Masové testování občanů bylo zažalováno u Mezinárodního trestního soudu v Haagu

Ve věci masového testování občanů podala žalobu skupina právníků, vědců, lékařů a aktivistů k mezinárodnímu soudu v Haagu. (Sora Shimazaki / Pexels)

V Bratislavě podala skupina právníků, vědců, lékařů, zástupců jiných profesí a občanských aktivistů žalobu k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. Tato skupina vidí v probíhajícím celoplošném testování obyvatel vážné porušení mezinárodních závazků Slovenské republiky vyplývajících z ustanovení Římského statutu a jiných mezinárodních závazků, například Úmluvy o lidských právech a biomedicíně.

Porušení mohou podle žalujících „zakládat trestněprávní odpovědnost některých členů vlády Slovenské republiky a dalších osob aktivně se podílejících na celoplošném testování populace“, včetně součinných zahraničních subjektů.

Kvůli provádění, dle jejich slov „nepovolených lékařských pokusů na lidech“, se skupina obrátila k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu.

„Jejich úmyslné a organizované jednání mohlo dojít k takovým porušením, která s největší pravděpodobností tvoří dostatečný základ pro stíhání činů s možnou právní kvalifikací: Zločiny proti lidskosti a válečné zločiny namířené proti vlastnímu obyvatelstvu,“ uvádějí signatáři žaloby.

Devítistránkovou žalobu osobně podepsalo a odeslalo 14. dubna 2021 více než 100 lidí z různých profesí a zaměření.

„V srpnu 1968 se československý ministr zahraničí v New Yorku marně ucházel o svolání Rady bezpečnosti OSN kvůli sovětské okupaci. Toto je druhý pokus z našeho území o využití orgánu OSN. Zároveň je testem důvěryhodnosti slov OSN o ochraně lidských práv. Uvidíme, co uvidíme,“ uvádí Ján Drgonec, emeritní soudce Ústavního soudu Slovenské republiky, který je jedním ze signatářů žaloby.

22. dubna 2021 publikovala skupina výzvu občanům Slovenské republiky, aby hlásili případy poškozování v důsledku provádění testů. Jejich případy mají posloužit k rozšíření žaloby a dalšímu doložení skutkové podstaty žaloby.

V přiloženém video uvádějí případ, kdy byl „zdravé matce upřen kontakt s narozeným dítětem a manželem“.

„Případ rodiny Albrechtových ukazuje nejen na vědeckou nesmyslnost tohoto počínání, ale taky na nedozírné důsledky, které to může mít na osud celé rodiny,“ uvádí spolek Resetheus, který má mimo jiné za cíl identifikovat střet zájmů ve vědeckém výzkumu.