Ministr spravedlnosti dostal podnět k podání stížnosti pro porušení zákona v případu Straňáka & Šimona

Nevládní organizace Spolek věřitelů a přátel práva podala ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi podnět k podání stížnosti pro porušení zákona (pdf). Podnět se týká staršího případu odsouzení dvou mladých mužů za vraždu v roce 2011 k dvacetiletým trestům odnětí svobody.

Případu se věnovali dva soukromí detektivové, Zbyněk Prousek (zdroj) a Tomáš Pecina (zdroj). Oba shrnují řadu sporných bodů případu a docházejí k závěru, že oba odsouzení Maroš Straňák a David Šimon pravděpodobně nejsou skutečnými pachateli vraždy.

V případu vydal soudní senát JUDr. Radomíra Koudely v srpnu 2013 zprošťující rozsudek. Mladíci zadržovaní ve vazbě se „zprošťují od obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně pro skutek, že společně v přesně nezjištěné době přesně nezjištěným způsobem vnikli do vnitřních prostor rodinného domu poškozeného s cílem zmocnit se pro vlastní obohacení peněz a šperků, kdy v souvislosti s tímto úmyslně usmrtili poškozeného Miroslava Sedláře“, uved soudní senát. (zdroj)

Později však tentýž soud změnil názor a na základě dodatečné výpovědi recidivisty Milana Rakaše změnil výrok na vinen. Mladíci byli odsouzeni na dobu 24,5 a 20,5 roku odnětí svobody. (zdroj)

Zmiňovaný Rakaš během výkonu trestu ve vězení údajně „viděl“ na TV Nova reportáž o soudu s Marošem Straňákem a „vzpomněl“ si, že mu Straňák před rokem a půl řekl, „že to udělal“. Soud Rakaše nikdy nepředvolal k výpovědi a vše posuzoval na základě zápisu výpovědi, který provedli policisté.

Podle informací, které sdělil deníku The Epoch Times soukromý detektiv Zbyněk Prousek, byl zmiňovaný svědek obžaloby Milan Rakaš několik dní po podání výpovědi předčasně uvolněn z šestiletého výkonu trestu za podvody, které údajně měly vést ke škodě v hodnotě šesti milionů korun.

Detektiv Prousek, který se v případu dlouhodobě angažuje, podal ministru spravedlnosti 2. března 2023 výčet bodů případu, které podle něho nasvědčují tomu, že ve vězení nejsou skuteční pachatelé zločinu vraždy, a že v rámci jejich uvěznění „došlo k porušení zákona“.

„V ústavě České republiky je mj. zakotveno, že základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. O tom, že tomu tak reálně je i v kauze Straňák & Šimon, však máme značné pochybnosti, jejichž vyústěním je i tento podnět k podání stížnosti pro porušení zákona,“ uvádí Spolek věřitelů a přátel práva.

V podání ministrovi spravedlnosti následují například tyto výhrady:

„Nerespektování detektoru lži u Maroše Straňáka, s výsledkem – nevinen! Nerespektování svědků, jejichž svědectví je v očividný prospěch obou obžalovaných“ nebo „zarážející ignorace DNA třetí osoby, občana Slovenské republiky jménem Zoltán Kovács, včetně ignorování jeho účastenství v předmětném příběhu“.

Prousek rovněž namítá, že případ je „de facto postaven na konstrukci tzv. pachových stop“, jejichž označení, sejmutí, zajištění, transport, komparace a další úkony „byly provedeny zcela v rozporu s platnou legislativou, odborností i zdravým rozumem“.

Pachové stopy podle soukromého detektiva byly zajišťovány až pět dní po činu a poté, co domácí zakrvácené místo činu bylo umyto savem, což muselo všechny stopy zničit. Pachové stopy podle něj nebyly zjištěny a porovnány u všech v případu figurujících osob.

Podle detektivů Peciny a Prouska je „podezřelé“, že policie nesledovala stopu vedoucí k osobě Zoltána Kovácse, jehož DNA bylo nalezeno na kukle, která byla do soudního spisu zanesena jako předmět spojený s vraždou Miroslava Sedláře. Zoltán Kovács byl podle nich na Slovensku známý jako narkoman s četnými záznamy v trestním rejstříku. Samotný zavražděný Sedlář údajně obchodoval „se zlatem, parožím a zbraněmi“, které měl podle detektiva Prouska „podle toho, co se proslýchalo, prodávat na Slovensko“.

Zdroj: