S nadějí na hlas zdravého rozumu

Poslanecká sněmovna poslala do druhého čtení novelu Zákona č. 114/ 1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny.  V březnu člen Výboru pro životní prostředí poslanec pan Václav Král / ODS/  uvedl , že má naději na hlas zdravého rozumu a že bude požadovat takové úpravy, týkající se národních parků, a vidí příležitost, jak ve stávajících NP a to zejména na Šumavě, posílit vliv obcí, a ke slovu by se měli dostat, také odborníci, třeba opravdoví lesníci. 

Do zákona by také chtěli prosadit, aby po schválení novely byly přeschváleny všechny strategické dokumenty parků, tzn. zásady péče, zonace, návštěvní řády, atd. Naprosto s ním souhlasím, zejména po zkušenostech a současného stavu Národního parku Šumava.

Od vzniku tohoto největšího národního parku, s největší rozlohou zachovalých lesních ekosystémů, pro které byl národní park vyhlášen, se péče člověka v zásahovém území orientovala na tyto činnosti:

-  obnova přírodě blízkých druhových skladeb

-  soustavná péče o genofond původních šumavských dřevin

-  postupná náprava narušené věkové a prostorové výstavby a textury lesa / Přiblížení se malému vývojovému cyklu lesa za podmínek maximální diferenciace struktury porostů

-  postupná náprava narušeného půdního režimu biologickou meliorací

-  náprava narušeného vodního režimu

-  postupná náprava narušených vazeb mezi základními složkami lesních ekosystémů / např. Lesní porost - zvěř - predátor/

Tohle vše potvrdila i Analýza vývoje NPŠ v r. 2007 , provedená Univerzitou Karlovou, Přírodovědeckou fakultou.  Ta ještě své závěrečné doporučení v Analýze doplnila o zásadní věc :  Území ponechané samovolnému vývoji zásadně nevylišovat v území, kde dosud alespoň nedošlo k nastartování autoregulačních procesů.  Zpochybnit snad tyto závěry, může pouze člověk věcí neznalých, nebo člověk , kterému šlo a jde, pouze o zisk ze šumavských lesů .  A to se před 10 lety stalo, po změně vedení této organizace, za ministra životního prostředí Richarda Brabce.  Lesy národního parku musí financovat provoz národního parku prohlásil jim dosazený ředitel ! A tak také začal konat a koná. 

A tak si současný pan ředitel může dovolit každý rok svým Příkazem ředitele zařazovat další plochy, včetně rozsáhlých holin s vytěženým , z ekosystému odvezeným a prodaným dřívím zařazovat do bezzásahovosti, přesto, že to nekoresponduje se zonací schválenou i za ministra Brabce, tedy 27 % území.  V současné době zveřejňují, že tímto způsobem dosáhli, již za současného vedení ministerstva 43 % a jak uvedl ředitel Hubený, v lesích v majetku státu je to dnes již 53 %. 

Doslova další fakta o rabování šumavských lesů , tedy předmětu ochrany přírody, je skutečnost, že tyto rozsáhlé těžby se dějí stále na menším zásahovém území/ jak je vidět s rozšiřováním bezzásahového a ty jsou následně přetěžovány, silně prořeďovány a tak následně vznikají kalamity kůrovcové, či větrné. Jenom tak pro porovnání  : Těžba dříví za loňský rok činila  202 205 m3 při 57 % zásahovém území. V r.2003 bylo zásahové území na 87% a těžba dřeva 108 359 m3.

Dnes park vykazuje ke konci minulého roku holinu ve výši 526 ha v r.2003 to bylo pouze 192 ha, která byla následně zalesněna. V loňském roce vysázel park 55 tisíc sazenic / práce pro jednoho lesníka, či revírníka jinde/ a v r. 2003 to bylo 496 tisíc sazenic. Takhle bych mohl pokračovat, protože to jsou čísla z vlastní lesní hospodářské evidence parku, která jsou zasílána Českém statistickému ústavu.  

Doslova ignorace je i reakce na skutečnost, že Národní park Šumava není ochoten požádat o ekologickou péče o lesy  podle FSC, kterou úspěšně řadu let vlastní a obhajuje Národní park Krkonoše, zde: Správa Krkonošského národního parku | TZ: Krkonošskému národnímu parku je 61 let, 30 let hospodaříme v lesích a opět jsme obhájili prestižní certifikát FSC®

Na dotaz členky Rady NP Šumava , starostky jedné z obcí a předsedkyně Svazu šumavských obcí, proč park o tuto certifikaci také nepožádal, dostala odpověď od ředitele parku Hubeného a člena rady parku geologa pana Hrušky / je členem Rady parku i v Krkonoších / že je to drahé a pro Šumavu zbytečné.  Stamilionové tržby ročně za prodej dříví a stamilionové dotace, by to asi neunesly ???  Rozhodně by se poslanci a další orgány měli zajímat, kam tyto stamiliony ročně jsou investovány, když nejsou přednostně vraceny, jako v minulosti, do výše popsaných a Univerzitou doporučených, opatření v péči o lesní ekosystémy národního parku.

Závěrem dvě fotografie: První , kde byl nastartován autoregulační proces a druhá, si doplňte sami: