Kdo bohatne na kácení Národního parku Šumava

Harvestor při práci práci na kácení lesa.

Ministerstvo životního prostředí, jako zřizovatel národních parků a tedy odpovědný resort i za jejich péči o les, ze zcela nepochopitelných důvodů před 10 lety změnilo do té doby jednotný přístup k péči o lesy v Národním parku Krkonoše a Národním parku Šumava. 

Na Šumavě byl krkonošský národní park brán, jako starší bratr, ale vzájemně jsme si poznatky o lesních ekosystémech vyměňovali a Plány péče byly podobné. Vše se změnilo před 10. lety po ministrem Brabcem dosazeném vedení parku na Šumavě. 

Zatímco krkonošský lesník, jak vyplývá z jeho ofic. stránek má i nadále prioritní strategii citlivé zásahy do struktury podhorských a horských lesů, dlouhodobou koncepci péče o genofond lesních dřevin, individuální ochranu vybraných výsadeb, např. jedle, intenzivní dosazování dalších druhů listnatých dřevin, prořeďování smrkových monokultur  z dřívějších etap zalesňování , atd. S cílem dosažení přirozené nebo přírodě blízké dřevinné skladby, věkově a prostorově rozrůzněných ploch lesa. Zároveň i na druhé straně návrat ke koňské síle namísto těžkých strojů, ruční práce nebo správné rozhodnutí, kde se v lese ještě musí hospodařit a jak, a kde se už hospodařit nemusí. Jak píší, taková je dnešní realita práce krkonošského lesníka. Podpora přírodních procesů je dlouhodobá záležitost, kterou z pohledu života lesa je třeba vnímat nikoliv v horizontu desetiletí, ale staletí. 

Kůň při práci na kácení lesa.

To vše bylo od začátku národního parku Šumava i posláním šumavského lesníka. Před deseti lety na to vše musel zapomenout a poslechnout, že to co dělal bylo špatné a že to bude jinak. Tedy, že budou zrušeny všechna a další opatření, vyplývající z předchozích Plánů péče, zpracovaných odborníky na lesní ekosystémy a schválenými řádně předchozími Radami parku a vydány zákonně státní správou Ministerstva životního prostředí. 

Nastala nová doba , kdy lesník musí přihlížet likvidaci lesních školek v nichž se pěstovala geneticky cenná šumavská jedle, buk a ostatní listnáče, vzniku rozsáhlých holin, zarůstajících buření, či maximálně opět smrkovou monokulturou. Dívat se jak jelení zvěř ničí jím v minulosti vysázené jedle, které nesmí ochránit, atd.  Musí zapomenout na svoji odbornost a vztah k lesu a dokonce si zapamatovat, že kůň v lese udělá více škod, než těžká technika. Pokud tohle nepochopí, půjde z kola ven. 

Smutné, ale pravdivé, o čemž se můžete přesvědčit v těchto pořadech ČT 2: Od 11. minuty zde: Šumava... Klid před bouří? - Nedej se! | Česká televize  a druhý zde: Otevřeno nebo zavřeno? - Nedej se! | Česká televize

A pokud někdo chce zpět ujednotit Zásady pro oba tyto parky, jako tomu bylo v minulosti u Plánů péče, tak ohrožuje existenci národních parků v republice!!! Opravdu argumentace, která nemá chyb. Smutné, ale bohužel pravdivé. 

Vždy se člověk musí ptát, komu to slouží?   

Pro mne, jako lesáka, který zde žiji většinu života a byl jsem propagátorem převzetí lesů pod Národní park Šumava po jeho vzniku a pracovníkem, až do odchodu do důchodu před 15 lety, je odpověď jasná: Na Šumavě bylo a ještě je dostatek kvalitního dříví a to se dobře, přes překupníky prodává do vedlejších Bavor a Rakous. Je to zdroj financí z toho, co jsme v minulosti, jako lesáci uchránili a co  předchozí i naše generace zanechaly.

A tak se majitelé velkých dřevařských firem radují a někteří politici, kteří je vlastní, či spoluvlastní také.  Tedy předmět ochrany přírody, čímž šumavské lesní ekosystémy byly, je devastován. Na to, co se odehrálo na Šumavě za posledních 10 let se můžete podívat zde: Vox Populi