Prolomení limitů těžby uhlí v Ústeckém kraji bylo možné soudně zastavit. Nikdo ze zasažených obcí se však neozval

Teritoriální hranice těžby v severních Čechách. Zdroje: Kořeny (2012) a Invicta Bohemica (2010, ve VŠE 2011); změny Andrew Barton, Centrum pro životní prostředí Karlovy univerzity (2012). (Zdroj: Kivak)

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v čele s Janem Mládkem zveřejnilo 19. října 2015 dokument nazvaný: „Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách“. Jednalo se o návrh řešení prolomení územních ekologických limitů ustavených pro Ústecký kraj již v roce 1991.

V říjnu 2015 rozeslalo MPO do připomínkového řízení usnesení a materiál, podle kterého by mělo být rozhodnuto již v srpnu 2015 o prolomení těžebních limitů na lomu Bílina, a do roku 2020 rozhodnuto i o osudu několika obcí: Černic, Horního Jiřetína a kusu Litvínova ve vstahu k těžbě na velkolomu České armády. Na reakci ke svému rozhodnutí dostali odborníci a veřejnost krátkou lhůtu v délce pouhých 10 dnů v období prázdnin.

Řada odborníků se skutečně ve stanovené lhůtě proti návrhům ministra Mládka ohradila. Kromě řady ekologicko-ekonomických výtek odborníci poukazovali na to, že materiál je zpracován bez uvedení zdrojů a není tedy podle nich ověřitelný ani použitelný. Více zde

Vlády ČR však v usnesení č. 827 ze dne 19. října 2015 však záměr předkládaný ministrem Mládkem schválila.

Následně podalo občanské sdružení Habeas Corpus (HC) 14. prosince 2015 na Městský soud v Praze žalobu proti Usnesení vlády ČR č. 827 a na ochranu před diskriminací v níž se ohrazovalo vůči rozhodnutí vlády o prolomení územních ekologických limitů těžby, platných od roku 1991, které byly ustanoveny jako neprolomitelné a měli vést k postupnému ukončení těžby a rekultivaci krajiny.

HC obeslalo všechny zasažené obce, aby se k žalobě připojili, ale žádná z nich se neozvala. (obeslané obce 1, obeslabé obce 2)

Stížnost byla Nejvyšším soudem zamítnuta a HC se 19. června 2017 odvolalo k ústavnímu soudu, kde podalo Ústavní stížnost proti rozsudku. Ústavní soud dal sdružení zapravdu a návrh přijal jako „přípustný“, ovšem žalobu odmítl jako „neopodstatněnou“ s vysvětlení, že by soud mohl stížnost přijmout pouze v případě, že by jí podala osoba nebo osoby těžbou přímo zasažené.

„Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností a napadeným rozhodnutím; dospěl k závěru, že se jedná o návrh přípustný, avšak zjevně neopodstatněný,“ uvedl Ústavní soud a dále sdělil: „Soudní řád správní je předpisem obranné povahy k ochraně veřejných subjektivních práv konkrétního jednotlivce, nikoli k dozoru nad každým aktem veřejné správy.“ Zdroj

Jinými slovy Ústavní soud naznačuje, že občanské sdružení Habeas Corpus, které stížnost podává jako takové není těžbou poškozováno, nebo toto možné poškození dostatečně neprokázalo.

Prolomení limitů tedy nastalo také díky tomu, že se proti jejich prolomení nikdo z místních obyvatel nebránil, i když měli dle rozhodnutí Ústavního soudu zákonnou možnost se vůči pokračování těžby ohradit.

Dokumenty:

Usnesení vlády ČR č. 827 ze dne 19. října 2015

Žaloba proti Usnesení vlády ČR č. 827 ze dne 19. října 2015 a na ochranu před diskriminací 14. prosince 2015

Ústavní stížnost stěžovatele (žalobce) proti rozsudku Nejvyššího správního soudu 19. června 2017

Usnesení Ústavního soudu 19. července 2017