Společnost I.H.Farm podepsala smlouvu o chráněném území krušnohorských bučin

 

Kácení unikátních bukových lesů na úbočích Krušných hor u Horního Jiřetína vzbudilo silnou kritiku místních obyvatel a ochránců přírody. Lesy, které jsou zařazeny do seznamu významných lokalit evropské přírody, by podle kritiků měly být pod větší ochranou. Společnost I.H.Farm s.r.o., která lesy vlastní a vytěžuje, nakonec přistoupila k vytvoření a podepsání smlouvy o chráněném území.

Společnost I.H.Farm ovládá nevlastní dcera uhlobarona Pavla Tykače, paní Olga Chabr Grillová. Jako jediná jednatelka společnosti a žena pražského politika a podnikatele Jana Chabra zaslala deníku Epoch Times několik vyjádření k vytěžování lesů a jejich ochraně.

V reakci na vydání prvního článku o vytěžování lesa uvedla paní Grillová, že Česká inspekce životního prostředí provedla na místě dvě šetření a neobjevila žádné porušení zákona.

„Od loňského roku jsme já i moje společnost terčem útoků a obviňování z
dlouhodobě nešetrné a plošné těžby starých horských bučin na svazích Krušných hor a z trvalého poškozování tohoto území či z využití nevhodně zvolených smrků pro zalesňování. Jak potvrdila Česká inspekce životního prostředí, tato obvinění jsou neopodstatněná. Závěry dvou paralelně probíhajících kontrol se shodly na tom, že k žádnému porušení zákona při těžbě nedošlo,“ uvedla jednatelka společnosti I.H.Farm 19. července 2021 (pdf).

Zástupci města však namítají, že kontroly hodnotily těžbu pouze z pohledu základní ochrany, která platí na většině území.

„Platný lesní hospodářský plán byl přijat bez řádného posouzení dopadů těžby dřeva a dalších činností na evropsky významnou lokalitu. Tudíž ani nemohla být zajištěna dostatečná ochrana přírodních stanovišť a vzácných živočišných druhů. V oblasti kolem Horního Jiřetína nedošlo k uzavření smluvní ochrany ani vyhlášení zvláště chráněného území. Platí zde na většině území pouze vágní tzv. základní ochrana, která se ukazuje jako neúčinná,” říká právník Jaromír Kyzour, který Horní Jiřetín zastupuje. (pdf)

Ochránci přírody vidí v kácení problém. Podle nich mizí unikátní část přírody a spolu s ní ztrácejí svůj přirozený domov chráněné druhy rostlin a zvířat. Aktivisté se snažili přesvědčit Krajský úřad Ústeckého kraje a Ministerstvo životního prostředí ČR, aby kácení lesa zastavily.

„Některé lokality, kde rostly buky staré 100 až 150 let, jsou již nyní nenávratně zničeny a jsou nahrazovány nepůvodním smrkem,“ píší ochránci, kteří podle dostupných informací odhadují zisk za vykácené dřevo na až 170 milionů korun (posledních 10 let).

Krajský úřad Ústeckého kraje, který má ochranu území na starosti, jednal s vlastníkem lesa, podle místních obyvatel však v průběhu několika let neučinil v ochraně této lokality prakticky žádné konkrétní kroky.

Obec Horní Jiřetín začala připravovat stížnost k Evropské komisi, kvůli ochraně a péči o tuto Evropsky významnou lokalitu.

Kontroly inspekce životního prostředí podle I.H.Farm „nezjistily překročení objemu těžeb schválených v Lesním hospodářském plánu, nedošlo k ohrožení ekologicko-stabilizačních funkcí lesa a požadavky vyplývající ze závazného stanoviska Krajského úřadu jsou plněny“.

Deník Epoch Times požádal společnost o zaslání kopie dokumentů inspekce, které I.H.Farm ve svém vyjádření cituje. Společnost dokument nezaslala, ale nabídla redakci, že se může osobně dostavit do firmy tyto dokumenty nahlédnout. Osobní kontrolu ve firmě jsme nerealizovali.

Smlouva o ochraně území

Po dlouhých jednáních, která byla podle I.H.Farm zahájena v polovině loňského roku, byla podepsána smlouva mezi společností a Krajským úřadem Ústeckého kraje. Smlouva má definovat podmínky ochrany území, na kterém se rozprostírají bukové lesy.

V tiskové zprávě (pdf) I.H.Farm uvádí, že podepsaná smlouva definuje cíle ochrany území, kterými jsou zejména: udržení a posílení populací druhů, které jsou předmětem ochrany, udržení a zlepšení stability a reprezentativnosti chráněných přírodních stanovišť a biotopů, které jsou předmětem ochrany, zvýšení podílu přírodních procesů na vývoji lesních ekosystémů.

Dále I.H.Farm uvádí: Z celkové rozlohy 833 hektarů lesa pokrývá nově smluvně vymezené chráněné území „Jezeří“ 643 hektarů, které je dále rozděleno na tři části:

• plochy ponechané samovolnému vývoji (tzv. bezzásahové plochy) mají rozlohu 200 hektarů,
• plochy obhospodařované výběrným způsobem o rozloze 231 hektarů (tzv. les výběrný),
• 199 hektarů mají plochy obhospodařované podrostním způsobem s lanovkovou vyklizovací technologií (tzv. les podrostní).
• Na obhospodařovaných plochách je hospodaření výrazně omezeno.
• Ve výběrném lese nesmí těžba překročit 20 procent počáteční zásoby.
• Zároveň budou orgánem ochrany přírody vyznačeny doupné stromy ponechané na dožití (15 živých stromů na hektar) a ponechány budou všechny roztroušené samovolně odumřelé stromy a mrtvé dřevo do objemu 30m³ na hektar.
• V podrostním lese bude možné provádět úmyslné těžby mýtní pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody a i zde musí být ponecháno 30m³ mrtvého dřeva na jeden hektar a před zahájením úmyslné těžby budou také na obnovním prvku vyznačeny doupné stromy ve stejném rozsahu.

„S ohledem na skutečnost, že dalších 142 hektarů z majetku společnosti je součástí bezzásahové zóny Národní přírodní rezervace Jezerka a jejího ochranného pásma, činí plocha bezzásahových území více než 342 hektarů, tedy přibližně 41 % z celkové rozlohy,“ uvádí jednatelka společnosti.

Podle jednatelky Chabr Grillové byla smlouva podepsána na dobu neurčitou s účinností od 1. ledna 2022, kdy začne zároveň platit i nový desetiletý lesní hospodářský plán, kam budou všechna ujednání ze smluvní ochrany zapracována.

Reakce města a ochránců

Stížnost Evropské komisi, kterou zaslalo město Horní Jiřetín, je stále aktivní. Pokud Komise stížnost posoudí jako důvodnou a shledá významné ničení lokality, mohla by České republice vyměřit finanční sankce. Stížnost podpořila petiční akce, kterou podepsalo více než 12 000 lidí. V reakci na petici uvedl Krajský úřad Ústeckého kraje, že „zajistí územní ochranu území podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a to v nejkratší možné době“. (pdf)

Ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl 30. června 2021, že lokalita „východní Krušnohoří byla zařazena na národní seznam evropsky významných lokalit nařízením vlády“ a Krajský úřad Ústeckého kraje nabídl smluvní ochranu pro tuto lokalitu vlastníkům dotčených pozemků, a to již v roce 2012. (pdf)

Jednání tedy probíhala více než osm let a výše zmíněná smlouva byla sepsána až v roce 2021.

„Rozšíření bezzásahového režimu o 200 hektarů je zoufale málo a kontrastuje s požadavky organismů, jejichž ochranu má území zajistit,“ komentuje obsah smlouvy přírodovědec Jeňýk Hofmeister z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. (pdf)

„Uváděné podrostní a výběrné hospodaření samo o sobě žádnou ochranou dotčeným skupinám organismů neposkytuje, neboť může být provozováno stejně intenzivně jako hospodaření pasečné. Všechny staré stromy mohou být například z porostu odstraňovány jak podrostním, tak i výběrným způsobem,“ uvádí Hofmeister.

Podle Hofmeistera „je smutnou skutečností, že stav některých bukových lesů se i za existence evropsky významných lokalit v důsledku lesního hospodaření podstatně zhoršil a navrhovaná ochrana na tomto trendu nemusí příliš změnit”.

Ministerstvo pro životní prostředí oblast vyhodnocuje jako vhodnou pro základní typ ochrany. Odborníci, podepsaní pod výzvou adresovanou ministrovi Richardovi Brabcovi, prohlašují, že by ministerstvo mělo iniciovat kroky k rozšíření přísné územní ochrany na 10 % rozlohy ČR v duchu výzvy Strategie EU.

Původní bukové lesy jsou podle aktivistů za ochranu přírody jedním z nejcennějších území, kterým by stát měl dát prioritu a které by se měl snažit zachovat a chránit i pomocí rozsáhlých oblastí s bezzásahovým režimem.

Aktivisté nejsou se smlouvou spokojeni. Podle Nikol Krejčové z nevládní organizace Greenpeace jsou české úřady dlouhodobě nečinné a uvedená smlouva se společností I.H.Farm je k ochraně území nedostatečná. Kvůli tomu již do dnešního dne došlo podle Krejčové k vykácení významných částí lesa.

„V lokalitě je mnoho holin, na jejichž okrajích usychají další stromy, a byly zde vysázeny nepůvodní druhy, například douglaska. Úřady naprosto selhaly, když raději uzavřely smluvní ochranu pro čtvrtinu území, než by vyhlásily chráněné území na celé lokalitě,“ napsala Krejčová 26. srpna 2021 deníku Epoch Times v reakci na zprávu o uzavření smlouvy společností I.H.Farm.

„V lesích se tak bude moci dále kácet a je otázka, jestli nám ještě za několik desítek let nějaké zbydou. Je absurdní, že ministerstvo na jednu stranu podporuje výsadbu nových stromů, zatímco v Krušných horách nedokáže ochránit původní bukové lesy před kácením,” dodává Krejčová.