Doktorka Milada Horáková, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století. Zemřela kvůli vykonstruovanému obvinění ze spiknutí a velezrady. Ve vězení byla fyzicky mučena a nucena naučit se předem předepsanou výpověď. Kvůli své neústupnosti během soudního procesu se stala symbolem odporu proti totalitní moci tehdy vládnoucí komunistické strany. Jednalo se o skandální proces, který podnítilo a řídilo vedení Sovětského svazu v Moskvě. Její vražda byla odsouzena řadou tehdejších světových osobností...

Údajný nový majitel bytu sám v doprovodu urostlých chlapíků přišel naplnit výhrůžku, že bez soudního rozhodnutí vyhodí důchodkyni z bytu, který řádně vlastnila. Proslýchá se, že za útokem na důchodkyni stojí vlivná advokátní kancelář Mgr. V.P. z Prahy. JUDr. Michaela Sobolová a Mgr. Lucie Jindrová vyhodnotili ovšem případ tak, že nechali obvinit důchodkyni z údajného neoprávněného užívání (vlastního) bytu. Soudy naštěstí zareagovaly duchapřítomně a v souladu se zásadou spravedlnosti nesmyslné trestní řízení proti důchodkyni zastavily. Ovšem proti soudu se nesmyslně postavil náměstek Nejvyššího státního zástupce JUDr. Igor Stříž. Případ mimo jiné ukazuje, jakou mají státní zástupci neomezenou, nekontrolovatelnou moc a jak svým lajdáctvím, v horším případě „objednávkou“ mohou poslat před trestní soud nevinného člověka a naopak skutečně podezřelé (dotyčnou nezvanou návštěvu osmi urostlých chlapíků a údajného nového vlastníka bytu p. Tomáše Berouška) naopak „přikrýt“ a nevyšetřovat, nestíhat...

V rozporu s tímto mlčenlivým souhlasem s rozsudkem se ale vsoučasné době ředitel SZPI nadále hledá cesty jak zrušit či obejít původní a stále pravomocné rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví z roku 2006, které Coriolus povolilo dát do užívání a prodeje. Je tak zcela v rozporu s duchem, závěry i konkrétními pokyny, které soud ve svém rozsudku uložil SZPI. Obránci Coriolusu nadále aktivně jednají, ale další soudní spor v této věci je zřejmě na obzoru. A potom že prý státní orgány mají sloužit lidem a respektovat soudní rozhodnutí. Praxe je zjevně jiná...