uvedená ustanovení zákonů, mezinárodním smluv a předpisů, a to:
- čl. 14 (spravedlivý soud), čl. 26 (rovnost před zákonem a zákaz diskriminace) mezinárodního Paktu o občanských a politických právech – č. 120/1976 Sb. (dále jen Pakt)
- čl. 20 (rovnost před zákonem), čl. 21 (nediskriminiace), čl. 47 (právo na účinný prostředek nápravy a na spravedlivý proces) Listiny základních práv EU, Ú.v. EU C 303, 14. 12. 2007, s. 1-16 (dále jen LZP EU)
- čl. 6 odst. 1 (právo na spravedlivé soudní řízení) , čl. 8 (právo na na respektování soukromého a rodinného života, včetně obydlí a korespondence, čl. 13 (právo na účinný opravný prostředek) , čl. 14(zákaz diskriminace) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, č 209/1992 Sb., dále jen EULP
- č. 1 (základní ustanovení), čl. 4 (základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci), čl. 9, odst. 2 (změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná), čl. 9, odst. 3 (výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu), čl. 23 (slib poslance a senátora),čl. 69 (slib člena vlády), čl. 95 odst. 1 (vázanost soudu zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu), čl. 95, odst. 2 (právo soudu předložit věc Ústavnímu soudu ČR, pokud dojde k závěru, že zákon, jehož má být ve věci použito je v rozporu s ústavním pořádkem) Ústavy České republiky, č. 1/1993 Sb., dále jen Ústava ČR
- čl. 1 (rovnost, základní práva), čl. 4 (povinnosti a jejich ukládání), čl. 36, odst. 1 (každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu), čl. 36, odst. 2 (přezkum rozhodnutí) Listiny základních práv a svobod ČR, č. 2/1993 Sb., dále jen LPS ČR
- § 2 odst. 5 Zák. č. 141/1961 sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), dále jen TrŘ
- §2 Zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, zkr. ZSZ.
- Zák. č. 140/1961 Sb., Trestní zákon (platný a účinný do 31. 12. 2009), zkr. starý TrZ
- Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, zkr. nový TrZ
- § 3 a násl. Zák. č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád (o.s.ř.) v platném znění (Občanské soudní řízení je jednou ze záruk spravedlnosti a práva) , zkr. o.s.ř.
- § 4 (Ministerstvo financí), § 11 (Ministerstvo spravedlnosti), část třetí – zásady činnosti ústředních orgánů státní správy (ust. §§20 a násl.)
Zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, dále jen „Kompetenční zákon“, zkr. KZ
- § 4 (před soudem jsou si všichni rovni),
§ 62 (slib soudce a přísedícího)
§ 82 (odpovědnost soudce), § 87 a násl. (kárné provinění soudce) Zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), dále jen „ZSS“.
Poznámka:
Nutno upozornit na skutečnost, která rezonuje na mezinárodní scéně, a to, že český právní řád trpí strukturálními a systémovými závadami, které vynikají obzvláště v kontextu ratifikace Lisabonské smlouvy ze dne 3. 11. 2009, včetně Prohlášení č. 17 (Prohlášení o přednosti práva), skrze něhož byla Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod inkorportována jako celek(zkr. EULP) – tedy včetně rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva, do primárního práva EU.
Ode dne 3. 11. 2009 je nutno jí aplikovat jakožto „obecné zásady práva Unie“ čl. 6, odst. 3 Smlouvy o EU).
Důsledkem výše uvedeného je neaplikovatelnost českého právního řádu, pokud je v rozporu s primárním právem EU (v tomto případě s obecnými zásadami práva Unie).
Touto optikou je nutno i hledět na výklad pojmu „nezávislý a nestranný soud“ definovaný v čl. 6, odst. 1 EULP (k tomu též čl. 81, čl. 82, čl. 95, čl. 96 Ústavy ČR, čl. 36, čl. 37 LPS ČR).
Blíže viz kupříkladu: Syllová, Pítrová, Paldusová a kol. Lisanobská smlouva, komentář, C.H.Beck, 2010,
ISBN 978-80-7400-339-4, str. 39-53 (čl. 6) str. 1137 (Prohlášení o přednosti
práva), str. 1145 (Prohlášení ČR k Listině základních práv EU), str. 1149 a násl.
(Úvodní komentář k Listině základních práv EU).
Dále viz.: Pl. ÚS 19/08 ze dne 26. 11. 2008/(viz NALUS)
Pojem nezávislý a nestranný soud je chápán kupř. v rámci judikatury Evropského soudu pro lidská práva takto:
Podle článku 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv „má každý právo na to, aby jeho záležitost byla projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem (everyone is entitled to a hearing by an independent and impartial tribunal established by law .... toute personne a droit a ce que sa cause soit entendue par un tribunal indépendant et impartial etabli par la loi...)“
Z výše uvedených tří atributů soudu mají první a třetí z nich (nezávislost, zřízení zákonem)objektivní povahu, zatímco druhý atribut (nestrannost) má svou objektivní i subjektivní stránku.
Pro splnění podmínky nezávislosti je nezbytné, aby soud mohl opřít svá rozhodnutí o svůj vlastní svobodný názor na fakta a na jejich právní stránku, aniž by měl jakýkoliv závazek vůči stranám nebo veřejným orgánům a aniž by jeho rozhodnutí podléhalo přezkoumání jiným orgánem, který by nebyl stejně nezávislým v uvedeném smyslu (viz rozsudek ve věci Ringeisen z roku 1971, A-13, str. 39 a ve věci Le Compte z roku 1981, A – 43, str. 24. Je třeba se vyhnout i náznakům, popř. potenciální možnosti závislosti. Tak např. ve věci Šrámek, kdy člen soudu byl hierarchicky podřízen jedné ze stran, Evropský soud pro lidská práva konstatoval: „ Strany mohou mít legitimní pochybnosti o jeho nezávislosti. Takováto situace vážně ohrožuje důvěru, které soudy musí požívat v demokratické společnosti“. (Viz rozsudek ve věci Šrámek z roku 1984, A-84, str. 19-20.)
Z judikatury (case-law) Soudu vyplývá, že článek 6 odst. 1 Úmluvy nestanoví, že každý orgán, který rozhoduje v určité fázi civilního nebo trestního řízení, musí být nezávislý ve výše uvedeném smyslu, nicméně nejvyšší odvolací instance musí být nezávislá, přičemž požadavek nezávislosti je třeba aplikovat v tradičním civilním nebo trestněprávním pojetí, kde soud (tribunál) podle vnitrostátního práva musí splňovat vlastnosti „soudu v klasickém smyslu“.
České chápání pojmu „nezávislý a nestranný soud“ ovšem shora uvedená kritéria nesplňuje a omezuje se pouze na chápání této otázky ve smyslu § 14 a násl. o.s.ř., což je ovšem zcela nedostatečné a zcela nedostatečné je v tomto smyslu i rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, neboť Vrchní soud v Praze je zaplevelený již u samého vedení tohoto soudu funkcionáři, úzkými příznivci a spolupracovníky „Potáčových kluků“, funkcionáři Vrchního soudu v Praze – jeho letitým předsedou JUDr. Jaroslavem Burešem a současným místopředsedou Vrchního soudu v Praze, dlouholetým předsedou Městského soudu v Praze JUDr. Janem Sváčkem.
Blíže viz: HOLANDSKÉ ŠACHY S POHLEDÁVKAMI Z ČESKA, ANEB OD ČALFY DO ČALFY - 1. ČÁST, HOLANDSKÁ SPOJKA
JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Jan Sváček, se svou dlouholetou činností podíleli na legislativních podvodech, zužování demokratických práv občanů a skupin obyvatel, dehonestace a šikanování občanských aktivistů ve prospěch elit a „Potáčových kluků“ a jejich významného vůdce Václava Klause, členství v klubech elitářů neslučitelných s demokratickými principy i s funkcí soudce (kupř. LION KLUB- případ Barták a spol.), cestou Legislativní rady vlády, právnických elit a soudních poskoků i z Vrchního soudu v Praze (JUDr. Zdeněk Kovařík) zajištění manipulací se spisovým materiálem, zajištění šmírování a fízlování, rozhodování na základě neexistujících informací ve spise atd...
Dále k důkazu kupříkladu: MÍSTOPŘEDSEDA ADVOKÁTNÍ KOMORY SOKOL KRITIZUJE POLICII A PREMIÉRA, PŘITOM TOLERUJE ESTÉBÁKY A BÝVALÉ VLIVNÉ KOMUNISTY V ADVOKÁTNÍ KOMOŘE
Blíže viz:
Kdo byl Svatopluk Potáč? Komunista, ekonom, poradce a jeden z „otců“ kupónové privatizace…
Miliardář Petr Kellner chce být nenápadný. Na domácí scéně je ale vidět více než obvykle
Jan Hnízdil: Chaotická represivní opatření mohou napáchat víc škody než virus
Psychopat ve vládě funguje jako vlk. Rozdělí stádo a pak ho zničí, říká Jan Hnízdil
Premiér Andrej Babiš obdržel příslušné dokumenty též (respektive Úřad vlády ČR), zatím bez zjednání nápravy a bez odpovědí.
Pan Miloš Zeman a paní Marie Benešová svým odpíráním plnění povinností dávají tak soudcům, justičním pracovníkům a dalším právnickým profesím včetně insolvenčních správců jasně najevo, že si tito mohou dělat, co se jim zamane a že zákony pro ně neplatí. Jde o velmi nebezpečný signál vyslaný k voličům, kterým říkají, že společenská smlouva mezi státem a jeho občany již neplatí!
Tedy již na základě shromážděných faktů, nehájení oprávněných zájmů občanů, odmítání plnění zákonných povinností a to i přes opakované písemné upozornění bylo by vhodné říci: Pane prezidente Zemane, paní ministryně Benešová, máte oba padáka! A pana Petra Kellnera a jeho kamarády si laskavě vezměte s sebou!
