Ničení podnikání„zajišťovacím příkazem“. Soudní spor Wassa vs Ministerstvo financí

Screenshot z internetových stránek společnsoti Wassa s.r.o. (Vox Populi)

V době, kdy na křesle ministra financí seděl Andrej Babiš (ANO), vydalo Ministerstvo financí (MF), respektive správce daně, sedmnáct takzvaných „zajišťovacích příkazů“ na část majetku společnosti Wassa s.r.o. Údajně se obával, že se společnost Wassa s.r.o. zapojí do podvodů s DPH a tím pádem přijde MF o peníze. Tak vydal Finanční úřad pro Liberecký kraj zajišťovací příkazy a provedl exekuce na movitém majetku firmy, čímž podle firmy fakticky zastavil projekt revitalizace objektu v Chrastavě, na nějž měla získat dotační příslib ve výši 198 milionů a s ním spojený úvěr v rozsahu 300 milionů Kč.

Společnost se proti postupu MF brání u soudu již od roku 2016. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci 30. května 2024.

Žalované Ministerstvo financí ČR je povinné zaplatit společnosti Wassa s.r.o. částku 304 401 658 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,50% ročně z částky 304 401 658 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Ministerstvo je dále povinno zaplatit společnosti na nákladech řízení částku 1 832 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (pdf)

Více o případu

30. 11. 2016 vydal správce daně celkem 17 zajišťovacích příkazů, aby zajistil úhradu daně z přidané hodnoty za různá zdaňovací období v letech od dubna 2014 do prosince 2015, což mělo zajistit „složení jistoty“ ve výši 43 783 274,79 Kč na depozitní účet MF.

Nejvyšší správní soud (NSS) neshledal „majetkovou nedostatečnost, faktickou předluženost ani indicie o možném vyvedení aktiv z majetku“ firmy Wassa s.r.o., která je podle NSS „dlouhodobě zavedeným podnikajícím subjektem se stabilní strukturou, vlastnící majetek v řádu desítek až stovek milionů Kč, s desítkami zaměstnanců, který plnil (a plní) své splatné daňové povinnosti, se správcem daně spolupracoval a svůj majetek neukrýval“.

NSS ve svém rozhodnutí ze 17. 10. 2018 konstatoval, že sMF v odůvodnění zajišťovacích příkazů ani žalované OFŘ v odůvodnění napadeného rozhodnutí o odvolání „neprokázali odůvodněnou obavu, že daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi“.

Podle soudu předložené analýzy ekonomických dopadů „nezákonných zajišťovacích příkazů“ na realizaci projektu „Revitalizace brownfield v Chrastavě na moderní výrobně skladovací areál - Wassa s.r.o.“, utrpěla firma ztráty z nerealizovaných pronájmů, úspor nákladů na spotřebu elektrické energie z předpokládané a projektem navržené výstavby vlastní výrobny elektrické energie solárními kolektory (fotovoltaické elektrárny), ztrátou projektovaných prostor pro vlastní výrobu, které musela nahradit pronájmem a další ztráty.

Správce daně vydanými zajišťovacími příkazy z 30. 11. 2016 uložil firmě, aby okamžikem obdržení sedmnácti zajišťovacích příkazů zajistila úhradu DPH za zdaňovací období duben 2014, červen až srpen 2014, říjen až prosinec 2014, leden až červen 2015, srpen až září 2015, listopad až prosinec 2015, a to složením jistoty ve výši 43 783 274,79 Kč.

Důvodem bylo, že správce daně (Finanční úřad pro Liberecký kraj) dospěl k závěru, že firma byla ve zdaňovacích obdobích „účastníkem řetězce obchodů za účelem podvodně vylákat nadměrný odpočet DPH“, když figurovala podle MF jako „konečný článek, tj. odběratel v řetězci obchodů, kdy byla od prvního dodavatele nakoupena technologie, která byla následně v řetězci nekontaktních a DPH neodvádějících subjektů nadhodnocena a dodána firmě, která uplatnila odpočet DPH“.

Firma se podle správce daně také měla účastnit „fiktivního nákupu materiálu a prodeje výrobků do SR“, přičemž MF vyjádřilo obavy o „dobytnost“ nebo-li „vymahatelnost“ DPH ve splatnosti. Obavy zakládala na tvrzení, že se firma „mohla účastnit daňového podvodu, vykazovala zadluženost, změnila si své sídlo, technologie v evidenci DHM byla výrazně nadhodnocena a měla mít většinu majetku zatíženou zástavním právem a hotovost na účtu nepostačovala k úhradě splatné daňové povinnosti“.

Jak již bylo řečeno výše Nejvyšší správní soud (NSS) neshledal „majetkovou nedostatečnost, faktickou předluženost ani indicie o možném vyvedení aktiv z majetku“ firmy Wassa s.r.o.m která je podle NSS „dlouhodobě zavedeným podnikajícím subjektem se stabilní strukturou, vlastnící majetek v řádu desítek až stovek milionů Kč, s desítkami zaměstnanců, který plnil (a plní) své splatné daňové povinnosti, se správcem daně spolupracoval a svůj majetek neukrýval“.

Jak uvádí soud, správce daně v rámci provádění exekuce, i po jejím skončení, zjistilo, že firma „vykazovala stabilní ekonomickou výkonnost, exekucí nebyla paralyzována“ a v návaznosti na znalecký posudek „v období 2016 a 2017 zvýšila tržby a v roce 2018 vykázala kladný výsledek hospodaření, přičemž předchozí záporné výsledky hospodaření od roku 2014 byly způsobeny investicemi a nárůstem odpisů osobních nákladů“.

Soud dále uvedl, že ačkoliv ze zveřejněných výročních zpráv firmy včetně účetní závěrky za rok 2018 ve Sbírce listin vyplynulo, že „byla i přes vydání zajišťovacích příkazů provozuschopná, nicméně její podnikání bylo nevratným způsobem zlikvidováno“.

„Pokud šlo o prodej areálu v Chrastavě, tento byl vynucen podmínkou banky v důsledku vydání nezákonných zajišťovacích příkazů, což vyplynulo i ze znaleckých posudků a výpovědi znalce,“ uvádí se v rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1.

Soud má za to, že existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím MF a vzniklou škodou „byla prokázána“.

Vydání 17 nezákonných zajišťovacích příkazů vedlo firmu ke složení „jistoty“ ve výši 43 milonů Korun na účet MF, „což zapříčinilo jednak významné omezení disponibilních prostředků firmy, nutnost zajištění nových zdrojů peněžních prostředků na zajištění dalšího provozu“, „nutnost omezení investičních aktivit“, snížení ochoty bank podílet se na financování projektů firmy“, „nemožnost firmy investovat do nového výrobního provozu a „nemožnost realizovat projekt „Revitalizace brownfield v Chrastavě na moderní výrobně skladovací areál – Wassa s.r.o.“ a ztráta dotace ve výši 198 milionů Korun.