Územní ekologické limity těžby uhlí v severních Čechách – zákony, důvody a ochrana hodnot

23.10.2017 - Milan Kajínek
počet přečtení: 4898
vytvořeno 23.10.2017, upraveno 23.10.2017

Kolesové rypadlo na dolu České armády, 2012. (Kivak / CC BY-SA 3.0)

Od roku 1955 bylo kvůli povrchovým velkolomům srovnáno v Severních Čechách se zemí více než 80 obcí, včetně středověkého královského města Mostu s památkami ze 13. století. Posledním takovým městem se staly počátkem devadesátých let Libkovice.

Po pádu komunistického režimu došlo k vyváženému kompromisu mezi plány těžařů na straně jedné a zájmy místních lidí a životního prostředí na straně druhé. Bylo rozhodnuto, že těžba v povrchových dolech smí pokračovat, ale nesmí jí padnout za oběť žádná další obec ani cenná přírodní lokalita, bude postupně docházet k jejímu útlumu tak, že poslední povrchový velkolom (Vršany) bude uzavřen před rokem 2060.

V roce 1991 první česká demokratická vláda v rámci ozdravení Severočeské hnědouhelné pánve, přijala usnesení č. 444 stanovující tzv. územní ekologické limity těžby hnědého uhlí.

Limity tvoří hranici, za kterou rypadla nesmějí a je závazná pro rozhodování státních orgánů. Pokud by tedy např. těžařská firma požádala příslušný úřad o povolení k těžbě, případně o vyvlastnění, vládní usnesení znemožňuje úřadu takové rozhodnutí v území za limity vydat. Pro obce ohrožené potenciální těžbou tak limity představují ochranu před likvidací.

V roce 2005 vydala skupina inženýrů souhrn informací o územních ekologických limitech těžby za účelem pokračování v ochraně sídel a krajiny před těžbou.

V roce 2008 původní usnesení znovu potvrdila česká vláda v roce 2008 usnesením č. 1176/2008.

Základní informace o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a důsledcích jejich případného prolomení zpracovala organizace Greenpeace v roce 2014.

V roce 2015 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR takzvané Posouzení ekonomických dopadů z pohledu zvažovaných variant prolomení limitu těžby uhlí na území severních Čech.

Přehled odborných podkladů výborů Rady vlády pro udržitelný rozvoj k bodu jednání vlády dne 19. října 2015 s názvem „Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách“ ukazuje, že v té době převažuje názor pro zachování územních ekologických limitů s možností citlivé korekce limitů na dole Bílina, avšak při zajištění řady navrhovaných opatření. Tato jednání měla předznamenala budoucí prolomení limitů na dole Bílina.

Ekologické a zdravotní dopady případného prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách převyšují ekonomické výnosy. Podle ekologů to v roce 2015 ukázala studie, která externí náklady vypočítala. Objednalo si ji ministerstvo průmyslu a obchodu u vědců z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

V polovině října 2015 česká vláda na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji prolomila těžební limity severočeského dolu Bílina za určitých omezení, hranice těžby byla stanovena na 500 metrů od domů. Limity pro důl České armády zůstaly zachovány.

Občanské hnutí Limity jsme my v roce 2016 uvedlo, že limity těžby už nestačí a je třeba ukončit celkovou těžbu uhlí.