Rodina miliardáře Pavla Tykače kácí unikátní bukové lesy v severních Čechách, ochránci chtějí kácení zastavit

Ikonický pohled na měsíční krajinu uhelného velkolomu ČSA přes zámek Jezeří teď doplňují vyskládané klády z pokácených stromů. (Greenpeace)

 

„Na úbočích Krušných hor jsou právě teď u Horního Jiřetína káceny unikátní květnaté bučiny, které jsou zařazeny do seznamu nejcennější evropské přírody,“ uvádějí české stránky nevládní organizace Greenpeace, která spustila petiční kampaň za záchranu bukových lesů. Petici k dnešnímu dni podepsalo 10 730 lidí.

Ochránci přírody vidí problém v tom, že mizí unikátní část přírody a spolu s ní ztrácejí svůj přirozený domov chráněné druhy rostlin a zvířat. Aktivisté se nyní snaží přesvědčit Krajský úřad Ústeckého kraje a Ministerstvo životního prostředí, aby urychleně zasáhly a zastavily kácení.

Krajský úřad, který má ochranu území na starosti, podle Greeneace prohlašuje, že jedná s vlastníkem lesa, kterým je rodina uhlobarona Pavla Tykače. Vyjednávání smlouvy však dle ochránců probíhá utajeně a veřejnost ani odborníci se k ní nemohou vyjádřit, Krajský úřad Ústeckého kraje za poslední roky neučinil podle místních obyvatel v ochraně této lokality prakticky žádné konkrétní kroky. Díky dlouhodobému nekonání při ochraně a péči o Evropsky významnou lokalitu připravuje obec Horní Jiřetín stížnost k Evropské komisi.

Mezitím při rozsáhlém kácení stromů vznikají rozsáhlé holiny a káceny jsou podle ochránců i staré stromy, které mají být podle zásad péče o tuto evropskou lokalitu ponechány na místě, aby se staly domovem řady zvláště chráněných brouků, ptáků a dalších živočichů.

Lesy údajně patří společnosti I.H.Farm s.r.o., kterou ovládá nevlastní dcera uhlobarona Pavla Tykače, paní Olga Chabr Grillová, jako jediná jednatelka společnosti. Jejím manželem je pražský politik a podnikatel Jan Chabr.

„Některé lokality, kde rostly buky staré 100 až 150 let jsou již nyní nenávratně zničeny a jsou nahrazovány nepůvodním smrkem,“ píší ochránci, kteří chtějí zachovat svahy Krušných hor, aby se z nich mohly těšit i další generace.

Podle dostupných informací odhadují ochránci zisk za posledních 10 let za vykácené dřevo až 170 milionů korun.

Ochránci přírody požadují, aby Ministerstvo životního prostředí území prohlásilo za chráněné, čímž by mělo dojít i k zastavení kácení stromů.

Na základě získaných zjištění podala organizace Greenpeace podnět k České inspekci životního prostředí, aby prošetřila nešetrné lesnické zásahy na daném území a zastavila jejich pokračování předběžným opatřením.

 

Krušné hory nemají stejnou ochranu jako jiná česká pohoří

Na podzim hrají vzácné bučiny všemi barvami. (Petr Zewlakk Vrabec / Greenpeace)

 

Velká pohoří mají v České republice až na výjimky zajištěnou plošnou ochranu. Tou výjimkou jsou podle ochránců právě Krušné hory, „přestože by si tamní úžasná příroda větší ochranu určitě zasloužila“.

Ideální by podle ochránců bylo, kdyby úředníci a politici začali řešit ochranu bukových lesů, ale i rašelinišť, bezlesí a dalších hodnotných území v Krušných horách komplexně.

Starosta Horního Jiřetína pan Vladimír Buřt říká, že „všechna velká pohoří v ČR mají vysoký stupeň ochrany, jen Krušným horám chybí. To je další významné selhání státu ve vztahu k českému severozápadu, který již celé věky devastuje uhelná energetika a těžký průmysl“.

Město Horní Jiřetín se po dobu několika let muselo bránit před těžbou uhlí, kvůli které mělo být zbořeno. „Nakonec se nám město podařilo zachránit, ale radovat se pořád nemůžeme, když vidíme, jak mizí vzácné lesy, které nás obklopují, které máme rádi a které neodmyslitelně k našemu domovu patří,“ říká starosta města.

„Kompetentní orgány rozsáhlému kácení jen přihlížejí,“ stěžuje si starosta. „My, místní lidé, jsme pohledem na systematicky odlesňované svahy rozladění a znovu prožíváme křivdu z toho, jak se s naší tolik zkoušenou krajinou zachází.“

 

Těžaři pod tlakem

Protest za záchranu bučin u Horního Jiřetína (Greenpeace / Jakub Šedý)

 

Po zveřejnění článku o kácení lesů na stránkách Ekolist.cz, reagovala prohlášením samotná majitelka firmy I.H.Farm s.r.o. Olga Chabr Grillová, která těžbu stromů vykonává.

Chabr Grillová v reakci publikované 30. dubna 2021 intenzivní kácení v oblasti odmítá. „Společnost I. H. Farm hospodaří v lesích zásadně šetrně a vynakládá veškerou odbornou péči na to, aby její zásahy neohrožovaly předmět ochrany evropsky významné lokality Východní Krušnohoří.“

„Jediné holiny, které se na pozemcích společnosti nacházely, byly důsledkem větrné kalamity z června 2013 a v současné době jsou tato místa již zalesněna,“ dodala Chabr Grillová.

Autoři pořadu České televize nazvaného Nedej se, natočili následně reportáž Bučiny v likvidaci, která přímo na místě mapovala holiny po těžbě dřeva a kácení unikátních starých stromů. Reportáž zveřejněnou 9. května 2021 doprovázel odborník na lesy Jan Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Záběry potvrdily zjištění, že v oblasti probíhala nešetrná těžba dřeva i nahrazování původních listnatých dřevin smrky. 

Pro jinou reportáž ČT24 zveřejněnou o několik dní dříve 6. května 2021 uvedl krajský radní pro životní prostředí Michal Kučera (TOP 09), že „v tuto chvíli se na tomto území připravuje smlouva o ochraně území, která by měla být hotová do 30. června. Pokud by dohoda na smlouvě nebyla možná, kraj může vyhlásit rezervaci a plošnou ochranu toho území.“

Existenci jednání o smluvní ochraně lokality Východní Krušnohoří potvrdila i Olga Chabr Grillová. „Součástí dohody bude určení rozsahu bezzásahového území a také objem ponechání starých stromů a mrtvého dříví.“

„V případě zájmu Krajského úřadu Ústeckého kraje jsme připraveni jednat o zahrnutí celé plochy LHC Horní Jiřetín v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří do bezzásahového území,“ řekla Chabr Grillová 30. dubna 2021.

 

Tykačovo uhelné podnikání

Miliardář Pavel Tykač, provozuje uhelnou elektrárnu Počerady, která 12. dubna 2021 dostala výjimku limitu pro vypouštění rtuti. Rozhodnutí o výjimce vydal Krajský úřad Ústeckého kraje. Tykač tak nemusí dodržovat nový celoevropský limit na ochranu zdraví před nebezpečnou rtutí. Až do poloviny roku 2025 může vypouštět čtyřikrát více této látky, než limit stanovuje, oznámilo to Hnutí DUHA.

Hnutí DUHA uvedlo, že krajští úředníci zamítli i připomínky České inspekce životního prostředí, které žádaly průkazné měření emisí před stanovením výjimky a také postupné zpřísňování emisních limitů podle ekologizace jednotlivých bloků elektrárny místo plošné výjimky na čtyři roky.

Tykač v minulosti opakovaně usiloval o rozšíření a časové prodloužení těžby uhlí v Ústeckém kraji.

 

Tykačovi začátky

S osobou Pavel Tykač je spojována činnost společnosti Motoinvest, kterou vedl společně s Alešem Třískou a Svatoplukem Potáčem, bývalým členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, členem výboru Státní plánovací komise a ředitelem Státní banky československé v jedné osobě.

Vzestup Motoinvestu se datuje do doby takzvané Kupónové privatizace, která měla po pádu komunismu v roce 1989, převést ekonomiku České republiky a státní podniky z dob komunismu do nově vznikající demokracie.

Vysoce postavený komunista a ekonom Svatopluk Potáč se v té době věnoval poradenské činnosti, jako poradce Pavla Tykače, dnes jednoho z nejbohatších Čechů a jeho společníka Aleše Třísky, bratra Dušana Třísky – spolutora kupónové privatizace.

Tykač z kupónové privatizace podle Mapovani.cz vyšel s desítkami miliard korun na svém kontě.

Mimo jiné vedla Kupónové privatizace ke vzniku několika velkých společností a bohatých jedinců. Někteří z nich jsou nazýváni „Potáčovi kluci“.

 

Kdo jsou „Potáčovi kluci”

Například lidskoprávní projekt Voxpopuli.sk tuto skupinu popisuje následovně: „Potáčovi kluci se začali formovat již v roce 1984 na základě rozhodnutí vlády ČSSR a tehdejšího místopředsedy vlády ČSSR a šéfa Státní plánovací komise Svatopluka Potáče. Jejich úkolem bylo mimo jiné připravit přechod od socialismu ke kapitalismu a získat maximální ekonomickou, a následně politickou moc. Tyto osoby působí zejména v ekonomických, politických a bezpečnostních strukturách dodnes.”

Jiný nevládní projekt Mapování.cz uvádí konkrétní jména: „Právě Státní banka československá (SBČS) propojuje příběhy Václava Klause a Svatopluka Potáče. Znali se velmi dobře… Na konci roku 1989 oznámil odcházející šéf SBČS Potáč, že jeho nástupcem bude Josef Tošovský. Mnohé to tehdy překvapilo… Tošovský se ve SBČS (později České národní bance) obklopil několika lidmi, kteří spolupracovali s StB – Jiří Bruk, Věra Nepimachová, Jaromír Zahradník.”

Mezi „Potáčovy hochy” se podle výše uvedených projektů počítají mnozí další: „Jan Dienstl, Pavel Tykač, autor kupónové privatizace Dušan Tříska, jeho bratr Aleš Tříska, Jiří Čadek, Ivan Fišer, Pavel Řežábek, Alojz Lorenc, Robert Potáč, Petr Kellner…”