Ministerstvo spravedlnosti smazalo soudnímu znalci z razítka tituly Ing. a PhD.

 

Případ, který rozebírám níže ukazuje nízkou úroveň ověřování platnosti vysokoškolských titulů zaměstnanci Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti. Ukazuje také, že soudní znalec a policejní plukovník na pozici vrchního ministerského rady může používat titul Ing. a doktorský titul PhD., aniž by k tomu měl oprávnění vyplývající z platného vysokoškolského vzdělání.

Dnes již bývalý zaměstnanec Odboru bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání, plukovník Jiří Rulc na sebe upoutal pozornost několika českých expertů poté, co jej 4. dubna 2022 požádal soudce JUDr. Jiří Dufek o expertní posouzení v oblasti kriminalistické odorologie, tedy oboru, který se zabývá pachovou identifikací.

Soudce Dufek požádal Rulce, aby se vyjádřil ke znaleckému posudku, který vypracovala Česká zemědělská univerzita, a k závěrům 18 vědců [1], kteří se pod posudek podepsali. Posudek figuroval v případu loupeže zlatnictví ze září 2015, který soudce Dufek soudil a jehož verdikt Ústavní soud zrušil. (zdroj 1, zdroj 2)

Rulc se profiluje jako expert na studium psů, autorizovaná osoba pro přezkušování psovodů a soudní znalec se specializací na odorologii.

Soudní kauzu, k níž byl Rulc přizván, dlouhodobě monitoruje spolek Šalamoun, podporující „nezávislost justice“, a právě tento spolek byl upozorněn, že pan Rulc není podle stránky researchgate.net autorem ani jediného recenzovaného či impaktovaného odborného článku v oblasti odorologie. To se jim zdálo podezřelé, protože vědecký titul Ph.D., který Jiří Rulc používá na razítku soudního znalce (zdroj), je možné získat, pouze pokud odborně publikujete a uplatníte svoji práci před vědeckou komisí.

A tak začal kolotoč vyšetřování, kde a jak vlastně plukovník Jiří Rulc k titulu přišel a zda je skutečně platný. Výzkum podrobně popisuji v předchozím článku zde.

Výsledkem vyšetřování nevládní organizace a dotazování Ministerstva vnitra i Ministerstva spravedlnosti deníkem The Epoch Times je aktualizace profilu Jiřího Rulce v databázi znalců. Z jeho profilu byl aktuálně vymazány tituly Ing. I PhD. (zdroj). Předchozí záznam ukazuje, že od roku 2013 používat titul Ing. a od roku 2018 doktorský titul PhD. (zdroj)

Důvodem pro smazání jeho titulů měla být podle oficiální odpovědi Ministerstva spravedlnosti (zdroj) skutečnost, že nebyl schopen doložit legálnost používaných titulů. Otázkou zůstává, jak je možné, že tituly již několik let používal na razítku soudního znalce (zdroj), které uděluje ministerstvo spravedlnosti a na stránkách policie ČR. (zdroj screenshot před 31. květnem 2022) Zřejmě si ani jedno z ministerstev jeho vzdělání neověřilo.

Co bude dál se soudním případem Skalický-Zezula

Nyní se pojďme podívat na soudní případ Skalický-Zezula, ke kterému byl Rulc přizván jako „soudní znalec“, a který spustil celý výše zmiňovaný investigativní kolotoč.

Případ se dostal až k Ústavnímu soudu, který výrok nižšího soudu zrušil (zdroj 1, zdroj 2) a „nebývale tvrdě kritizoval obecné soudy a zejména senát JUDr. Jiřího Dufka“ u Krajského soudu v Brně, ohledně stěžejního a v podstatě jediného „usvědčujícího“ důkazu pachové stopy. Takto situaci komentoval Spolek Šalamoun, který případ dlouhodobě monitoruje.

Soudce Dufek poslal do vězení, Skalického na 5 let a Zezulu na 8 let, na základě „jediného důkazu“: identifikace pachové stopy policejním psem. Paradoxně pes našel pachové stopy i na předmětech, kterých se podle zaměstnankyně obchodu pachatelé vůbec nedotkli. Ve vězení strávili oba odsouzení dva roky, než Ústavní soud osvobodil.

Ústavní soud se případem musel zabývat, protože JUDr. Dufek v únoru 2021 zamítl návrh na obnovu řízení případu a sám jako „laický chovatel psů“ zpochybnil posudek znaleckého ústavu České zemědělské univerzity v Praze. Více zde…

Problémem je, že v rámci soudního procesu došlo ke zpochybnění způsobu používání metody pachové identifikace policí ČR.

Osmnáct expertů [1] tvrdí, že „metoda pachové identifikace, tak jak byla prováděna policií ČR na území České republiky do 1. dubna 2018, je z vědeckého hlediska zcela nevěrohodná“, a tedy tento jediný důkaz je irelevantní.

Soudce Dufek však i po zásahu ústavního soudu znovu zpochybnil posudek znaleckého ústavu a k jeho posouzení si přizval právě Jiřího Rulce, který nikdy nepublikoval žádnou vědeckou práci v oblasti odorologie, pouze historické knihy a články, a je tedy možné jej tedy v tomto smyslu považovat pouze za historika.

„Je vyloučeno, aby se znalec Jiří Rulc vyjadřoval k jakýmkoliv vědeckým poznatkům, protože vědcem není, nikdy nebyl a dané odborné problematice nerozumí. Znalec Jiří Rulc se ostatně nemůže ani s potřebnými vědeckými poznatky seznámit a na potřebné úrovni si je osvojit, protože neovládá písmem ani slovem anglický jazyk,“ komentuje situaci Spolek Šalamoun. (zdroj)

Jiří Rulc ve svém životopise uvádí, že úroveň jeho znalosti anglického jazyka je „dobrá“. Spolek Šalamoun se však s odvoláním na svůj zdroj domnívá, že pan Rulc angličtinu v potřebném rozsahu neovládá. Následně jsme objevili skutečnost, že je pouze jmenován jako jeden ze 17 spoluautorů studie vydané v anglickém jazyce týkající se „nízkokoncentrovaných frakcionovaných nanovláken pro jejich využití u gelových implantátů do mrtvého prostoru po exstirpaci konečníku“. (zdroj)

Při prostudování Rulcových publikací jsem narazil na analýzu, která rozebírá, zda „je nutná právní úprava využití speciálně vycvičeného služebního psa k pachovým pracím“ (zdroj) nebo na historické texty jako: Historie Metody pachové identifikace na území našeho státu, Dějiny československé služební kynologie nebo Dějiny služební kynologie. (zdroj)

To je důvod proč pana Rulce označuje Spolek Šalamoun za „historika“ nikoliv za „vědce“ v oblasti odorologie.

Inženýrský titul, který mu již byl ministerstvem spravedlnosti vymazán, získal, jak sám Rulc uvádí, v oblasti Ekonomie a managementu a doktorský titul v oblasti Filosofie práva, jak uvádí jeho, pravděúpodobně naplatný diplom. Ani jeden z uváděných oborů nenaznačuje odborné vzdělání v oboru kriminalistiky se specializací na odorologii a navíc mu již byly vymazány.

U policie pracoval od roku 1979 za komunistického režimu v bývalém Československu. Podle zdroje spolku Šalamoun v této době působil po dobu tří let jako psovod u pohraniční stráže, což byla údajně jeho jediná známá praxe v oblasti kynologie.

Zůstáváme tedy bez konečného závěru a pouze s otevřenými otázkami.

Proč se soudce Dufek v případu Skalický-Zezula stále snaží podporovat relevantnost jediného důkazu identifikace pachové stopy policejním psem, navzdory výrokům Ústavního soudu?

Proč přizval právě Jiřího Rulce, aby hodnotil závěry výzkumného ústavu a stanoviska dalších 18 vědců? A konečně, je pan Jiří Rulc skutečně odborně způsobilý taková hodnocení učinit?

Opakovaně jsem pana Jřího Rulce kontaktoval prostřednictvím e-mailu a telefonu s žádostí o objasnění situace. Na e-mail ani na SMS zprávu neodpověděl a telefon vysílal tón „nedostupný“. Ani ministerstvo vnitra, kde Rulc působil jako vrchní ministerský rada (zdroj), se k situaci nevyjádřilo.

---

Poznámka: [1]

Signatáři prohlášení

„My níže podepsaní zástupci odborné veřejnosti prohlašujeme s plnou odpovědností, že metoda pachové identifikace, tak jak byla prováděna policií ČR na území České republiky do 1. dubna 2018, je z vědeckého hlediska zcela nevěrohodná,“ uvádí skupina vědců v prohlášení ze srpna 2021 (pdf).

Prof. Ing. Iva Langrová, Ph.D. – děkanka Fakulta potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Prof. Ing. Michal Přibyl, Ph.D. – děkan VŠCHT Praha, Fakulta chemicko – inženýrská

Prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc. – zakladatel a dlouholetý vedoucí Oddělení etologie Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. v Praze a profesor na Katedře etologie a zájmových chovů Fakulta potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc. – VŠCHT Praha, FCHI, bývalý vedoucí Ústavu analytické chemie a bývalý vedoucí vědecký pracovník Heyrovského ústavu, vede forenzní olfaktronický výzkum a je zakladatelem olfaktroniky v ČR, mezinárodní spolupráce v pachové problematice

Prof. Ing. Vladimír Setnička, Ph.D. – VŠCHT Praha, Fakulta chemicko – inženýrská, vedoucí ústavu analytické chemie

Doc. Ing. Helena Chaloupková, Ph.D. – vedoucí Katedry etologie a zájmových chovů Fakulty potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Doc. Ing. Jitka Bartošová, Ph.D. – vedoucí oddělení etologie Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. v Praze a katedra etologie a zájmových chovů Fakulty potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Prof. RNDr. Marie Korabečná, Ph.D. – Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, forenzní genetik, pracuje i na problematice dotykových stop

Prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc. – Vysoká škola finanční a správní, proděkan pro výzkum a publikační činnost, vedoucí katedry kriminalistiky a forenzních disciplín

Ing. Ludvík Pinc, Ph.D. – vedoucí Centra pro výzkum chování psů, Katedra etologie a zájmových chovů Fakulty potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Milena Santariová, Ph.D. – katedra etologie a zájmových chovů Fakulty potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. – Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra filosofie a dějin přírodních věd

Prof. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D. – Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra zoologie, poradce pro studium specializace Ekologie a etologie

Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. – Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra filosofie a dějin přírodních věd

Ve zcela totožném duchu prohlášení o nevěrohodnosti metody pachové identifikace tak, jak byla prováděna, se vyjádřili zástupci světové odborné vědecké veřejnosti, například:

prof. Larry Myers – Auburn University, Alabama

prof. Adee Schoon – Leiden University, Nizozemsko

prof. Ádam Miklosi – Eötvös Loránd University, Budapešť

prof. Tadeusz Jezierski – vedoucí oddělení chování zvířat Ústavu genetiky a chovu zvířat Polské akademie věd v Jastrzębiec u Varšavy