Aloe: Orgány Evropské komise pokračují v zakazování tradičních bylin a přírodních látek…

Aloe vera (Aloe pravá). (CC BY-SA 4.0)

 

Aloe, stálezelená rostlina, která v současné době roste v klimaticky příhodných oblastech téměř po celém světě. Tradiční medicína zná její léčivé účinky již několik tisíc let a využívá ji také novější medicína západní, která její léčivé účinky potvrzuje četnými vědeckými studiemi. Nejstarší důkazy o jejím využití se datují do doby raného Egypta před 6000 lety.

V současnosti bylo opakovaně zaznamenáno již několik snah zneužívat zákonné procesy k zakazování prodeje tradičních bylin. K těmto zákazům, které postrádají smysl prospěchu pro spotřebitele, se propůjčují úřady působící v rámci Evropské unie (Například EFSA). Široce jsme pojednávali o zákazu léčivé houby Coriolus versicolor (Outkovka pestrá). Nyní se zaměříme na problém vznikající okolo Aloe vera (Aloe pravá).

Objevil se návrh nového nařízení, jehož autorem je Generální ředitelství zdraví a bezpečnosti potravin (DG SANTE) (zdroj). Toto nařízení má potenciál narušit volný pohyb zboží a diskriminačně omezit některé spotřebitele. Mimo jiné jsou v předmětném návrhu uváděny konkrétní „problematické obsahové látky“, které jsou přirozenou součástí aloe a reveně (rebarbora). To by znamenalo zákaz všech produktů z těchto rostlin, které látky obsahují nebo financování dodatečných testů na přítomnost těchto látek v produktech, tedy další finanční náklady pro výrobce.

Pokud se jedná o trh s potravinami, je Aloe využíváno například při výrobě nápojů a kosmetických přípravků.

 

Nedostatky připravovaného nařízení

Aloe pravá na ilustraci z roku 1842. (CC BY 4.0) Reveň lékařská (Rheum officinale). (Volné dílo)

„Za spotřebitele je tam nedostatečné vyjádření Evropské komise, jaký dopad bude mít nařízení na trh, zejména s nápoji, kde jich je mnoho s aloe. Každá legislativa by měla mít zhodnocen dopad na trh, nejen ve smyslu na ekonomické subjekty, ale i na spotřebitele, kterým to pomáhá,“ míní zástupci české neziskové organizace Habeas Corpus, která se proti nařízení ohradila. „Návrh nařízení řeší jen ty spotřebitele, pro které to není vhodné, které to může poškodit. Ale chybí tam de facto analýza vztahu rizik a přínosů, kdy by se zhodnocovaly přínosy pro jiné skupiny spotřebitelů.“

Genotoxicita bude podle mínění neziskové organizace vázána pouze na jednu obsahovou látku, kterou zkoumali izolovanou, nikoliv na celou rostlinu s komplexními vazbami, kdy mnohé vůči sobě fungují jako brzdy a protiváhy. To znamená, že látka sama o sobě může vykazovat určité účinky, ale jako součást rostliny spolupůsobí s mnoha dalšími látkami v rostlině obsaženými.

Nařízení vzniká na základě velmi nedostatečného vědeckého zhodnocení, vědeckých podkladů. (Extrapolace z jedné minoritní obsahové látky na celek značně nevědecká).

 

Chybí věcný záměr a důvodová zpráva k napadenému návrhu SANTE, anebo tyto podklady nejsou veřejně dostupné a dohledatelné. Jde přitom o základní náležitosti řádného legislativního procesu.

 

Znepokojení vzbuzuje zejména fakt, že seznam látek, seznam rostlin, nebo částí rostlin, které se nesmí používat v potravinách, není řádně odůvodněn. K připravovanému zákonu chybí věcný záměr i důvodová zpráva. Není tedy odůvodněno, z jakého konkrétního věrohodného a přezkoumatelného důvodu jsou příslušné látky, rostliny či jejich části zakazovány.

„Pokud nebudou tato zjištění doložena, bude je nutno z návrhu vypustit, neboť jejich ponechání na seznamu zakázaných nebude věcně odůvodněno, a tudíž bude diskriminovat výrobce, obchodníky a spotřebitele, bude překážkou volného trhu a porušením principu rovného zacházení a rovných příležitostí,“ komentuje návrh Habeas Corpus.

Je také pravda, že úřady EU nebo současná západní věda nejsou vševědoucí a spotřebitelé některé byliny či produkty využívají pro svou osobní spotřebu v souladu s tradičním používáním, či tradiční medicínou, individuálně a hodnotí je jinak než státní orgány. Státní orgány by tedy měli také dostatečně zohledňovat místní specifika a zvyklosti různých regionů a konkrétních národnostních, náboženských a světonázorových etnik a skupin.

Znepokojivá jsou také důvodná podezření, že úřady podléhají tlaku farmaceutických společností, aby vytlačovaly levné tradičně používané byliny, které pak nahradí farmaka prodávaná obchodními společnostmi.

 

Z praktického chování úřadů EU vznikají obavy nad tím, že stále více slouží úzkým lobbistickým skupinám a zájmům. Existuje proto názor, že občané členských zemí, budou muset vyvinout občanskou aktivitu, kterou začnou nutit orgány EU, aby začaly plnit účel, pro který byly zřízeny. 

 

Stížnost předsedkyni Evropské komise

Česká nezisková organizace Habeas Corpus ve věci zákazu Aloe podala 31. března 2020 stížnost přímo k předsedkyni Evropské komise pí Ursule von der Leyenové. Tato stížnost již byla přijata ke zpracování Generálním sekretariátem EU. 

„Podstatou celé stížnosti jsou mimo jiné opět zcela netransparentní postupy bez jakékoliv kontroly veřejnosti v orgánech a útvarech EU. Dochází opět k pošlapání základních lidských práv a svobod spotřebitelů a řady dalších osob v celé řadě ustanovení a paragrafů základních dokumentů EU,“ uvádějí zástupce Habeas Corpus.

Stížnost byla podle neziskové organizace napsána tak, aby mohla býti předložena Evropskému soudnímu dvoru, popřípadě Evropskému soudu pro lidská práva. 

 

Otázka přežití EU

EU má pouze tolik pravomocí, kolik jí svěřili její členské státy. „Je třeba poukázat na to, že členské státy do různých výborů a komisí EU nominují své lidi na základě zcela nejasných kritérií a bez jakékoliv kontroly veřejnosti. Ti lidé tam potom páchají a vytvářejí různé ničím nepodložené příkazy, zákazy a nařízení, které jsou ale v rozporu a proti zájmům lidí těchto zemí, spotřebitelů a dalších osob,“ uvádí Habeas Corpus.

Pokud chce Evropská unie, a její orgány a útvary přežít, budou podle neziskové organizace se muset vrátit ke svým kořenům, to jest k plnění účelu, pro který byla EU svými zakladatelskými dokumenty zřízena. „To znamená mimo jiné chránit a prosazovat v rámci EU svobodný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob, posilovat demokracii, základní lidská práva a svobody,“ dodává neziskovka.

Z praktického chování úřadů EU vznikají obavy nad tím, že stále více slouží úzkým lobbistickým skupinám a zájmům. Existuje proto názor, že občané členských zemí, budou muset vyvinout občanskou aktivitu, kterou začnou nutit orgány EU, aby začaly plnit účel, pro který byly zřízeny. 

 

Napadený návrh vůbec nezohledňuje lidskoprávní rozměr. Hrozí diskriminace osob užívajících potraviny bylinného charakteru jako součást svého životního stylu, svého vyznání a naplňování svobody projevu.

 

---

---

Některá zdůvodnění a námitky

Napadený návrh SANTE se podle neziskové organizace dostává do kolize s normami vyšší právní síly, které zakotvují a chrání základní lidská práva a svobody, a to zejména Evropskou úmluvou o ochraně základních lidských práv a svobod a dále s Listinou základních práv a svobod EU, nehovoříc o porušování základních lidských práv a svobod zakotvených v základních dokumentech na půdě OSN.

V demokracii platí zásada, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno, a dále zásada, že veškeré zákony a vyhlášky musejí být vykládány a prováděny v duchu a ve shodě se základními lidskými právy a svobodami.

V našem konkrétním případě napadený návrh SANTE nezohledňuje normy vyšší právní síly, kterými jsou vymezeny a garantovány základní lidská práva a svobody, zejména právo nakupovat jakékoliv zboží v kterékoliv zemi Evropské unie, které není zakázáno, užívat jakékoliv látky dle svého svědomí a vědomí, které nejsou zakázány, vzdělávat se ve vědách alternativních způsobů použití bylin, používat byliny při rituálech a obřadech (právo na svobodu vyznání a svobodné praktikování tohoto vyznání v rámci povoleném a uznávaném základními lidskými právy a svobodami v duchu zásady „má práva končí tam, kde začínají práva souseda“, atd.)

Tento lidskoprávní rozměr podle neziskové organizace napadený návrh vůbec nezohledňuje a hrozí tak diskriminace osob užívajících potraviny bylinného charakteru jako součást svého životního stylu, svého vyznání a naplňování svobody projevu.

---

Čtěte také:

SOUDNÍ SPOR O HOUBU CORIOLUS. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE SI DĚLÁ DOSLOVA „CO CHCE“

---

Články v médiích:

Kdo a proč zakázal v ČR prodávat doplňky stravy z outkovky pestré (Coriolus)? (Epoch Times)

Soudní spor o houbu Coriolus versicolor (Outkovka pestrá) (UPTČM)

Soudní boj za užívání tradičních bylin a hub (Případ Coriolus) (UPTČM)

Případ jako malý zázrak: Houba na lavici obžalovaných. Rozhněvaní muži i ženy

EU Čechům zakázala užívat byliny. Kdo je marod, smí od letoška polykat jen chemii

Jak EU a ministerstvo zemědělství zakázaly choroš: Další bitva o naši svobodu probíhá nenápadně. O to horší mohou být následky. Rakovina na postupu?

Meduňka: K zákazu Outkovky pestré (Strana 32)

Iniciativa proti institucionalizaci přístupu k rostlinným léčivým zdrojům v EU