
Možná mají někteří v plánu využít současné krize, aby si vylepšili své image u veřejnosti. Ale některým by se to opravdu povést nemělo. Je hezké, že nejvyšší boss a nejbohatší Čech Petr Kellner nosí roušku jako každý “normální” člověk. Jak nám hezky pan Mlynář podává. Ale nelze zapomenout, že pan Kellner zbohatnul mimo jiné na tom, že jeho vyděračská firma Home Credit zničila životy možná i desetitisíců Čechů. Ať už ekonomicky, tak některé bohužel i fyzicky. Předně ten byznys nebyl založen na tom, že HC bude vydělávat na nějakém normálním úroku. Byl založen na sankcích. Vydělával na tom, že každé sebemenší porušení smlouvy bylo astronomicky pokutováno...

„Lidé stále nechtějí pochopit, že konzumní způsob života není žádoucí. Dokud nezmění své myšlení a způsob života, budou následovat další vlny zmutovaných virů. Ten, kdo stvořil život, si jej také ochrání,“ říká doktor Josef Staněk. Podle doktora Staňka probíhal život společnosti v posledních desetiletích zvráceně, a to jak z hlediska smyslu života, tak z hlediska chování člověka k přírodě...

„V celé té kampani mi naprosto chybí osvěta. Média by místo uvádění počtu mrtvých a nakažených měla uvádět, jak si lidé mají upevnit zdraví,“ říká Josef Janda v rozhovoru publikovaném 5. října 2020. „Čemu se mají vyhýbat. Co mají jíst. Jak se vyhýbat stresovým situacím. Přejídání, přepíjení, což je dneska problém. Alkoholismus je na vzestupu kvůli tomu, že není co dělat.“ „Mít zdravý životní styl, který člověka udržuje v pohodě v klidu v radosti. V takovém tom příznivém stavu, kdy má chuť do života, to je můj smysl života,“ říká Janda. „Někteří lidé jsou aktivní, někteří jsou pasivní. Někteří nemocem předcházejí, druzí je léčí. Někteří léčí za pět minut dvanáct.“

Mnozí lidé cítí, jako by se svět ubíral špatným směrem. Problémy vznikají kvůli nevědomému následování ducha komunismu, podílením se na jeho boji proti tradicím a ničení morálních hodnot. Postupné změny můžeme pozorovat například v instituci rodiny, ekonomice, politice, právu, v kultuře a umění, vzdělávání, médiích, environmentalismu, globalizačních ambicích, a je možné vysledovat jeho provázanost i se současným terorismem. Byť se komunistické režimy v mnoha zemích před desítkami let zhroutily, jejich duch ve společnosti přetrvává dodnes. Dokonce se začal rozšiřovat i do zemí, které komunismu úspěšně vzdorovaly. Dlouhou dobu nebylo na povrchu jeho působení zjevné, ale postupně se začal projevovat v celé řadě oblastí. Podpořte prosím výtisk dvojdílné knihy o Přízraku komunismu!

„Vloni na podzim zemřelo na chřipku 1 600 lidí a bylo 900 000 nakažených a nikoho z vlády to k žádným opatřením nepřimělo... , Od jarních měsíců bojujeme o zdraví a životy lidí, kteří se nakazili onemocněním COVID-19... , V loni vláda nic neudělala a zemřeli stovky lidí na chřipku. Letos postupovala přesně opačným způsobem a na základě několika případů vyhlásila nouzový stav, což způsobilo nedozírné škody... , Nepříjemnou otázkou je, zda má být vládou občan přinucen k tomu, aby přijímal zodpovědnost za špatný zdravotní stav někoho jinho a při tom poškozoval sám sebe... , Proč by vláda měla řídit životy každého člověka a přikazovat mu, jak se chovat? Jsme skutečně tak málo vyspělá společnost, že občané nejsou schopni přemýšlet sami za sebe, že nedokáží projevit solidaritu a musíme jim všechna oatření vnutit? Není právě toto totalitní přístup? Jak se potom lišíme od totalitních společností?

Pokud půjdeme cestou osobní zodpovědnosti a přijmeme zodpovědnost ze své zdraví získáme svobodu o sobě rozhodovat. Můžeme také přenést toto naše právo a zodpovědnost na někoho jiného. Sice se tím zbavíme starostí, ale měli bychom uvážit také to, že se zároveň s tím vzdáváme i svobody o sobě rozhodovat. NESOUHLASÍME s tím, že nejúčinnějším nástrojem kontroly současné pandemie nového onemocnění Covid-19 je očkování. Tímto textem začíná první věta petice, kterou podepsalo více než 14,5 tisíce občanů ČR. Existují kromě vakcín nějaké jiné způsoby jak zvyšovat imunitu lidského organismu? Ať už proti chřipce, klíšťatům nebo jiným nemocem a virům? Jistěže existují. Pojďme se podívat na některé z nich...

Na fasádě budovy se v jejich záři skví Kramářovo moto „Pravdou třeba proti všem“. Toto heslo není snadné naplnit. Vždy bychom se ale měli snažit žít podle pravdy, v duchu spravedlnosti a pomoci dobrým životním podmínkám lidstva. Přestože náš život je krátký a zdá se, že je to jen kapka v oceánu světového společenství, můžeme i my významně přispět k posílení povědomí a respektování zákona, šířit dobro a rozdávat štěstí. Každý člověk má na své životní cestě svoji volbu...

Blížící se volby by měly přinést mandáty těm, kteří reprezentují hlavní ideály naší republiky a jejiho právního rámce - tedy demokracie, lidská práva a právní stát. Hlasy by měly směřovat k těm, kteří je respektuji a naplňují svým životem a dílem, ne jen v teorii v proslovech, ale především v praxi. ČSSD je stranou která se pyšní zájmem o občana, o jeho potřeby a strasti. Ve skutečnosti jde ale pouze o prázdna slova. Tato strana má neustále finanční potíže a je otázkou, jakým způsobem shromažduje peníze na své kampaně a svůj provoz. Statistika vizových afér pod hlavičkou českého ministerstva zahraničí ukazuje, že většina z nich proběhla právě v době vlády sociální demokracie...

A tak bych také ráda přispěla. Tak nějak normálně… od srdce. Protože se mi už dlouho zdá, že obsah našich životů uniká jak těm na pódiích, tak těm pod nimi. Jako by nešlo o to, proč se křičí, ale že se vůbec křičí. Bez ohledu na smysl toho křiku a bez ohledu na pravdu. A hlavně bez ohledu na zdravý rozum. V tom bezduchém překřikování všech těch part včetně té bruselské se ztrácí obyčejný člověk. Občan. Máma. Táta. Děti. Babička a děda. Obce. Města. Domov. Naše země. Naše Evropa. Ztrácíme se v tom my všichni a začínáme být bezradní a zmatení. Protože o nás na těch pódiích přestalo jít. Bez ohledu na všechny proklamace...

Významné české osobnosti kulturního života vyslovili podporu pro cestu předsedy Senátu ČR pana Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Jeho cestu považují za projev ochrany a upřednostňování důležitých hodnot před honbou za penězi. „Vážený pane předsedo Senátu, podporujeme Vaše rozhodnutí jet na Tchaj-wan. Tchaj-wan je důkazem, že to jde. Že Číňan může mít demokracii a svobodu slova. Že Číňan nemusí vyrábět levné padělky a šunty. Že Číňan může cvičit Falun Gong a nemusí za to do vězení. Jako Tchaj-wan by měla vypadat celá Čína. Nechceme poklonkovat mocnostem a diktaturám. Nechceme pochybnou prosperitu výměnou za černé svědomí...“