Lidovci po dvaceti letech opět na Ministerstvu životního prostředí a Národní park Šumava

Šumavská holina. (Petr Ješátko)

 

V roce 2002 nastoupil jako ministr, pan Libor Ambrozek (KDU-ČSL). První rok vypadal v šumavských lesích následovně:

Celková holina ke konci roku byla pouze 59 ha, což byla nejnižší nejen za existence parku, ale i za předchozích státních lesů. Zalesněno bylo 235 ha a celkem vysázen 1 milion 71 tisíc sazenic, z toho přes 600 tisíc jedle a buku a naplňoval se tak Plán péče.

Těžba v té době byla ve výši 197 128 m3 a tržby za dříví 164 milionů 263 tisíc Kč. Tyto finanční zdroje naprosto stačily na péči o les a přednostně se také do lesa vracely.

Pan ministr příští rok odvolal ředitele Žlábka a prohlásil, že šumavský park musí být výkladní skříní ochrany přírody v republice. Osobně jsem ředitele několikrát v minulosti upozorňoval na nedostaky, ovšem on s arogancí sobě vlastní, odmítal jakoukoliv i dobře myšlenou kritiku, tak jsem vystoupil v tomto pořadu České televize. (zdroj)

Předpokládal jsem, že další vedení budou pokračovat v naplňování plánu péče, s cílem, který stanovil, tedy dosáhnout v roce 2030, minimálně 50 % bezzásahového území.

Náš tehdejší postup v péči o les, hodnotila dobře i Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, která ve své Analýze v roku 2006 napsala,že je třeba obnovit přírodě blízké druhové skladby, včetně péče o genofond šumavských dřevin. Zároveň, že území ponechanému samovolnému vývoji zásadně nevylišovat v území, kde nedošlo k autoregulačním procesům.

Podobně vyzněl i závěr Velkoplošné inventarizace lesů v roce 2014, který konstatoval, že stav lesa v nižších polohách (tedy většině území) je kritický v důsledku nedostatku jedle a buku. O tom, co se odehrálo za ministra Richarda Brabce se můžete přesvědčit zde. (zdroj)

Paradoxem je, že se někteří "experti" a ekologičtí akivisté ohánějí spontání přirozenou obnovou, po vichřici Kyrill v roce 2007. Podívejte se na mapku, jak vypadaly porosty již víceetážové a částečně vícedruhové v roce 2010, tedy s provedenými podsadbami v minulosti a částečnou přirozenou obnovou. Tedy spolupráce ekologicky myslícího lesníka a přírody.

Národní park Šumava v rukou ministra Brabce po šesti letech

Zveřejněno 3.3.2020

Pečlivě dlouhou dobu sledujeme dění v lesích v Národním parku Šumava a na základě statistických údajů zasílaných ČSÚ, které nám vedení této organizace ochotně poskytuje, a proto si dovolujeme uveřejnit výsledky hospodaření v lesích ve správě státu. Jsou to údaje, bez těžeb a obnovy lesa, v majetku měst Kašperské Hory a Volary, jejichž část lesů leží na území parku, a které jim byly po r. 2000, vydány zpět.

V průběhu r. 2014 odvolal ministr Brabec dosavadní vedení parku a zastupujícím ředitelem jmenoval Mgr. Pavla Hubeného, kterého o rok později, jmenoval ředitelem. Podívejme se, jak vypadá les, 6 let od této změny.

V prvé řadě nastal zásadní zlom v přístupu k výsadbě listnatých dřevin a šumavské, geneticky cenné jedle. Jak prohlásil pan ředitel, že je to zbytečné sázet, protože to zvěř sežere. Naprosto odmítl to, co bylo ve všech Plánech péče, a co všechna předchozí vedení prováděla, tedy přeměnu uměle založených smrkových monokultur na lesy smíšené ekologicky stabilnější, přírodě blízké. Zároveň začal likvidovat i lesní aklimatizační školky, v nichž jsme pěstovali listnaté sazenice a šumavskou jedli, ze semen sebraných v lesích národního parku.  Prosím, podívejte se v tomto pořadu České televize, jak se postupovalo do této doby: Přidej se II.

Následně pan ředitel a jeho náměstek Ing. Kozel odmítli šetrné technologie v těžební činnosti a prohlásili, že se musí chovat s péčí řádného hospodáře a že koně svými ostrými podkovami udělají v lese více škod než těžká technika a tak dávají přednost harvestorům velkých dřevařských společností. Podívejte se na pořad ČT s názvem Otevřeno nebo zavřeno.

Co jenom tyto dvě změny na začátku znamenaly pro malé živnostníky, včetně šumavských, si každý dovede představit. Následoval jejich odchod ze Šumavy, nebo skončili a odešli pracovat do sousedních zemí, či oborů. Dnes je jich nedostatek v celé republice, tedy i na Šumavě.

A co se stalo v nejpřísněji chráněných lesích za těchto posledních šest let?

Bylo vytěženo rekordních 1 milion 135 tisíc 310 kubíků dříví! Tržby za něj činily 1 miliardu 353 milionů 360 tisíc Kč.  Zisk nebyl použit, jako v minulosti především k péči o les, ale ze tří čtvrtin (jak napsal pan ředitel) na jiné účely. Zásahové území, tedy většina parku, musí prý sloužit k financování organizace.  Podivný je i prodej dříví.

Např. za loňský rok bylo prodáno 204 554 m3 všech sortimentů. Většinou se jednalo o dříví napadené kůrovcem. Jak všichni víme, kůrovec, tedy lýkožrout nežere dřevo, ale lýko a je to škůdce tedy fyziologický. Jak nám sdělilo vedení parku, Česká inspekce životního prostředí, tedy ministra Brabce, ve které hned po svém nástupu, provedl personální změny,  konstatovala, že dřevo je včas vytěženo. Tedy neztratilo na kvalitě!!!  

Zarážející ovšem je, že při prodeji bylo prodáno více než 80% v té nejhorší kvalitě.  Nebavíme se o cenách, za které bylo prodáno, ale pokud se státní úředník chová s péčí řádného hospodáře a to mu nařizuje zákon, tak musí dřevo řádně třídit a prodávat v té kvalitě, která odpovídá skutečnosti.  Kdo má asi zisk z následného prodeje přes překupníky dříví, zejména do zahraničí? Nebo zde kůrovec vylétl a dřevo bylo zpracováno později a ČIŽP to zametla pod koberec?

Podívejme se na pěstební činnost.  Jestliže v r. 2014 bylo vysázeno ještě 269 tisíc 100 sazenic na zalesnění holin a přeměnu porostů (což již bylo také málo, proti minulosti, kdy to bylo minimálně každý rok více než půl milionu sazenic), tak v loňském roce 57 tisíc šest set!!!  Tedy něco tak směšného, což sází jediný lesník v mnoha jiných lesích.  

Přitom pokud se dostavuje přirozená obnova, tak opět z vlastní  lesní hospodářské evidence národního parku vyplývá,  že je to okolo 90%  opět smrk!!!   A pokud se podíváme na zásoby sadebního materiálu ve školkách, které ještě nestačil pan ředitel zlikvidovat, tak v r. 2014 byla zásoba 2 miliony 466 tisíc 788 kusů a ke konci loňského roku pouze 312 tisíc 168 kusů sadebního materiálu.

Pokud se člověk znalý v těchto věcech zamyslí, položí si otázku: Živnostníci v pěstební činnosti přišli o práci, malí živnostníci v těžební činnosti přišli o práci, nebo budou dělat pod velkými firmami a odvádět z každé faktury “desátky” , jak o tom hovoří ve výše uvedeném pořadu ČT s názvem Otevřeno nebo zavřeno. Lesní aklimatizační školky nemají dostatek sazenic a dnes ani lidí, kteří by v nich pracovali.

Nabízí se řešení: Pan Babiš má firmu na těžební práce UNILES a na pěstební práce, včetně školkařské činnosti WOTAN FOREST, ta dokonce sídlí v blízkosti parku…  A tak, jak se zdá, doba, kdy v lese pracovali místní, včetně zalesňování a práce v lesních školkách nástupem pana Brabce, minula. No a o původnosti semen šumavské jedle a listnáčů se nám bude asi jen ve školkách jiných majitelů asi zdát.

---

A tak se podívejme na rok 2022, pod vedením lidovců

Zasláno redakci 27. 3. 2023

Na dalším obrázku máte výňatek z Plánu péče, který byl však za ministra Brabce, naprosto ignorován a tehdy stanovené postupy jsou i dnes ignorovány již rok, pod lidoveckým vedením ministerstva.

Holina ke konci roku 365 ha !!! Podsadba směšných 0,30 ha.

Zalesnění pouhých 20 ha, tedy v jiné organizaci práce pro jednoho lesníka.

Vysázeno pouhých 54 tisíc sazenic, tedy to stejné.

Ovšem Těžba dříví 270 849 m3 a tržba za jeho prodej, ve výši více než půl miliardy Kč / 525 201 tisíc Kč / někam mizí.

Jak prohlásil v minulosti ředitel Pavel Hubený: „Lesy musí sloužit k financování organizace“. A proto, aby se finance nemuseli vracet zpět do lesních ekosystémů tak si hoši, kterým jde o peníze, nechali vystavit ministerskou "bumážku", která jim umožňuje rabovat šumavské lesy, dřevo prodávat a holiny 30 let nezalesňovat.

A jak se zdá, tento názor mají i všichni léta přežívající úředníci na ministerstvu, poslanci a senátoři, zejména z výborů pro životní prostředí. A veřejnosti se blábolí o vznikající divočině. Prostě politikům se nevěří, politici se kontrolují a to se řadě nelíbí.

 

---

Otevřený dopis ministryni životního prostředí Aleně Hubáčkové ve věci Národního parku Šumava

Květen 2022

Vážená paní ministryně,
dovolte mi, abych Vás nejprve srdečně pozdravil a dovolil si Vás oslovit ve věci Zásad, které budete vydávat podle zákona O ochraně přírody i pro Národní park Šumava, které Rada parku neschválila i přes skutečnost, že velkou část členů rady si ze zákona jmenuje ředitel této organizace.

Nejprve, abych se krátce představil. Svoji lesnickou profesi jsem začal před 60. lety a od vzniku NP Šumava zde od r.1992 pracoval a končil v r. 2010, odchodem do důchodu ve funkci vrchního lesního inspektora této organizace, poradce ředitele a vedoucího kalamitního štábu.

Důvodem mého otevřeného dopisu je obava, že Ministerstvo životního prostředí schválí dokument, který bude legalizovat přeměnu národního parku na fabriku na dříví tak, jak to zahájil Váš předchůdce pan Richard Brabec a trvá dodnes.

Protože mám rád fakta a ty Vám doložím, k jejich získání jsem využil a využívám zákon č: 106 o svobodném přístupu k informacím, které mi Správa NP Šumava v termínech zasílá. Jedná se zejména o Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví - Les 8-01, který ze zákona musí zasílat Českému statistickému úřadu a jehož falšování je na rozdíl od různých tiskových zpráv, či mediálních výstupů trestné. V tomto výkazu jsou pochopitelně uváděna čísla pouze za lesy ve vlastnictví státu na území parku, což je v pořádku. Chybí však evidence, kolik se vytěží, zalesní, atd. na dalších tisících hektarech lesů, které byly po r. 2000 vráceny městům Kašperské hory a Volary.

Tedy Ministerstvo životního prostředí, jako orgán státní správy ochrany přírody a zejména státní správy lesního hospodářství lesů na území parků, nemá přehled o celém území. To je paradoxní. Přitom nám tato dvě města, evidenci bez problémů před několika lety zaslala. Do r. 2000 něco nepředstavitelného, a to navazuje i na kontrolu, jako zpětnou vazbu ministerských rozhodnutí a dodržování zákonnosti. I do této doby se prováděla kontrola dodržování zákonitosti v lesích národního parku nejen namátkově ČIŽP, ale zejména Územním odborem MŽP v Českých Budějovicích. A ta na každém lesním hospodářském celku prováděla důslednou kontrolu, trvající několik měsíců, každých pět let přímo v porostech a návaznost na evidence. Tedy kdo řídí, musí provádět kontrolu, jako zpětnou vazbu.

A teď jenom část bilance pana exministra Richarda Brabce za 8. let v národním parku, kde lesy zvláštního určení mají sloužit k ochraně přírodních procesů a nikoliv, jak mi napsal současný ředitel Pavel Hubený, lesy v zásahovém území musí sloužit k financování organizace. Prosím, to je výrok, který si nedovolil žádný předchozí ředitel a snad ani ředitel v národním parku v Evropě.

Za 8 let:
Těžba celkem 1 milion 565 tisíc metrů krychlových
Tržby za dříví 1 miliarda 871 milionů Kč
likvidace lesních školek:
zásoba sadebního materiálu: rok 2014 - 2 miliony 467 tisíc kusů
rok 2021 337 tisíc kusů

Dospělo to tak, že i když nezalesněnou holinu vykazuje NP Šumava ve výši 300 ha, tak za loňský rok zalesnili pouze 20 ha a vysázeli pouze 18 tis kusů jedle a 20 tisíc kusů buku. Tedy ve všech jiných organizacích tak práce pro jednoho lesníka. Ovšem za to lesní personál nemůže a musí pouze přihlížet nezalesněným holinám s odvezeným a prodaným dřívím, což je nejhorší, co může lesník pro lesní ekosystém udělat.

Ostatní fakta o tristním hospodaření,natož o péči o les lze nalézt právě ve mnou uváděných dokumentech, zejména Ročních výkazech odvětvových ukazatelů v lesnictví- Les 8-01. Pana ministra Brabce jsme každoročně informovali o těchto výsledcích, ale vždy nám byla dána odpověď, že je vše v pořádku a že je to tak dobré pro přírodu. Prosím, podívejte se na tyto stránky a pokud budete mít zájem, najdete více na těchto stránkách v Rubrice Šumava. Národní park v rukou ministra Brabce po šesti letech, zde: https://obcanskymonitoring.cz/?p=6871

Váš současný poradce exministr životního prostředí pan Libor Ambrozek jednou prohlásil, a to se mi líbilo a věřil jsem tomu: "Šumava musí být výkladní skříní ochrany přírody v republice!" Pan ministr Brabec to okno výkladní skříně pořádně znečistil. Není potřeba ho vyčistit a vrátit se k Plánu péče, který byl vypracován v r. 2000 a který stanovil cíle bezzásahovosti, ale zejména i způsoby, jak je v lesních ekosystémech dosáhnout?

Ze šumavského Špičáku Vás srdečně zdraví a přeje změnu v ochraně přírody a místo etiketních podvodů skutečné národní parky, plnící jejich poslání.

Zdroj

 

---

Správa NP Šumava: Reakce na otevřený dopis Petra Ješátka 

Květen 2022

Správa NP Šumava považuje za povinnost reagovat na otevřený dopis, který zaslal Petr Ješátko st. ministryni životního prostředí Anně Hubáčkové ve věci NP Šumava.

Pan Petr Ješátko, jako bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava, už dlouho zastává koncepčně odlišné postoje, než kterými kráčí Správa dnes. Je to pochopitelné, protože pan Ješátko opustil Správu v roce 2010 a v roce 2017 se novelou zákona o ochraně přírody a krajiny zcela změnily dlouhodobé cíle národních parků v celé ČR.

Vedle skutečnosti, která je jistě pochopitelná, že statistické údaje o odvětvových údajích může zasílat Správa jen z pozemků, které spravuje, je dále v otevřeném dopise akcentována myšlenka, že národní park je „fabrikou na dříví.“

Pan Ješátko to dokládá kalkulací, že za 8 let Správa NP Šumava vytěžila 1,565 mil. metrů krychlových dřeva. To je průměrně 196 tisíc m3 za rok a cca 4 m3/ha a rok. Pro srovnání si dovolíme uvést, že ve čtyřech letech, ve kterých pan Ješátko působil jako vrchní lesní inspektor, se jen v nahodilých těžbách vytěžilo na stejném území 1,571 milionů m3, což je 393 tisíc m3/rok a tedy 8,2 m3/ha a rok.

Jak je patrné, intenzita těžby za posledních 10 let klesla na polovinu, přičemž v současné době je 28 % území národního parku ponecháno přírodním procesům v tzv. přírodní zóně a v současné době již lesnicky nezasahujeme na dalších 9 procentech území v zóně přírodě blízké. V letech 2012 až 2021 byla intenzita těžby na jednotku plochy v národním parku zhruba poloviční, oproti intenzitě těžby v celé ČR.

S tím souvisí i skutečnost, že se snažíme minimálně ovlivňovat přirozený vývoj lesa umělou výsadbou. Protože náš les neustále monitorujeme, víme, že na naprosté většině našich lesů je dostatečná přirozená obnova (průměrně přes 6000 mladých stromků/ha). Proto umělou obnovu vysazujeme jen tam, kde se přirozená obnova v dostatečném množství a druhové skladbě nevyskytuje, a to výhradně v zóně soustředěné péče. Rovněž máme výjimkou z povinné doby zalesnění ošetřeno, že můžeme několik let před zalesněním vyčkat na reakci přirozené obnovy. Ta je totiž pro naše lesy klíčová, protože jedině přirozená obnova může vytvořit skutečně neovlivňovaný přírodní les.

Že to takto skvěle funguje, se každý může v lesích národního parku přesvědčit sám.

Zdroj

O autorovi: Petr Ješátko je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu.