Velikonoce, Bůh a Ježíšova duchovní cesta

(Zprava) Velikonoční vajíčka malovaná barevným voskem z Jižních Čech. Michelangelo Buonarroti, Stvoření Adama, Sixtinská kaple. El Greco, Kristus nesoucí kříž, 1580. (Volné dílo)

 

Jaro, znovuzrození přírody jako symbol zmrtvýchvstání a tedy nesmrtelnosti duše, která žije dále i po smrti lidského těla. Oslavy Velikonoc s sebou nesou celouřadu tradic a zvyklostí. Jsou pro lidi příležitostí se navzájem navštívit a popovídat a připomenout si také duchovní stránku člověka a okolního světa.

Západní kultura, která byla nejvíce ovlivněna Židovskou a Křesťanskou vírou, a tedy Biblí, Starým a Novým zákonem nebo vzpomínkami žáků na život a myšlenky jejich učitele Ježíše, které sepsali v takzvaných Evangéliích.

Často se skloňuje křížová cesta a Ježíšovo utrpení. Podstatou jeho učení je však důraz na dodržování morálních hodnot, duchovní a hlubší pohled na okolní svět a tříbení charakteru, ale také boj proti zlu.

Duchovní křesťanská část Velikonoc zahrnuje tyto dny a tuto symboliku.

 

Květná neděle

Květná neděle připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma, kam přijel na oslu, čímž se naplnila pověst o prorokovi, který byl očekávám a říkalo se, že do města přijede na oslu.

 

Modré pondělí

Modrému pondělí se někdy říká také Velké pondělí. V tento den se dle traice neracovalo byl tedy věnován rozjímání. Modrá barva, která dnes symbolizuje moře, nebe, ale také konzervativismus, se dříve získávala například z listů indigovníku.

Na duchovních obrazech jsou v modrém rouchu oblečeny postavy označované za vznešené, morálně vznešené a s velkými duchovními sklony.

 

Šedivé úterý

Někteří věřící si údajně v tneto den připomínají prokletí neplodného fíkovníku uvedené v evangeliu, které představuje nevěru a klanění se „zlatému teleti“ namásto Pána Boha a v důsledku toho nebudou moci sklízet „plody v lásce i z lásky ke druhým“. 

 

Škaredá středa

Svůj přívlastek získala díky tomu, co se událo v souvislosti s Ježíšem Kristem po jeho příjezdu do Jeruzaléma. Na Škaredou středu se v domácnostech především uklízí. Důsledný úklid má vyhnat zlé duchy z domu. Říkalo se jí proto také Sazometná nebo Smetná, protože se vymetaly saze z komínů a smýčily se domy. Ježíšův příchod tedy měl vymýtit zlé duchy, ale název Škaredá je vlastně odvozen od toho, že v tento den Jidáš žaloval na Krista.

Tento den je připomínkou pomíjivosti pozemského života.

 

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek má připomínat poslední večeři Ježíše Krista s jeho dvanácti učedníky, kterým se říká apoštolové a kteří po jeho smrti sepsali takzvaná evangelia, vzpomínky na učení a život jejich učitele.

 

Velký pátek

Tento den je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži, kterým splácí mnohé hříchy jiných, které na sebe převzal.

 

Bílá sobota

Připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě.

 

Boží hod velikonoční

Se slaví v neděli a připomíná Kristovo zmrtvýchvstání a nesmrtelnost lidské duše, která po zásluze odchází tam, kam si během svého života svými činy zasloužila.

 

Červené pondělí

Velikonoční pondělí je svátkem připomínajícím, že lidská duše může vzestoupit a po smrti se dostat do vznešenějších světů, pokud si to svými činy během života zasloužila. Zároveň také varuje, že spětné skutky mohou duši uvrhnout do nižších říší a tedy do pekla, kde bude poržívat utrpění ještě těžší, než jaké prožívala na zemi během lidského života.