Tchaj-wan uznává tradiční kulturu a hodnoty, díky tomu je ekonomicky úspěšnou demokracií

Náměstek tchaj-wanského ministra zahraničí a někdejší ředitel nejvýznamnějšího ostrovního think-tanku Taiwan Foundation for Democracy pan Szu-chien Hsu (uprostřed) hovoří na Foru 2000 v Praze v říjnu 2019. (Taiwan Foundation for Democracy)

Náměstek tchaj-wanského ministra zahraničí a pan Szu-chien Hsu během návštěvy Prahy promluvil s médii. Někdejší ředitel nejvýznamnějšího think-tanku Taiwan Foundation for Democracy (TFD) odpovídal na problematiku zahraniční politiky Tchaj-wanu a vzájemné vztahy s pevninskou Čínou.

Tchaj-wan je demokratickou zemí v obtížném geopolitickém postavení. Má vlastní prezidentský systém a vládu, praktikuje demokratické rozdělení moci, má svoji armádu a zachovává tradiční kulturu. V žebříčku indexu demokracie je na tom dokonce lépe něž Česká republika.

Mez Českou republikou a Tchaj-wanem existují podle pana Hsu dobré vztahy na lidské úrovni, které vyplývají ze sdílení stejných hodnot. „Sdílíme s Českou republikou hodnoty demokracie a lidských práv,“ řekl pan Hsu. 

„Komunistická strana Číny chtěla zničit čínskou kulturu, byla to podle mě tragédie lidstva,“ komentuje pan Hsu kampaně jako Velká kulturní revoluce a další. „Komunistický režim chtěl zničit své vlastní historické dědictví.“

Paradoxem podle pana Hsu je současná situace, kde „chce čínský režim ustavit Konfuciovy instituty ve světě“. Konfucius totiž představuje „kulturu, kterou se sami snažili zničit“. I když čínští komunisté používají jméno mudrce Konfucia, ve skutečnosti nejednají podle hodnot tradiční čínské kultury.

„Komunistická strana Číny chtěla zničit čínskou kulturu, byla to podle mě tragédie lidstva. Chtěl zničit své vlastní historické dědictví.“ - Szu-chien Hsu

„Tchaj-wan je místem, kde se čínská kultura dobře zachovala. Staráme se o chrámy, historické artefakty, které sem byly převezeny z pevninské Číny v roce 1949. Zachránili jsme je a dobře uchovaly,“ řekl pan Hsu.

Podle pana Hsu se projevují tradiční etické zásady čínské kultury v každodenním životě lidí na Tchaj-wanu. Ve vztazích uvnitř rodiny nebo v jednání s přáteli. „Tato etika se u nás zachovala,“ říká Hsu.

Několik českých politiků zmínilo, že Česká republika je tak malá země, že nemá význam, aby se vyjadřovala k situaci v Číně, protože to nebude mít žádný dopad nebo účinek.

Podle pana Hsu je takové myšlení nesprávné, protože pro skutečné lidi zavřené a ve vězení je taková diskuse velice důležitá. „Mezinárodní pomoc je pro vězněné lidi je velice důležitá,“ říká Hsu.

„Definitivně, je to důležité! Je to velice důležité pro všechny ty lidi, kteří trpí. Prosím řekněte jim, že to má smysl, nevím proč by to nemělo být důležité a nemělo to mít smysl,“ míní Hsu a dodává, že lidé v totalitních zemích skutečně spoléhají na to, že se jich Západní země zastanou.

„Kromě výuky na základní škole, má být veškeré vzdělávání dobrovolné. Vláda nemá rozhodovat o tom, kdo bude vyučován. Ne vláda, ale občané mají rozhodnout o svém vzdělávání.“ - Szu-chien Hsu

Čínský režim pronásleduje skupiny věřících jako je Falun Gong nebo křesťané a etnické menšiny jako jsou Ujgurové a Tibeťané. Často je podrobuje takzvané „převýchově“.

Z hlediska pan Hsu „kromě výuky na základní škole, má být veškeré vzdělávání dobrovolné“.

„Vláda nemá rozhodovat o tom, kdo bude vyučován. Ne vláda, ale občané mají rozhodnout o svém vzdělávání,“ řekl Hsu v rozhovoru s médii.

K takzvaným „výukovým táborům“ nebo „převýchovným táborům“ má Hsu jasné stanovisko. „Vzdělávací instituce by neměli fungovat jako vězení, v demokratických zemích je to naprosto nepředstavitelné.“

Čínská komunistická strana obhajuje projekt „převýchovy“ v provincii Sin-ťinag jako opatření v oblasti bezpečnosti. Otázkou je, proč se zaměřují na běžné lidi? Jsou snad běžní lidé největší hrozbou pro čínský režim?

Čínský režim v poslední době ničí křesťanské kostely, vyhazuje do vzduchu sochy buddhů nebo uřezává z domů kříže, to je podle pana Hsu i z hlediska zákonů ČLR nepochopitelné.

Podle pan Hsu je současná Čína pod vedením komunistické strany „hrozba demokracie“ a pokouší se zmocnit Tchaj-vanu, kterému se daří v ekonomickém i demokratickém rozvoji.

Podle pana Hsu současný čínský režim vnímá úspěch tchajwanské demokracie hrozbu a pokouší se Tchaj-wan poškodit různými rafinovanými způsoby. Komunistická strana prostřednictvím svých úřadů rozvědky „šíří dezinformace, infiltruje se do sociálních organizací, narušuje důvěru veřejného míně ve vládu a demokracii,“ uvádí pan Hsu.

„V důsledku toho musí tchajwanští zástupci vlády a nevládních organizací mluvit na mezinárodních fórech,“ aby čelili propagandě čínského režimu, míní pan Hsu.